Země spolu s dalšími osmi planetami a jejich družicemi (měsíci) dalšími těles, která se pohybují v gravitačním poli Slunce, je součástí sluneční soustavy. Vývoj sluneční soustavy začal přibližně před 4,7 miliardami let. Předpokládá se, že sluneční soustava vznikla z otáčející se mlhoviny tvořené plyny a prachem o velmi nízké teplotě. Mlhovina se smršťovala a rozdělila se na několik částí. Ze střední části vznikl zárodek Slunce, který se dále vyvíjel, smrš
Fotoaparát je opticko-mechanické zařízení umožňující zachytit obraz snímané reality optickou projekcí na fotografickou citlivou vrstvu. Je to uzavřená skříňka s neprůsvitnými stěnami. Slovo fotografie pochází z řeckých slov photos-světlo a graphein-psaní. Doslova tedy znamená psaní světlem. První dochovaný snímek pochází z roku 1826 a vytvořil ho Francouz Joseph Nicéphore Niépce. Jedná se o pohled z okna zachycený na cínovou destičku pokrytou asfaltovou vrstvou. Za opravdový zrod fotografi
Spalováním fosilních paliv jako je uhlí, ropa a zemní plyn se rychle vyčerpají zásoby, které příroda tvořila miliony let zároveň se tím značně znečišťuje již tak dosti poškozené životní prostředí. Spalováním fosilních paliv také vznikají některé z tzv. skleníkových plynů ( např. CO2), které globálně oteplují zeměkouli. K dnešku vzrostla průměrná teplota Země o 33 C (z –18 na +15). Jaderná energie uvolněná štěpnými jadernými reaktory zase přináší riziko vysoké radioaktivit
VÝVOJ GALAXIE Sluneční soustava se nachází ve spirální galaxii známé jako Mléčná dráha. Tato Galaxie vznikla z nepravidelné koule vodíku a helia přibližně před 12 – 14 miliardami let. „Protogalaxie“ se postupně působením vlastní gravitace zmenšovala. Při tomto procesu zhoustly nízké koncentrace plynů, které se staly základem pro vznik hvězdných mlhovin obíhajících střed, ze kterého Galaxie vznikla. Při pohybu se rozpadly na stovky a tisíce malých chomáčků plynu, které se přeměnily na hv
Co to vlastně je energie? Na otázku, co je vlastně energie, by měla odpovědět fyzika. Není to však tak jednoduché, neboť složitý a mnohotvárný pojem energie nelze vyjádřit jednoduchou definicí. Můžeme jen poznávat různé vlastnosti a projevy energie, studovat je experimentálně i teoreticky a využívat jich. Obecně lze říci, že energie souvisí s pohybem a s možností pohybu, a že je to určitá vlastnost společná nejrůznějším druhům pohybu v přírodě. Může nabývat různých podob a přecházet z
Holografie je metoda záznamu a trojrozměrného vybavování obrazu, založená na interferenci vysoce koherentního světla laserů. Umožňuje tak získávat trojrozměrné obrazy. Tyto obrazy jsou získávány bez použití čoček, a proto se tato metoda někdy nazývá v angličtině lensless photography. Teoretické principy holografie rozpracoval anglický fyzik maďarského původu Dennis Gabor (1900-1979) a obdržel roku 1971 za vynález holografie Nobelovu cenu. Samotné slovo „hologram“ vzniklo z řeckého holos – celý, úpln
Všechno začalo v 18. století, kdy se objevitelé pokoušeli najít přenosný, použitelný zdroj energie. Těžkopádné elektrizační stroje ani leydenské lahve se jimi stát nemohly - jejich energetický obsah byl totiž nepatrný. Až boloňský profesor medicíny Luigi Galvani experimentoval s žabími nožkami na měděných drátcích a železném zábradlí. Stal se tak neuvědomělým objevitelem elektřiny po něm nazvané. Na počátku 19. století hrabě Alessandro Volta na základě Galvaniho "
Jde o pohyby těles, jejichž trajektorie zasahují do oblastí, ve kterých již nelze považovat gravitační pole za homogenní.Podél trajektorie těchto těles se mění velikost i směr intenzity gravitačního pole , a tím i velikost a směr gravitačního zrychlení, přičemž jejich vektory směřují do gravitačního středu obíhané planety. Pohyb malého tělesa v gravitačním poli osamoceného tělesa s mnohonásobně vyšší hmotností lze nejsnáze vyšetřit ve vztažné soustavě, jejíž počátek leží ve střed
První mikroskop sestrojili kolem roku 1590 bratři Zacharias a Jan Jannesové v Nizozemsku. Pro svou nepatrnou zvětšovací a rozlišovací schopnost nebylo možno tohoto přístroje používat k vědecké práci. Teprve kolem roku 1650 jej zdokonalil Antony van Leeuwenhoek, který jako první objevil neznámý dosud svět drobnohledných ústrojenců a vytvořil základy nejen mikroskopické techniky (mikroskopie a mikrotechnika), ale ve skutečnosti i základy mikrobiologie jako samostatné vědy. Optickou teorii mikroskopu vytvořil kolem
Apollo, americký program letů člověka na Měsíc, uskutečněný 1968 – 72 v kosmických lodích stejného jména, vynášených raketami Saturn 1, 1B nebo 5. Kosmická loď Apollo o celkové hmotnosti přes 40 tun s tříčlennou posádkou sestávala z velitelského, služebního a měsíčního modulu. Apollo 1 zničeno požárem na rampě (zahynuli 3 astronauti). Lety Apollo 2 – 6 byly bezpilotní, Apollo 7 a 9 na dráze kolem Země, Apollo 8 a 10 na dráze kolem Měsíce. Apollo 11, 12, 14 – 17 uskutečnily výsadek dvou členů p
Jsou známá 4 skupenství - pevné, kapalné, plynné a plazma. Plazma je vlastně skupenství, ve kterém je taková teplota, při níž se částice plynu pohybují již tak rychle, že se začínají svými vzájemnými srážkami "rozbíjet" na kladně nabitá jádra a záporně nabité elektrony. Místo známého plynu skládajícího se z elektricky neutrálních atomů tím tedy vzniká směs "plynů" dvou, tvořených částicemi majícími opačné elektrické náboje (ionty a elektrony). Tepelná energie po
Kdyby se vás někdo zeptal, jaké znáte nejjasnější, nejintenzivnější světlo, asi byste mu řekli, že světlo sluneční, ale mýlili byste se. Světlo z laserů je ještě jasnější, ve skutečnosti je to nejostřejší světlo, jaké dosud známe. Laser produkuje uzounký paprsek barevného světla, který je tak intenzivní, že propálí dírku i v oceli a zároveň tak úzký a rovný, že ho můžeme přesně zacílit na maličké zrcadlo na Měsíci, vzdálené 384 401 km.
Slovo laser [lejzr] pochází z angličtiny. Je složené z počátečních písmen dlouhého anglického názvu popisujícího jeho funkci: Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, což by se dalo přeložit jako zesílení světla pomocí vynucené (stimulované) emise záření. České pojmenování laseru je kvantový generátor světla, což se nepoužívá, protože laser je kratší. Z názvu je zřejmé, že laser vydává světlo. Čím se ale liší světlo laseru od světla například takové žárovky? Laserové sv
Historie: Již od starověku lidé znali zákonitosti zobrazování v zrcadle. V 17. století. Jedním z největším objevům fyziky 19.století je poznatek, že světlo je elektromagnetické vlnění. K tomuto závěru dospěl anglický fyzik James Clerk Maxwell., autor teorie, podle níž elektromagnetické vlnění vzniká při kmitání elektronů. Zatímco elektromagnetické vlnění rozhlasových a televizních vysílačů vzniká v anténách velkých rozměrů, jsou „vysílači“ světla atomy látek Elektrony v atomech mění svou
Výroba elektřiny v tlakových jaderných elektrárnách - historie Tlakovodní jaderný reaktor byl vyvinut americkou firmou Westinghouse před čtyřmi desítkami let jako kompaktní zdroj energie pro americké námořnictvo. Jeho přednosti se však ukázaly být natolik významné, že byl velmi rychle přizpůsoben i pro použití v jaderných elektrárnách na souši. První generace tlakovodních reaktorů se začala komerčně používat v roce 1961. Reaktor instalovaný v americké jaderné elektrárně Yankee Rowe v USA měl v
Stator-je tvořen mezikružím složeným z dynamových plechů.Vnitřní obvod má drážky,ve kterých je uloženo statorové vynutí,které po připojení na trojfázovou síť vybudí tzv.točivé mag.pole,které vytvoří točivý moment motoru.Statorový svazek je zalisován v litinové kostře a umožňuje připojení motoru k základu.Přírubový motor umožňuje přímé spojení s poháněným strojem,patkový motor se spojuje přes spojku. Rotor-tvoří ho válec složený též z dynamových plechů.Menší rotory se nalisuj
Atomy jsou malé částice, z kterých se skládá celý vesmír. Atomy v sobě vážou obrovské množství energie. Energie, která se uvolní při štěpení biliónů atomů uranu v jaderné elektrárně, dokáže přivést do varu vodu. Pára z této vařící vody se používá na výrobu elektřiny. Lidé se obávají jaderné energie, protože při uvolňovaní energie z atomů unikají smrtící látky, které se nazývají radioaktivní záření.
Při výbuchu jaderné bomby vznikne obrovská ohnivá koule. Exploze vyvo
Sluneční soustavu tvoří Slunce, planety, měsíce, asteroidy, planetky, komety a další vesmírná tělesa. Vznikla asi před 4,5 mld. let z obrovského oblaku plynů a prachu.
Sluneční soustava má 9 planet: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Dráhy Pluta a Neptunu se díky Plutovi občas kříží, takže někdy je možné pořadí Pluto, Neptun (naposledy od r. 1979 do roku 1999). Ze Země jsou pozorovatelné všechny a to buď pouhým okem např. Venuše, Mars, Jupiter, Saturn a
Naše sluneční soustava se nachází v galaxii Mléčná dráha. Její ústřední hvězdou je Slunce, kolem které nespočet asteroidů, komet a jiných úlomků hmoty především obíhá 9 planet pojmenovaných po Římských bozích. Nejbližší hvězda naší soustavě je Proxima Centauri vzdálená cca 4,25 světelného roku, což jest více než 40 biliónů kilometrů. Sluneční soustava vznikla před 4,6 miliadrami let. V té době se působením gravitace postupně smršťovala protostelární (prahvězdná) hmota ve formě
Oko je párový orgán zraku a zároveň nejsložitější smyslový orgán lidského těla. Jeho hlavní částí je spojná optická soustava, která na sítnici vytváří skutečné, zmenšené a převrácené obrazy předmětů. Oko je spojeno zrakovým nervem s mozkem. Zrakový nerv je umístěn v zadní části oka. Zobrazená informace se přenáší zrakovým nervem do mozku v podobě impulsů. Každé oko vnímá sledované předměty z trochu jiného úhlu a vysílá tedy do mozku nepatrně odlišné informace.V raném věku dítěte