vynálezy číny

Rozvoj a kultúra vynálezů Číny

Čína patří mezi nejstarší světové civilizace, jež vznikly několik tisíciletí před naším letopočtem vúdolích velkých řek – Tigridu a Eufratu, Nilu, Indu a Chuang-che. Význačným rysem čínských dějin je nepřetržitý vývoj čínského ohniska kultury a jeho etnických a politických tradic.

Území současné Číny patřilo do oblasti prvotního formovaní současného člověka. Mezi neolitické kultury, vnichž se objevili první nástroje a vynálezy, patria teto tři kultury:
Čchü-ťia-ling
Ma-ťiao-jao
Jang-šao
Rozdíly:
Tyto kultury se od sebe lišili jenom malými rozdíly, například vpoužívaní nástrojů, jiným postupem vypalovaní hliněných nádob a taky pohřbíváním. Vostatním bylo všechno stejné.
Život:
Lidé žili vjeskyních a zabývali se převážně rybářstvím a lovem. Používali kamenných opracovaných nástrojů a drobných předmětů zkostí a rohů. Nález leštěné kostěné jehly umožňuje předpokládat, že již znali oděv (nejpravděpodobněji ze zvířecí kůží). Ktomu přispívá i vynalezení vřetena svelkými hliněnými přeslicemi na kterém si předli svůj oděv. Měli svérázné ozdoby ze zubů zvířat i provrtané kamenné perly. Vtomto období vytvářeli lidé malované keramiky různejch barev a používali kamenné, kostěné, kovové a dřevěné nástroje, jako ku příkladu: železné rádle, radlice, motyky, rýče, nože, kostěné háčky, motyčky, sekera, kopí i meč. Sem patřilo objevení pluhu sželeznou radlicí a používaní tažného dobytka. Na nejvhodnější a nejlevnější způsob dopravy používali dvoukolé vozy na souši a ve vodě čluny.

Pěstovali rýžu a z její zrna se vedle přímého upotřebení kpotravě používalo na výrobu vína. Dále pěstovali velmi známého bource morušového. Právě do této doby spadají počátky čínského hedvábnictví, které se později stalo jakýmsi symbolem Číny – je známo, že Římané nazývali Čínu ,,zemi hedvábí“.
Technika:
Ovládali vyspělou techniku odlévání bronzu a železa. Když předem zbavili měďnou rudu hrubých příměsí, tavili ji spolu scínem vtlustostěnných keramických kelímcích a roztavený kov pak lili do dutých hliněných forem. Hotové výrobky se opracovávaly a tak zhotovovali bronzové nádoby na přinášení obětí, zbraně a nářadí pro řemeslnickou výrobu. Nálezy bronzových lopat ukazují, že kovového nářadí se začalo používat i vzemědělství, co přispělo ke vzniku a zvýšení výrobních sil vrůzných odvětvích. Bronzové pily a vrtáky byly nalezeny vdílnách na výrobu kostěných předmětů. Pokrok hutní výroby způsobil zdokonalení veškeré technologie jako i samých výrobků vostatním období.
Kalendář:
Zpotřeby správně určovat termíny pro zahájení a skončení polních prací, vzniklo počítaní času podle kalendáře. Vkalendáři, který vytvořili Šang-Jinové, se čas počítal všedesátidenním cyklu a rok se skládal ze třinácti měsíců, určovaných podle úplňku. Později byl vytvořen slunečně lunární kalendář. Data se kontrolovala pozorováním stínu bambusové tyče. Na tomto základe usuzujeme, že staří Číňané měli informace a pozorování z astronomie i lékařství.

Títo objevy vynašli Číňané téměř do 1. tisíciletí před našim letopočtem, co umožnilo vzniku kronik.

Byl vynalezen primitivní seizmograf největším astronomem chanské Číny Čang Chengom kolem roku 100 před naším letopočtem.
V1. století byl vynalezen papír, přesněji kolem roce 105 našeho letopočtu Cchaj Lunem. Zdokonalily se znaky písma. Tým se rozvinula literatura a kultura, co umožňovalo zachycení prvých příběhů , stavebních plánů a popisu kulturních památek na delší dobu, jako dřivě používaných bambusových destiček, kostí, kamení, bronzu. Ztěchto destiček přepisovali díla na nově vynalezené hedvábní svitky a papír.
Remeslá:
Vsuejské a tchangské říší se současně se stavbou měst rozvíjela i městská řemesla. Vrůzných částech země vznikaly doly a tavírny. Na 95 místech se těžila a tavila měď, na 18 místech stříbro, na 5 místech železo a na 4 místech zinek. Vjedné provincii se vytvořilo středisko výroby keramiky a porcelánu, vdruhé se zas stavěly lodi a vjiné se vyráběl papír. Hedvábné látky se vyvážely do hlavního města nebo odesílaly po Velké hedvábné cestě na západ. Ve velkém rozsahu se těžila sůl, zpracovávaly kovy a kameny a vyvařoval sirup zcukrové třtiny. Kameníci, rytci do dřeva a kamene i štukatéři stavěli a zdobili paláce, chrámy i obytné domy. Sbuddhismem přišlo do Číny umění monumentálního sochařství, výstavby mnohapatrových pagod a skalních chrámů. Vzemi se stavěly pevné mosty bez opěr. Most, postavený u Luo-jangu, se používá dodnes.V městských krámech, které byly současně dílnami, se rtutí leštila bronzová a stříbrná zrcadla, šily se oděvy a střevíce, vyráběly salámy, hudební nástroje, ozdoby ze stříbra, zlata a drahých kamenů, zhotovovaly váhy a drobná závaží.

V7.-8. století se značně rozvinula státní řemesla. Výrobky státních rudných dolů a tavíren, zbrojařských a tkalcovských dílen, mincoven, dílen na rytí pečetí, na výrobu kočárů se zasílaly ke dvoru a nijak neovlivňovaly formování trhu. Růst zemědělské výroby, rozšíření těžby kovů a zvýšení stavu oběživa způsobily, že část potravin a výrobků začala přicházet na trh.