Úvod:V podstatě se jedná o mechanické přístroje, jež jsou schopny fungovat bez přísunu energie a navíc samy energii vyrábět. problém nekonečného zdroje energie zajímal lidstvo už od úsvitu věků (zabývali se jím již staří Řekové), největší rozmach však perpetua mobile zaznamenaly v době nástupu kapitalismu. Dokonce i dnes se někteří nadšenci pokoušejí takovou "samohybku" sestrojit, zatím se to však nikomu nepodařilo - všechny návrhy skončily nezdarem
Co je to vlastně motor? Strohá definice by mohla znít takto: hnací stroj umožňující přeměnu určitého druhu přiváděné energie na energii mechanickou. Podle základních konstrukčních znaků se motory dělí na pístové(spalovací motory),vznětové,zážehové a parní motory, rotační (parní a vodní turbína většina elektromotorů) a reaktivní (proudové motory, raketové motory). Podle druhu přiváděné energie se motory dělí na tepelné (parní a plynová turbína, spalovací motory), hydraulické (vodní turbíny
Spalovací motory dělíme na tři kategorie a to: 1) zážehový motor - benzin 2) vznětový motor - nafta 3) proudový motor – kerosin (letecký benzin) U prvních dvou se lineární pohyb převádí na pohyb kruhový.
Zážehové motory Rozlišujeme je na dvoutaktní a čtyřtaktní. Počet dob ne vždy závisí na počtu válců, neboť například u Wartburgu můžeme najít motor s třemi válci, který pracuje na dvě doby. Je to nešťastné řešení protože tento motor je méně eko
Motory jsou hnací stroje, které přeměnují určitý druh přiváděné energie na mechanickou energii. Hnaný stroj můžou pohánět buď přímo nebo prostřednictvím převodu. Motory můžeme dělit podle konstrukčních znaků na - pístové (motory spalovací vznětové a zážehové, parní motory…) - rotační (parní a vodní turbíny, většina elektromotorů) - reaktivní (proudové a raketové motory) Podle druhu přiváděné energie se motory dělí na - tepelné - hydraulick
Termonukleární fúze (nebo též termojaderná) je jedním z alternativních zdrojů elektrické energie, namísto dnes hojně používaných tepelných a jaderných elektráren. Výhodou termonukleární fúze je, že neznečišťuje životní prostředí, při reakcích nevznikají škodlivé látky, neomezené množství paliva, a hodně energie za málo paliva. Ale když je to tak skvělé tak proč jí ještě nepoužíváme místo tepelných a jaderných elektráren? Inu proto, že není tak lehké tuto reakci vůbec nastartovat, natož
Spalováním fosilních paliv jako je uhlí, ropa a zemní plyn se vyčerpávají zásoby, které příroda tvořila miliony let a zároveň se tím značně znečišťuje již tak dosti poškozené životní prostředí. Vznikají také některé z tzv. skleníkových plynů (např. CO2), které globálně oteplují zeměkouli. K dnešku vzrostla průměrná teplota Země o 33° C (z –18° na +15°). Tepelná elektrárna o výkonu 1 000 MW za rok spotřebuje 250 vlaků uhlí po 100 vagónech, to je cca 2 500
V posledních letech stále větší množství lidí, hlavně ekologů, mluví o brzkém vyčerpání přírodních zdrojů a o znečištění naší planety odpadem z dnes využívaných procesů produkujících energii. Nejen, že získávání energie spalováním fosilních paliv je relativně málo účinné, neekologické, ale hlavně zásoby uhlí i ropy se neuvěřitelně rychle zmenšují. Jistým dočasným řešením jsou jaderné štěpné reakce, které jsou už čistší a efektivnější, ale stále to jaksi „není ono“. Hla
Když se v 19. Století začaly rozvíjet vědecké obory, prohlubovala se i odborná specializace. Nenašel by se zde člověk, který by dokázal obsáhnout celou šíři dosavadního lidského poznání. Specializace způsobila vznik odborných škol, středních i vysokých, dále také univerzit a technických učení. Nejvíce škol bylo zaměřeno na přírodní vědy. Zde se nejen vychovávali dobře připravení odborníci, ale byla zde i střediska vědeckého výzkumu a bádání. Právě na těchto školách bylo mnoho vědeckých o
Vesmír vznikl pravděpodobně velkým třeskem před 18 miliardami let + 30%. vesmír se tehdy počal rozpínat. studiem vesmíru se zabývá věda zvaná astronomie. Je to jedna z nejstarších věd. Začala se rozvíjet už v 16. století prácemi M. Koperníka, G. Galileiho, J. Keplera a I. Newtona. Závažnou úlohu v koperníkovské revoluci astronomie měl objev dalekohledu. Kosmický výzkum za hranicemi zemské atmosféry začal po vypušťení první umelé družice Země. Výsledky tohoto kosmického výzkumu přinášejí astronomii
Na vznik vesmíru je řada teorií. Jedna z nich je označována jeko teorie "Velkého třesku". Při svém výkladu se budu držet této teoretické hypotézy. Počátek tzv. Velkého třesku se předpokládá někdy před patnácti miliardami let. Vysvětluje se tím, že došlo k ohromnému stlačení hmoty do jedné malé kuličky o průměru zlomku milimetru. Tato hmota měla velkou hustotu a její vysoká teplota vedla k výbuchu - Velkému třesku. Látka se dále rozpínala. Později se začaly shlukovat volné částice hmoty
I. ÚVOD II. HISTORIE III. VLASTNOSTI ZÁŘENÍ IV. VZNIK ZÁŘENÍ V. VYUŽITÍ VI. POUŽITÁ LITERARURA VII. ZÁVĚR
I. ÚVOD
Úkolem této seminární maturitní práce je seznámit čtenáře s přístrojem tak běžným při lékařském vyšetření jako je rentgen. Myslím si, že málokdo ví, jak tento tajuplný a záhadný přístroj pracuje.Ani já jsem nebyl vyjímkou. Rozhodl jsem se tedy tuto mezeru v lidském vědění zaplnit a srozumitelným zp
1. Základné jednotky meter [m] je dĺžka dráhy, ktorú prebehne svetlo vo vákuu za 1/299 792 458 sekundy. kilogram [kg] je hmotnosť medzinárodného prototypu kilogramu, uloženého v Mezinárodnom úrade pre váhy a miery v Serves.sekunda [s] je čas rovný 9 192 631 770 periódam žiarenia, ktoré zodpovedá prechodu medzi dvoma hladinami veľmi jemnej štriktúty základného stavu atómu cézia 133.ampér [A] je stály elektrický prúd, ktorý pri prietoku dvoma rovnobežnými priamymi a nekonečne dlhými vodičmi, zanedbateľného
Ještě ve středověku se lidé domnívali, že Země je středem vesmíru a že kolem ní obíhají planety a hvězda Slunce. Později se však ukázalo, že Země je jednou z osmi planet(Pluto už mezi planety nepatří), obíhajících kolem Slunce. Ale pořád nevěděli, že takových soustav jako je tato je téměř nekonečno. Naše Země je součástí Sluneční soustavy. Středem této soustavy je hvězda, nazvaná Slunce . Okolo Slunce obíhá devět planet, které se dělí na malé a velké a ve vztahu vůči zemi na vnitřní a v
Ze zdrojů, využívajících k výrobě elektřiny obnovitelné zdroje energie mají kromě vodních elektráren největší význam a perspektivu solární (sluneční) a větrné elektrárny. V našich podmínkách se solární a větrná energie podílí na dodávkách elektrické energie jen minimálně. Kromě technických problémů a vysokých pořizovacích nákladů je problém také v tom, že solární a větrná energie mají v porovnání s ostatními zdroji velmi malou výkon
Hustota ρ látky je definovaná jako poměr její hmotnosti M a objemu V, který látka zaujímá.
M
Ρ = —-
V
Takto jednoduše můžeme definovat hustotu homogenních (stejnorodých) látek. Těžko lze definovat hustotu porézních látek, jakými jsou např. keramické látky a pěněné polymerní látky. Hustota vyjadřuje množství látky (pevné látky, kapaliny i plynu) v jednotkovém objemu (1 m3). Různé látky mají obecně různou husto
Prvý laser zostrojil roku 1960 Theodore Maiman. Laserový zväzok vytvoril tak, že do špeciálnej tyče z umelého rubínu vysielal záblesky obyčajného svetla.
Princíp
Zosilnenie svetla vzniká vďaka stimulovanej emisii. Ide vlastne o druh luminescencie, pričom elektróny z vybudených stavov neprechádzajú na základné stavy za sprievodu vyžiareného fotónu spontánne (náhodne) ale vplyvom interakcie s iným fotónom zodpovedajúcej vlnovej dĺžky. Takto vyžiarený „nový“
Slnečná sústava je naša planetárna sústava. Skladá sa zo Slnka a všetkých telies, ktoré obiehajú okolo neho (planét, trpasličích planét, planétok, komét, mesiacov, meteoroidov), rovnako ako aj prostredia, v ktorom sa tento pohyb uskutočňuje. Zem je treťou planétou Slnečnej sústavy. Všetky telesá slnečnej sústavy sa pri svojom obehu okolo Slnka riadia Keplerovými zákonmi Centrálnym telesom Slnečnej sústavy je Slnko, v blízkosti ktorého sa nachádza aj ťažisko sústavy. Po eliptických dráhach, blízkyc
Téma: Pokusné pozorovanie kinematiky pohybu guľôčky na naklonenej a vodorovnej rovine Úloha č.1: Za predpokladu, že malú hladkú oceľovú guľôčku považujeme za hmotný bod, overte, či jej pohyb po prechode z naklonenej roviny na hladkú vodorovnú rovinu bude rovnomerný priamočiary Pomôcky: drevená doska so žliabkom, hladká oceľová guľôčka, stopky, hranol, drevená lišta s dĺžkou 1m so stupnicou, drevená zarážka Postup: 1. Guľôčku uvolníme z istého bodu naklon