Vesmírná Odysea - Arthur C. Clarke
se narodil r. 1917 v Mineheadu v Anglii. Vystudoval fyziku a matematiku na King´s College v Londýně. Navrhl telekomunikační družici, která znamenala zlom v komunikační technologii, je tvůrcem několika dalších vynálezů. Od r. 1950 působí jako spisovatel, od r. 1970 žije na Srí Lance.
Celý život se snaží popularizovat vědecké poznatky- jako přední představitel tzv. hard sci-fi se ve svých románech opírá o své obrovské znalosti exaktních věd. Ač se některé myšlenky zdají naprosto nemožné, skutečně vychází z teorií, které byly vysloveny uznávanými vědci. Pro jeho díla je rovněž typický „technický optimismus“, tedy víra v neomezené možnosti člověka (např. v povídce Záchranný oddíl dokáže lidstvo čelit i kosmické katastrofě 1. řádu - přeměně Slunce v novu). V románech se nikdy příliš nezabývá charaktery a psychologií postav či mezilidskými vztahy, důraz klade spíš na popis technologie a na pohled, kterým lidé vnímají vesmír. Dokáže velice plasticky popisovat objevy a úkazy. Zjevně jej fascinuje transformace našeho živočišného druhu do vyšší vývojové fáze (viz. David Bowman ve Vesmírné odyseji; v románu Konec dětství je takto přeměněno dokonce celé lidstvo). Ačkoli se tolik opírá o vědecké poznatky, značně jej přitahuje mystérium neznáma.
Nejvíce jej proslavil film 2001: Vesmírná odysea, který natočil roku 1968 Stanley Kubrick spolu s Clarkem za podpory týmu dalších odborníků. Ve své době to byl jeden z nejnákladnějších, zároveň však také nejúspěšnějších filmů. Základem scénáře byla Clarkova povídka Hlídka ze sbírky Výprava na Zemi - lidé objeví na Měsíci předmět neznámého původu, který měl signalizovat, že lidstvo už opustilo svůj dětský věk a zahájilo lety do kosmu. Tento film se pak stal základem a vzorem snad všech SF filmů, které byly od té doby natočeny. Roku 1968 přepsal Clarke scénář i do románové podoby.
A.C.Clarke napsal asi 80 knih a je nejprodávanějším autorem SF literatury na světě.
Bibliografie:
první romány, ještě stylisticky neobratné
 Předehra k vesmíru (1951)
 Marsovské písčiny (1951
 Ostrovy na obloze (1952)
výbory povídek
 Oceánem hvězd (1959)
 výprava na Zemi (1953)
 Zpráva o třetí planetě (1982) - zařazena oceňovaná povídka Setkání s Medúzou (člověk nedobrovolně přeměn v kyborga)
české výbory povídek
 Těžká planeta (1979)
 Stvořitelé nových světů (1980)
 Hledání budoucího času (1985)
nejzdařilejší romány
 Konec dětství (1953)
 Město a hvězdy (1965)
 Měsíční prach (1961)
 Setkání s Rámou (1973) - nejčastěji oceňovaný
 Rajské fontány (1979)
 2001: Vesmírná odysea (1968)
 2010: Druhá vesmírná odysea (1983)
 2061: Třetí vesmírná odysea (1987)
 3001 : Čtvrtá vesmírná odysea (1998)
A.C.Clarke : 2001 : Vesmírná odysea
2010: Druhá vesmírná odysea
2061 : Třetí vesmírná odysea
3001: Čtvrtá vesmírná odysea
Počátek románu se odehrává asi 3 milióny let před Kristem, kdy opolidé byli ještě rovnocennou součástí přírody a živili se pouze rostlinnou stravou. Jednoho dne se mezi nimi objeví černý monolit (kvádr) mimozemského původu. Uvádí je do hypnotického stavu, zkoumá a rozvíjí jejich dosud omezené schopnosti a vytváří jim také představu blahobytu, který se stane cílem veškerého jejich snažení. Naučí se lovit - tedy zabíjet. Po nějaké době monolit mizí a lidé se překotně vyvíjejí až do dnešní podoby nadřazeného tvora.
Román pokračuje roku 2001. Představuje se nám dr. Heywood Floyd (autobiografické prvky), který odlétá na Měsíc za tajnými účely. Během jeho cesty autor zevrubně popisuje zařízení loďí a kosmických stanic a sovu představu o pobytu v kosmu (v době, kdy román vznikal, byly kosmické lety ještě v plenkách, přesto s úžasnou přesností předpovídá řadu vynálezů). Měsíc je touto dobou již osídlený. Floyd spolu se skupinou vědců má ale namířeno do oblasti na jeho neobydlené odvrácené části, kde bylo zjištěno nebývale silné magnetické pole. Po nedlouhém průzkumu se jim podaří vykopat velký černý monolit, jehož rozměry jsou v poměru 1:4:9 (druhé mocniny prvních tří čísel - příliš zvláštní, než aby šlo o hříčku Přírody). Ten, vystaven slunečnímu záření, vyšle silný signál směrem k Jupiteru.
USA vyšlu tím směrem loď Discovery, která má prozkoumat oblast Jupitera. Její posádku tvoří David Browman a Frank Poole, kteří se starají o chod lodi, dále tři vědci, která jsou po dobu cesty (asi 1 rok) hibernování (zmraženi). Jinak je loď řízena palubním počítačem HAL - 9000, který je schopen samostatně uvažovat a vystupuje zde jako živá bytost.
Let probíhá poklidně, avšak po nějaké době Hal hlásí poruchu na jednotce, která udržuje nastavení antény. Protože na ní závisí spojení se Zemí, vystoupí Frank Poole z lodi a jednotku vymění. Když je pak otestuje, zjišťuje, že je v naprostém pořádku. Nedlouho nato však Hal signalizuje poruchu téže jednotky. K pobytu mimo loď se používají dopravní kapsle, ale aby se mu lépe pracovalo, Frank kapsli opustí a začne s opravou. V tu chvíli Hal navede tuto kapsli proti němu, usmrtí jej a jeho tělo odplouvá kamsi do prostoru.
David Bowman dokončuje opravu ve druhé kapsli, při návratu mu však Hal odepře vstup do lodi. proniká dovnitř vchodem, který je mimo Halovu kontrolu, i přesto, že musí absolvovat cestu prostorem bez přilby. Bez jakéhokoli váhání Hala odpojuje. Hibernovaní vědci jsou už tou dobou mrtví.
Podle pozdějších rozborů byla příčinou Halova chování jakási schizofrenie, protože počítač řešil konflikt mezi základními instrukcemi (zpracování údajů bez zatajování a zkreslování) a požadavky na utajení objeveného monolitu a smysl celého letu (Bowman a Poole se vše měli dozvědět až před cílem). Začal trpět paranoidními symptomy vůči lidem, kteří jej ze Země sledovali, a tak ohlásil neexistují vadu právě na jednotce, která byla pro spojení se Zemí klíčová. Jeho lež se však prokázala a on se začal zaplétat do sítě dalších lží. Jako východisko zvolil likvidaci posádky, neboť byl naprogramován tak, že mohl převzít řízení lodi, kdyby posádka zahynula. A protože úspěch letu považoval za smysl celé své existence, nikterak neváhal k takovému kroku přistoupit.
Bowman se tedy stává jedinou bytostí na Discovery a teprve teď mu Země oznámí účel cesty. Dozvídá se o monolitu na Měsíci a o přesném místě, kam směřoval jeho signál. Doletí tam a nalezne další monolit, nepoměrně větší, avšak se stejným poměrem stran. Domýšlí se, že monolit ukrytý na Měsíci měl sloužit jako alarm pro nějakou vyspělou civilizaci, který měl oznámit, že lidé na Zemi dosáhli určitého stupně vývoje a zahájili lety do kosmu. Autor na tomto místě připojuje úvahu o podobě mimozemšťanů - zranitelné tělo snad nahradili kovem, později snad i tuto schránku odhodili a stali se čirou energií, vlastně bohy.
Bowman se rozhodne zanechat Discovery na oběžné dráze Io - nejbližšího Jupiterova měsíce - a v kapsli se vydává prohlédnout si monolit zblízka. Ten se při jeho přiblížení mění v Hvězdnou bránu a on se dostává do jakési ústředny, ze které vedou Hvězdné brány do různých částí vesmíru. Od této chvíle cítí, že jeho kapsli řídí někdo cizí. Po shlédnutí několika nepochopitelných úkazů se náhle ocitá v hotelovém pokoji. Když je prozkoumá, zjistí však, že kolem něj jsou samé atrapy (noviny, knihy, jídlo), které jeho hostitelé okopírovali z pořadů pozemské televize. Browman je po tolika událostech již unaven, a proto rychle usne. Jeho paměť je „odčerpána“ a uležena v podobě energie - proměnil se v „Hvězdné dítě“. Je nesmrtelný a musí se se svou novou podobou, schopnostmi a pohledem na svět vyrovnat.
Lidé na Zemi tratili spojení s Discovery, navíc hrozí, že loď spadne na Io, a proto se chystá nová výprava k Jupiteru. Jde o nesmírně důležité informace, které má Discovery obsahovat, a tak spolu zpočátku soupeří USA a Rusko. Nakonec se však obě strany shodnu, že bude výhodnější, poletí-li ruská loď Leonov s ruským týmem a třemi Američany - Floyd, dr. Čandra (počítačový expert a tvůrce Hala) a technik Walter Curnow, kteří budou mít na starosti Discovery. Dalším úkolem výpravy je prozkoumat monolit u Jupitera.
Cestou jsou svědky ztroskotání čínské lodi Tsien na Europě - dalším z Jupiterových měsíců. Číňané svůj odlet ze Země tajili a chtěli se zmocnit Discovery dávno předtím, než k ní dorazí Leonov. Na Europě měli načerpat vodu (běžně používanou jako palivo), avšak zjišťují, že na tomto měsíci je život a organismus podobný obrovské mořské řase jejich loď rozdrtí.
Po několika měsících doletí k Jupiteru, zajišťují Discovery, obnovují její hlavní funkce, dr. Čandra zapojuje a oživuje Hala a připravuje jej na cestu zpět. Tým prozkoumává monolit.
Hvězdná brána se znovu otevírá, vylétá z ní Bowman - Hvězdné dítě a aniž by jim věnoval pozornost, letí přímo k Zemi. Pomalu začíná ovládat své schopnosti a zlikviduje jadernou bombu, která měla brzy spadnout z oběžné dráhy. Na Zemi navštěvuje známá místa a své blízké. Cítí, že je někým manipulován, že přes určitou volnost létá tam, kam chtějí Oni, a pomalu začíná chápat důvod, proč byl přeměněn. Něž se čtenář naděje, Bowman už mapuje Jupiter (objeví zde život v plynné formě a zjistí, že jádro Jupiteru tvoří obrovský diamant) a jeho měsíce a je mu jasné, že to všechno má svůj účel.
Zjevuje se Floydovi a varuje jej, že všichni musí do 15 dní odletět. Ostatní mu to nevěří a navíc by na předčasný odlet neměli dostatek paliva, proto nic takového nepřipadá v úvahu. Červíček pochybnosti jim však nedá, a tak vymyslí způsob, jak využít pohonných hmot Discovery - spojí obě lodi a Discovery udělí Leonovovi počáteční rychlost. Discovery ovšem opět zůstane u Jupitera. Když pak záhadně zmizí monolit, už není nic, co by je tu drželo, a tak tento plán uskuteční.
Zatímco odlétají, povšimnou si černé skvrny na Jupiteru, která se rozrůstá geometrickou řadou. Při bližším pozorováním zjistí, že je to obrovské množství monolitů, které „požírají“ povrch planety. Potom se Jupiter zahřívá a jeho zhroucením vznikne nové slunce - lidé je nazvou Lucifer - aby rozmrzla voda na Europě a mohl se zde rozvíjet život.
Mezitím vstupuje Bowman do Halových obvodů a vysílá vzkaz lidem, podle kterého lidé získávají darem Jupiterovy měsíce Callisto, Ganymedes a Io, jen na Europu mají vstup zakázaný. Když pak Jupiter exploduje, Discovery je zničena, ale Hal je přeměněn do stejné podoby jako Bowman..
Děj pokračuje asi o 40 let později, pozemská civilizace je nyní velmi vyspělá : válka je nemyslitelná a v důsledku zrušení výroby zbraní se začala obrovsky rozvíjet ekonomika. Bohužel stále existují některé teroristické organizace. Získané Jupiterovy měsíce jsou patřičně využívány- např. Ganymedes byl zalesněn. Ale protože zakázané ovoce nejvíce chutná, někteří se občas tajně zahledí směrem k Europě.
Rolf van der Berg pracuje na Ganymedu, ale dost se zabývá družicovými snímky Europy, a tak učiní úžasný objev. Podle jeho předpokladů je na odvrácené straně hora velikosti Mt. Everestu - celá z diamantu. Radí se se svým strýcem (odborník ve všech směrech), jeho počítač však monitoruje některé ilegální organizace, takže tato informace je do určitých kruhů vyzrazena. Z Ganymedu startuje loď Galaxy, který má prozkoumat všechny Jupiterovy měsíce, i ty úplně malé. Na Europu spustí dvě sondy, obě se však rozbijí. Pak má pokračovat dál.
Loď je ale unesena domnělou stevardkou McMahonovou, která přinutí pilota na Europě přistát. Loď však při pokusu o přistání spadne do moře a jen díky dokonalém těsnění se nepotopí. Stevardka se zastřelí, protože svůj tajný úkol nesplnila. Její tělo je vhozeno do moře, ze kterého se vynoří místní příbuzný žraloka a sežere je. Brzy ale zemře, protože látky pozemského organismu jsou pro něj jedovaté. Loď se doplaví až k ostrovu, kde bude čekat na záchranu.
Dr. Floyd (je mu nyní 103 let) se účastní výpravy na Halleyovou kometu s lodí Universe. Popisuje kometární krajinu a průzkum jejího jeskynního systému. Dostanou ale zprávu o ztroskotání Galaxy a dobře vědí, ze Universe je jedinou lodí, která by ji mohla zachránit, takže urychleně odlétají. Floyd uvažuje o tom, zda je ony tajemné bytosti, které jim zakázaly vstup na Europu, při záchranných pracích nezahubí. Vysílá proto zprávu rádiem a doufá, že mu Oni porozumí. Vedle sebe pak spatří miniaturní monolit, který - aniž by o tom věděl - vytvoří „kopii“ jeho duše.
Protože Galaxy bude čekat na záchranu asi týden, rozhodne se van der Berg spolu s Chrisem Folydem (Heywoodův vnuk) podniknout v raketoplánu výpravu do okolí tajemné hory. Van der Berg potvrzuje, že jde o obrovský diamant. Pak ještě letí uctít památku ztroskotané lodi Tsien, cestou prolétají kolem dalšího monolitu. V jeho okolí objevují schránky podobné iglú, což svědčí o existenci vyspělých tvorů. Chrisovi se zjeví jeho dědeček (resp. jeho kopie) a říká mu, že obyvatelé uprchli pod vodu a vrátí se, až vítr odvane jed (kyslík vznikající jako zplodina z raketoplánu.)
Pak jsou všichni zachráněni. Van der Bergův strýc přichází s rozuzlením záhady diamantové hory_ hora byla původně úlomkem Jupiterova jádra, který se srazil s Europou a začal se nořit do její kůry, až se stal její součástí. Podobných úlomků je však na oběžné dráze Jupitera více, jen je třeba je najít.
Na Europě zůstali jen Bowman, Hal a Floyd, všichni v podobě „polobohů“. A monolit je důmyslným nástrojem ( je to univerzální stroj, na daleko vyšší úrovni, než kterýkoliv pozemský stroj), který jim má sloužit k rozvoji inteligence na Europě, což se stalo jejich posláním.
Čtvrtá odysea ještě nemá český překlad, proto jen ve zlomcích: lidé naleznou tělo Franka Poola, zachovalé díky mrazu i po tisíci letech, a oživí jej. Aby se naučil poznatkům, které lidé nashromáždili za oněch tisíc let, používá tzv. neurohelmu, která, když se ji nasadí na hlavu, se propojí s jeho mozkem a on může využívat obrovskou paměť počítače.