Elektrárny

Alternativní zdroje elektrické energie

Ze zdrojů, využívajících k výrobě elektřiny obnovitelné zdroje energie mají kromě vodních elektráren největší význam a perspektivu solární (sluneční) a větrné elektrárny. V našich podmínkách se solární a větrná energie podílí na dodávkách elektrické energie jen minimálně. Kromě technických problémů a vysokých pořizovacích nákladů je problém také v tom, že solární a větrná energie mají v porovnání s ostatními zdroji velmi malou výkonovou hustotu (jednotka kWh/m2). Jde o to, že na výrobu určitého množství energie musí mít technické zařízení určité rozměry. Následující tabulka ukazuje, že z tohoto hlediska (a tím i z hlediska ekonomického) jsou na tom obnovitelné zdroje velmi špatně:
• větrná elektrárna - 0,13 kWh/m2
• solární elektrárna - 0,25 kWh/m2
• vodní elektrárna - 108 kWh/m2
• uhelná elektrárna - 500 kWh/m2
• jaderná elektrárna - 650 kWh/m2

Jaderné elektrárny
V souvislosti s obavami z globálního oteplování se význam jaderných elektráren neustále zvyšuje. Jde totiž o elektrárny, které vyrábějí elektřinu v základním zatížení, a přitom neemitují skleníkové plyny. V současné době provoz jaderných elektráren ve světě snižuje emise CO2 o 2,6 mld. tun a mnoho milionů tun SO2, NOx a prachových částic.

Vodní elektrárny
Vodní elektrárny mají nejen energetický a vodohospodářský, ale i význam ekologický (vyznačují se velkou pohotovostí, představují levný zdroj elektrické energie využívaný zejména v období špičkové spotřeby a nezatěžují přitom životní prostředí žádnými odpady). Přečerpávací vodní elektrárny navíc umožňují i účelné využití elektřiny produkované méně flexibilními energetickými zdroji v období nízké spotřeby.
Biomasa
Za ekologickou výrobu elektrické energie je dnes považováno i spalování biomasy.Hlavní výhodou biomasy je, že pro její využití není nutno budovat nová zařízení. Biomasu lze spalovat v moderních fluidních kotlích, kterými je vybavena řada dnešních tepelných elektráren. Využití samotné biomasy není z technických důvodů možné, protože pro provoz kotle je nutný dostatečný objem popelovin z uhlí.

Větrné elektrárny Vůči životnímu prostředí je větrná energetika maximálně šetrná. Neprodukuje tuhé či plynné emise a odpadní teplo, nezatěžuje okolí odpady, ke svému provozu nepotřebuje vodu. Jednotlivá větrná elektrárna nepředstavuje významný zábor zemědělské půdy a nároky na plochu staveniště jsou minimální, pro získání většího výkonu je však třeba stavět větrné farmy o obrovských rozlohách.

Sluneční elektrárny
Stejně jako jsou negativní dopady jaderné elektrárny na životní prostředí minimální, získávání elektrické energie přímo ze slunečního záření je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem její výroby. Jaderná energetika i sluneční elektrárny využívají zdroje energie, kterého je a ještě dlouho bude v přírodě dostatek.