Spalovač mrtvol - Ladislav Fuks

Mladá fronta Praha, 1983

Ladislav Fuks (1923-1994) se v řadě svých děl zabýval problémy skupinových menšin, zvláštní pozornost věnoval židovské genocidě za druhé světové války (Pan Theodor Mundstock, Mí černovlasí bratři, Spalovač mrtvol). V jeho díle se často mísí absurdita s hororovými prvky, čímž umocňuje prožité hrůzy druhé světové války.
Novela z roku 1967 Spalovač mrtvol může být přímo charakterizována jako psychologický horor. Jde o příběh odehrávající se za okupace, o příběh Karla Kopferkingla, který pracuje jako zaměstnanec krematoria a ke své práci má poněkud zvláštní vztah. Považuje ji za nesmírně ušlechtilou, neboť smrt každého očišťuje a je to právě on, který mrtvým pomáhá dále na té lepší cestě. Kromě práce všechnu svou pozornost až přehnaně a násilně věnuje rodině, tedy ženě Marii, kterou nadneseně a blahosklonně oslovuje Lakmé, a dvěma dětem – Zikmě a Milibojovi. Rodina na jeho přání slaví všechny svátky, jezdí na společné výlety, ale nic z toho není přirozené, ze všeho je znát jakási křečovitost, předstírání, hra.
Karel má také jednoho německého přítele - Willyho, který sympatizuje s fašistickým hnutím v Německu a vidí v Karlovi dalšího vhodného přívržence, a proto ho začne pomalu “zpracovávat”. Dokazuje Karlovi, že byl zrozen pro velké věci, pro jiný svět, a pomalu se mu stává vzorem. Karlovi se to vše líbí a zapojuje se donášením na bývalé židovské přátele. Svými zásluhami je povýšen na místo ředitele, časem si ale uvědomuje, že i jeho žena měla židovské předky a tím by mohla velmi ohrozit jeho čerstvě nabytou funkci. Situace se pro něho stává bezvýchodnou - vnitřní boj se neustále stupňuje, volba mezi rodinou a prací “vyvoleného” plně zaměstnává jeho mysl do té míry, že konečné východisko se nemůže ubírat jiným než chorobným směrem. Rozhodnutí je děsivé, ale Karel je přesvědčen o jeho správnosti, dokonce je povyšuje na něco lepšího, na jakési dokonalé vykoupení smrtí. Jednoho večera tedy nechá Lakmé rituálně obléknout do černých šatů a s naprostým klidem, hladce, promyšleně ji oběsí. Pocit radosti a moci se tím u něj ještě zesiluje. Karel se rozhodne zbavit se i svých dětí, které také nejsou podle jeho měřítek zcela “čisté”. Nejprve v krematoriu brutálně zabije svého syna železnou tyčí, a pak ho zpopelní v rakvi společně se členem německého gestapa, čímž ho podle svých měřítek zcela očišťuje. Nyní mu zbývá už jen dcera. Snaží se ji také zabít v krematoriu, ale jí se povede utéci, protože mu slepě nedůvěřovala jako Lakmé a Miliboj. Teprve poté vychází pravda najevo a Karel končí jako blázen.
Hlavní postava se zde pod dotekem fanatické nacistické ideologie mění v klasickou postavu hororu a pomocí této proměny jsou zachyceny hrůzy nacistické okupace.
Novele Spalovač mrtvol se také dostalo filmového zpracování, kde roli Karla mistrovsky ztvárnil Rudolf Hrušínský.