Obsah: Přehled rodiny Forsytů. Jolyon Rosyte, obchodník s čajem a předseda podnikatelských společností, má devět sourozenců. Je to teta Anna, James, Swithin, Roger, teta Juley, teta Hester, Nicholas, Timothy a Susana. Syn starého Jolyona, maldý Jolyon, byl třikrát ženat. Z prvního manželství je dcera June, nešťastně zasnoubená s Filipem Bosinneym. Z druhého manželství jsou dvě děti: Jolly, který jako mladý dobrovolec zemře v Transvaalu, a Holly, která se provdá za bratrance val Dartieho. Po třetí byl ž
V roce 1963 byla česká literární veřejnost překvapena jednou prvotinou. Jednalo se o román Pan Theodor Mundstock od dosud neznámého autora Ladislava Fukse. Nejen kritiky, ale i čtenáře překvapila umělecká vyzrálost této prózy, která v mnohém předznamenala i další autorův vývoj. Ladislav Fuks sám nebyl židovského původu, ale na gymnáziu měl kamarády mezi svými židovskými spolužáky a soucítění s jejich osudem ho později přivedlo k židovské tématice. Román Variace pro temnou strunu je pat
Ladislav Fuks (1923-1994) se v řadě svých děl zabýval problémy skupinových menšin, zvláštní pozornost věnoval židovské genocidě za druhé světové války (Pan Theodor Mundstock, Mí černovlasí bratři, Spalovač mrtvol). V jeho díle se často mísí absurdita s hororovými prvky, čímž umocňuje prožité hrůzy druhé světové války. Novela z roku 1967 Spalovač mrtvol může být přímo charakterizována jako psychologický horor. Jde o příběh odehrávající se za okup
Román Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock vyšel poprvé v roce 1963. Tehdy byla celá literární veřejnost překvapena touto prvotinou dosud neznámého autora. Román, či spíše rozsáhlá novela Pan Theodor Mundstock je tragická groteska, která v sobě nese rysy psychologické prózy i absurdnost grotesky. Jejím tragikomickým hrdinou je starý osamělý Žid, bývalý úředník státní správy, který ví, že půjde do transportu, a je plný hrůzy z toho, co ho tam čeká. Ačkoliv žije pod neustálým antisemit
Román Homo Faber napsal Max Frisch, německy píšící švýcarský prozaik a dramatik, v roce 1957. Frischovo dílo patří k vrcholům světové literatury 20. století, mezi další známá díla tohoto autora se řadí romány Stiller (1954), Mé jméno budiž Gantenbein (1964). Za román Homo Faber získal Max Frisch cenu Georga Büchnera za literaturu. Frischova díla jsou charakterizována přesnou, racionální epikou, věcnými, konkrétními a přitom až surrealisticky rafinovanými dialogy, které vyprávějí příběhy zd
"Ostrov Tučňáků“ A.France vyšel koncem roku 1908 a způsobil rozruch na poměrně dlouhou dobu. Byl totiž parodií a satirou na kdeco v - soudobé, minulé a dokonce budoucí společnosti, zejména francouzské. „Tučňáci“ jsou vlastně Francouzi. Vznikli jednoduše: zbožný a ctihodný mnich Mael ztroskotal ďábelským řízením na jakémsi arktickém ostrově. Po všech strastech bezmála slepý a hluchý nepodléhá nicméně svému trudnému osudu a jme se hledat lidi. Nevěřící, které by mohl obrátit na v
Hluk a zuřivost je moderní americký román, který vznikl v roce 1929, svým stylem připomíná staré rodové kroniky. Po druhé světové válce vzrostla jeho obliba, stal se světově uznávaným dílem, jedním z nejlepších amerických románů vůbec. Hluk a zuřivost byl Faulknerovým nejoblíbenějším dílem, můžeme v něm najít řadu autobiografických rysů z autorova rodinného života. Na román později navazovala celá řada nejen amerických autorů, např. William Styron ve svém díle Ulehni v temnotách. Nejv
Knihu jednoho z největších amerických spisovatelů Williama Faulknera, Divoké palmy, tvoří dva na sobě na první pohled naprosto nezávislé příběhy. První z nich, Divoké palmy, je smutným hledáním lásky mladého páru, druhý z nich, Stařec Mississippi, líčí boj uprchlého trestance proti rozvodněné řece i nepřízni osudu. Divoké palmy: V první kapitole nalézáme hlavní hrdiny Harryho Wilbourna a Charlottu Rittenmeyerovou takřka na konci jejich poutě. Vidíme je, zatím bezejmenné, pohledem staršího lé
Antoine de Saint-Exupery (1900-1944), letec, spisovatel, jeden z největších humanistů 20. století psal své romány skoro jako jednotlivé kapitoly “palubního deníku”- deníku letů nad zemí lidí: Letec, Kurýr na jih, Noční let, Země lidí, Válečný pilot, Dopis rukojmímu a Malý princ. Všechny jsou protkány filosofickými názory o člověku, lidech, životě, tak jak v ně Exupery věřil.
Země lidí je hlasem ze skutečné pouště se všemi autorovými zážitky z doby jeho pobytu na letecké lince, na S
Antoine de Saint-Exupery (1900-1944), známý francouzský spisovatel, který často ve svých románech autobiograficky zachycoval zážitky ze života letců, jež naplňoval svými humanistickými a filosofickými úvahami, napsal také jednu knížku pro děti malé i velké – Malého prince.
Tato pohádka je vlastně jakýmsi rozhovorem autora s malým princem, se kterým se setkává na poušti poté, co byl nucen zde nouzově přistát. Již samotné první setkání je velmi neobvyklé, protože malý princ chce po letci
Jde o jedno ze základních děl tzv. modernistické literatury (vedle děl Joycových, V.Woolfové). Ve svém celku modernisté narušují zavedené literární postupy. Zdá se jim, že skutečnost, kterou žijí, je natolik jiná, chaotičtější než byla ještě nedávno, že již nestačí zavedené formy dosavadní literatury – jmenujme třeba realistický, klasický psychologický nebo sociologizující román; v poezii dekadentní, romantickou pózu, nebo třeba i impresionizmus. Někteří chtějí realitě, kterou spodobují vtisk
Jméno růže, (Ill nome della rosa), 1980 Autor ke knize: „Jde o detektivku, kde se vlastně na nic nepřijde a kde detektiv prohraje“ V krásném klášteře v Melku sepisuje starý benediktýn Adso události, kterých se stal svědkem i luštitelem jako osmnáctiletý novic v jednom nejmenovaném italském klášteře, kam dorazil v listopadu roku 1322 po boku svého mistra, učeného františkána, ale také bývalého inkvizitora, Viléma z Baskervilu. Mistr byl mimořádně nadán smyslem pro dedukci a logiku. Oba
Milá sedmi loupežníků Viktora Dyka vyšla poprvé v roce 1906 jako druhá lyrickoepická kniha od tohoto autora. Předchozí Buřiči z roku 1903 jsou analýzou zrodu zla ze sociálních příčin. Následující lyrickoepická kniha, která je často dávána do souvislostí právě s Milou sedmi loupežníků je kniha Giuseppe Moro z roku 1911, která zase řeší problematiku nadosobního závazku. Milá sedmi loupežníků stojí uprostřed této triády, nechce analyzovat žádnou konkrétní problematiku a tím se od zbylých knih odl
Autor vycházel ze staré německé pověsti o krysaři, který zachránil město Hammeln od krys, ale nedostal sjednanou odměnu, a proto zavedl zvukem píšťaly obyvatele do propasti. Tím se jim pomstil za jejich lakotu. Dyk ve svém díle zdánlivě popisuje obyvatele jako slušné a ctihodné občany hanzovního města Hammeln, ale ve skutečnosti jsou to lidé lakomí, bez soucitu (žebrák u dveří) a krutí (nadávání rybářovi Jörgenovi). Dyk zde také manifestoval svůj odpor proti maloměšťáctví a pokrytectví. Všechny tyt
Obsah: Tento psychologický román zajisté patří mezi nejlepší Dostojevského díla. Vznikal v poměrně krátké době, od léta 1865 do ledna 1866. Hlavním hrdinou je petrohradský student Raskolnikov. Ten opouští univerzitu, straní se přátel, nepracuje a málo a špatně spí. Dostává se do kritického duševního stavu, ve kterém zavraždí starou lichvářku a její sestru a oloupí je. Po vraždě se jeho duševní krize dále prohlubuje. Neustále ve všem vidí nebezpečí, cítí se pronásledován a
Moji přátelé, v pořadí šesté dílo Jakuba Demla, vyšlo v roce 1913. V složitém půdorysu Demlova díla představují Moji přátelé spolu s knihou básní v próze Miriam z roku 1916 určitý protipól k dvěma vrcholným knihám básníkova prvního tvůrčího období - jedná se o díla Hrad smrti z roku 1912 a Tanec smrti, který spatřil světlo světa o dva roky později. Dvě posledně zmiňované knihy jsou naplněny temnou úzkostí a strachem o základní existenciální bytí člověka. Všudypřítomná smrt neguje
Ohlas písní ruských napsal František Ladislav Čelakovský v roce 1829, již jako zralý umělec, který si je jasně vědom svého cíle - chtěl podle vzorů ruské hrdinské epiky a národní lyriky vytvořit dílo, ve kterém se vyzná z obdivu ruské bohatýrské dávnověkosti.Zároveń zde vidíme hledisko vlastenecké, byla to doba, kdy se české naděje, zřejmě pod vlivem teorie o všeslovanské vzájemnosti, upíraly právě k velikému Rusku, převážně k jeho armádě, která dokázala porazit Napoleona i vypořádat se s T
Čechovova hra Racek, napsaná v roce 1898, vypráví o nelehkém a téměř marném hledání lásky a životního štěstí, o síle, jíž je zapotřebí k vymanění se z ubíjející každodennosti a nalezení vlastní cesty. O odvaze k životu, který je jiný, než jsme si ho představovali, o pracovitosti. Je jedinou z Čechovových her, která se věnuje otázce umění, vztahu umění a umělce k životu. Oproti dobovým literárním konvencím ale tvorba v Rackovi není zbožštěná, umění se netyčí nad životem, právě
Tento román Karla Čapka zůstal bohužel nedokončený. Pro čtenáře jsou v závěru uvedeny poznámky autorovy ženy Olgy Scheinpflugové, které obsahují možný závěr příběhu. Jednotlivé kapitoly románu jsou vedeny z perspektivy různých lidí. Okresní soudce Šimek - Přítel z mládí S Bedřichem Foltýnem, který si dal později pseudonym Beda Folten, se seznámil v sextě. Seděli spolu v lavici. Pamatuje se ho jako vytáhlého hocha jemné pleti s hustě, drobně vlnitými vlasy, na kterých si velmi zaklád
Tato rozsahem nevelká novela stojí neprávem poněkud v pozadí čtenářského povědomí o Dostojevského díle. Neprávem proto, že vypráví silný příběh, srovnatelný s největšími autorovy díly typu Zločinu a trestu či Bratří Karamazových, a že na ni můžeme nahlížet také jako na exemplární ukázku Dostojevského literárních postupů. Děj začíná příjezdem jednoho z hlavních hrdinů z letního sídla do Petrohradu. Jeho jméno je Velčaninov, stár čtyřiceti let, prochází v těchto dnech osobní kr