Zločin a trest - F.M. Dostojevskij

Obsah:
Tento psychologický román zajisté patří mezi nejlepší Dostojevského díla. Vznikal v poměrně krátké době, od léta 1865 do ledna 1866.
Hlavním hrdinou je petrohradský student Raskolnikov. Ten opouští univerzitu, straní se přátel, nepracuje a málo a špatně spí. Dostává se do kritického duševního stavu, ve kterém zavraždí starou lichvářku a její sestru a oloupí je.
Po vraždě se jeho duševní krize dále prohlubuje. Neustále ve všem vidí nebezpečí, cítí se pronásledován a má i výčitky svědomí. Zločin však byl proveden natolik dokonale, že policie Raskolnikova nepodezřívá. Do Petrohradu přijíždí jeho matka Pulchevija Alexandrovna a jeho sestra Avdoťja Romanovova, která se má provdat za omezeného a sobeckého úředníka Lužina. Raskolnikov tento sestřin krok chápe jako oběť proto sňatek zmaří. Raskolnikov se seznámí s úředníkem Marmeladovem a později i s jeho rodinou, hlavně s prostitutkou Soňou. Té po Marmeladově sebevraždě pomáhá.
Raskolnikovi se snaží pomoci jeho bývalý spolužák a přítel Razumidin, který se zamiluje do jeho sestry.
Nakonec Raskolnikov neunese výčitky svědomí a svěří se se svým zločinem Soně. Na její naléhání se jde sám udat. Na policii se dozví, že sebevraždu spáchal Svidrigulov. Tento šlechtic chtěl získat Doňu za ženu. Byl bezcharakterní a zhýralý. Láska k Duně ho ale přivedla k tomu, že před smrtí finančně zajistil její nezávislost a pomohl Soně.
Raskolnikov je odsouzen na 8 let nucených prací. Razumickin se žení s Duňou.
Na Sibiř jede s Raskolnikovem i jeho milenka Soňa. Ještě téměř rok trvá jeho neutěšený psychický stav. Potom se však zejména díky Sonině péči, zlepší a Raskolnikov se zvolna proměňuje v nového člověka.

Zločin a trest
Fedor Michajlovič Dostojevský

Obsah:
Student Raskolnikov je dobrosrdečný člověk, obětavý, s živým úmyslem pro liti trpící. Studie mu však popletly hlavu, a místo aby je už rádně dokončil, oddal se nečinnému životu. Matka je chudá vdova po úředníkovi, sestra Duňa je vychovatelkou u zhýralého Svidrigajlova. Aby mohla podporovat bratra na studiích, chce se Duňa provddat za bohatého starce Lužina, jehož nemiluje. Raskolnikov se pro to trápí, ale sám východiska nehledá. Tu přijde na myšlenku, že by mohl zabít starou lichvářku a zmocnit se jejího majetku. K té myšlence ho vedl také jeho názor, že lidé jsou dvojí: jedni jen skoro stádo, druzí neobyčejní jedince. Není třeba, aby žili obyčejní lidé a neobyčejní aby museli žít v nouzi. Myšlenka na vraždu ho už neopustila. Od této chvíle jako by byl v zajetí této utkvělé myšlenky. Na provedení činu působí ještě jiné okolnosti. V krčmě se Raskolnikov setká s podnapilým úředníkem Marmeladovem, který má doma tuberkulosní ženu a tři hladovějící děti. Jeho dcera z prvního manželství Soňa prodává na ulici svou čest, aby pomohla rodině. Matka mu píše, že se Duňa provdá za Lužina, aby mohl Raskolnikov dostudovat. Raskolnikov nechce Doňu obětovat. Když pak slyší od jakéhosi studenta o lichvářce, je rozhodnut. Ukradne v domovníkově bytě sekyru, jí zavraždí starou lichvářku i její sestru, jež se náhodou právě vrátila, prožije veliké duševní napětí, když je překvapen novými příchozími, podaří se mu uniknout, skrýt se v dolejším bytě, z něho právě odešli malíři, pak se nepozorovaně vrátí na místo, kde vzal sekyru. Pak však propadne těžké duševní sklíčenosti, jež vyčerpává jeho nervy, neboť stále myslí na svůj čin, stále se cítí pronásledován. Přicházejí chvíle, kdy už chce sám na sebe prozradit a naznačuje svůj čin, zahrává si s nebezpečím, že bude prozrazen, ale hned poté odklízí svůj lup a chce začít nový život.Upadá do nemoci a v horečce leccos prozrazuje. Kancleistovi Zametovovi prozrazuje, jak lup ukryl, jde dokonce i na místo vraždy, nikdo mu však nevěří, že by byl vrahem – je pokládán za šíleného. Když stihne Marmeladova na ulici neštěstí (je přejet), Raskolnikov se ujme jeho rodiny. Jeho matka a sestra přijdou do Petrohradu. Přijede i Lužin. Raskolnikov jej však ze svého bytu vyžene. To je poslední energický čin Raskolníkův. Policejní úředník Petrovič sbírá pomalu důkazy proti vrahovi a podaří semu nečekanou nepatrnou otázkou o malířích Raskolnikova zaskočit. Raskolnikov hledá útěchu u Soni, a přemožen dojmem z velikosti jejích obětí, přiznává se nejprve jí a pak se rozhodne, že se přihlásí jako vrah. Soňa jej nezavrhuje, naopak lituje ho a chce být jeho pposilou i v nejhorším utrpení. Jeho přiznání vyslech Svidrigajlov. Přichází Petrovič a ulehčuje Raskolnikovi přiznání. Raskolnikov ještě váhá s přiznáním, není proti němu přímých důkazů, ale pak už napětí nevydrží a přizná se. Je odsouzen na osm let na Sibiři. Tam nastává obrození: dvě padlé bytosti, Raskolnikov a Soňa se očisťují společným pokáním k novému životu.