Krysař - Viktor Dyk

Autor vycházel ze staré německé pověsti o krysaři, který zachránil město Hammeln od krys, ale nedostal sjednanou odměnu, a proto zavedl zvukem píšťaly obyvatele do propasti. Tím se jim pomstil za jejich lakotu. Dyk ve svém díle zdánlivě popisuje obyvatele jako slušné a ctihodné občany hanzovního města Hammeln, ale ve skutečnosti jsou to lidé lakomí, bez soucitu (žebrák u dveří) a krutí (nadávání rybářovi Jörgenovi). Dyk zde také manifestoval svůj odpor proti maloměšťáctví a pokrytectví. Všechny tyto vlastnosti jsou představovány jako jednotlivé symboly. Krysař představuje symbol volnosti (věčný tulák), který se však zapletl do sítí lásky a intrik městských konšelů. Dlouhý Kristián představuje “ctihodného” mladíka, který se žene pouze za svým cílem, bez ohledu na to, zdali někomu ublíží, či nikoli (Čeká na smrt strýce, přemluví Agnes, aby ho milovala). Rybář Jörgen a nemluvně symbolizují oslavu všeho toho, co popírá rozum (dítě ho ještě nemá a rybář ho už ztratil). To, že tyto dvě postavy nemají rozum, je činí svobodnými a nezávislými. V díle nalezneme i konfrontaci dobra a zla. Zlo představuje ďábel shlížející z kostela na město Hammeln a neznámý cizinec – Faust, který zaprodal své srdce. Avšak ďábel mu dal moc pouze omezenou - jeho kouzla nespatřuje nikdo jiný mimo něj samotného. Poslední a důležitý symbol je krysařova flétna, která představuje moc, jíž se nechali zmást obyvatelé Hammeln.

Krysař
Viktor Dyk
(1941, vydal: F. Borový)

Obsah:
Tato novela je nejvýznamnějším prozaickým dílem Viktora Dyka. Autor vycházel z novoromantismu, pro který je typické i téma – zpracování německé středověké pověsti o krysaři. Záměrem však nebylo vyprávět pověst v duchu folklóru, nýbrž vyjádřit prostřednictvím podobenství a symbolů nadčasovost příběhů a promítnout do něj i rozpory a otázky moderní doby.
Děj, rozčleněný do 26 krátkých kapitol, začíná příchodem krysaře do hansovního města Hammeln, kde má svým tichým pískáním na kouzelnou píšťalu vyhnat všechny krysy. Krysař se setkává s dívkou Agnes a oba se do sebe zamilují, přestože Agnes již má nápadníka – dlouhého Kristiána. Seznamujeme se postupně s městem, jeho okolím a také s jeho obyvateli, prostoduchým rybářem Seppem Jörgenem a váženými konšeli Froschem a Strummem. Právě oni odmítají vyplatit krysaři slíbenou odměnu poté, co je s prací hotov. Krysař je rozzloben, rád by je potrestal a z města odešel, drží ho zde však láska k Agnes. V hostinci „U Žíznivého člověka“ se setkává s magistrem Faustem, který ho přesvědčuje, aby zaprodal své srdce ďáblu, neboť je předurčen k velkým činům. Krysař ale na vlastní oči nevidí ani jedno z předváděných kouzel a Fausta odmítá. Poté se setkává s Agnes, která je nešťastná, protože zjistila, že čeká dítě s Kristiánem. Posílá krysaře pryč z města, ale ten ji nechce opustit. Agnes se utopí v řece a její matka zešílí. Krysař to zanedlouho zjišťuje a píská naplno na svoji píšťalku. Všichni lidé ve městě slyší její zvuk a vycházejí za krysařem. Jdou na horu Koppel za městem, která se tyčí nad propastí. Podle pověsti vede z hlubin cesta do bájné země sedmihradské, kde na všechny čeká bezstarostný život. Všichni padají do propasti, nakonec i krysař. Jediným, koho píšťala nevábila, je Sepp Jörgen, kterému je souzeno, aby žil dále a s ním pokračoval celý nezkažený lidský svět.

Hlavní postavy:
Hlavní postava krysaře je příznačná pro moderní literaturu – jeho identita je po celý příběh nejasná, sám krysař si není jistý smyslem své existence. Tento „neznámý“ se střetává se zdánlivě poctivými a spravedlivými občany, kteří jsou ve skutečnosti zkažení. Významné jsou postavy Fausta, jakéhosi krysařova dvojníka, který ovšem podlehl falešným přeludům, a dále Seppa Jörgena, jenž představuje, „nového člověka“, jediného odlišného od obyvatel, odsouzených k zániku.

Teoretický rozbor:
Autor navozuje pomocí konstrukce novely, prostřednictví jazykových prvků i krátkých vět a odstavců dramatickou atmosféru. Psychologické vykreslení postav je umocňováno vnitřními monology.