Trianonská mierová zmluva

SPOJENÉ ŠTÁTY AMERICKÉ, RÍŠE BRITSKÁ, FRANCIE, ITÁLIE A JAPONSKO,
mocnosti, jež v této smlouvě jsou označovaný jako Čelné mocnosti spojene a sdružené;
BELGIE, ČÍNA, KUBA, ŔECKO, NICARAGUA, PANAMA, POĽSKO, PORTUGALSKO,
RUMUNSKO, STÁŤ SRBSKO-CHORVATSKO-SLOVINSKÝ, SIAM A
ČESKOSLOVENSKO,
tvořící s Čelnými mocnostmi svrchu uvedenými mocnosti spojené a sdružené, se strany jedné;
a MAĎARSKO

se strany druhé; hledíce k tomu, že k žádosti bývalé cisárske a královské vlády rakousko-uherské bylo povoleno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými dne 3. listopadu 1918 Rakousko-Uhersku příměří, doplněné pokud se týče Maďarska vojenskou úmluvou ze dne 13. listopadu 1918, aby mohla býti uzavřena mírová smlouva; ...

ČÁST II.
HRANICE MAĎARSKA

ČLÁNEK 27

Hranice Maďarska určí se takto (viz připojenou mapu):

1. S Rakouskem ...
4. S Československem: ...

Od koty 123 výše popsané2 na severozápad až k bodu, který se vyhledá nad tokem Batáru okrouhle 1 kilometr východně od Magosligetu: čára, která se určí na místě samém; odtud tok Batáru po proudu; odtud až k bodu, který se vyhledá pod vsí Badalo a blíže této vesnice: tok Tisy po proudu; odtud na severo-severozápad až k bodu, který se vyhledá na místě severovýchodně od Darócze: čára, která se určí na místě samém a ponechává na rusínském území státu československého místa: Badalo, Csoma, Macsola, Asztely a Déda a na území maďarském místa: Beregsurány a Darocz; odtud na severozápad až k stoku Černé Vody (Fekete Viz) s Čarondou: čára, která se určí na místě samém, jde přes kotu 179 a ponechá na rusínském území místa: Mezókaszony, dvůr Lonyay, dvůr Degenfeld, Hetyen, dvůr Horvathi, dvůr Komjathy, a na území maďarském místa: Kerek Gorondtánya, Berkitánya a Barabás; odtud až k bodu, který se určí na místě samém po administrativní hranici mezi komitáty sabolčským a berežským: tok Čarondy po proudu; odtud na západ až k bodu, kde výše dotčená hranice přicházejíc od pravého břehu přetíná tok Tisy: čára, která se určí na místě samém; odtud po proudu až k bodu, který se vyhledá na místě samém východo-jihovýchodně od Tárkány: tok Tisy; odtud celkem na západ až k bodu na toku Ronyvy okrouhle 3700 metrů západně od mostu mezi městem a železniční stanicí Slovenské Nové Město (Sátoraljaújhely): čára, která se určí na místě samém, a ponechává Československu místa: Tárkány, Perbeník, Oros, Kiskóvesd, Bodrogszerdahely, Bodrogszeg a Borša; Maďarsku místa: Dámócz, Lácza, Rozvágy, Páczin, Karos, Felsó-Berecki, jde přes Bodrog a přetíná železniční trojúhelník jihovýchodě od Slovenského Nového Města (Sátorljaújhely) jdouc východně od tohoto města tak, že ponechává na československém území celou železnici Košice-Čop (Csap); odtud vzhůru až k bodu, ležícímu u koty 125 asi 1500 metrů na jih od Michalan (Alsómihályi): tok Roňvy; odtud na severozápad až k místu na toku Hernadu ve výši koty 167 na pravém břehu jihozápadně od Nádoště (Abaujnádasd): čára, která se určí na místě samém, sleduje povšechně čáru vodního předělu oblastí Roňvy na východě a Božvy na západě, ale tak, že jde asi 2 kilometry východně od Pusztafalu, obrací se na kotě 896 na jihozápad a přetíná na kotě 424 silnici Košice - Slovenské Nové Město (Sátoralja) a jde jižně od Nádoště; odtud až k bodu, který se určí na místě asi 1500 metrů jihozápadně od Abaújváru: tok Hernadu po proudu; odtud na západ až ke kotě 330 okrouhle 1500 metrů jiho-jihozápadně od Peřiny: čára, která se určí na místě samém a ponechává Československu místa: Miglec (Miglécznémeti) a Peřinu, a Maďarsku Tornyosnémeti; odtud na západ až ku kotě 291 okrouhle 3500 metrů jihovýchodně od Jánoku: čára vodního předělu oblastí Bodavý (Bodva) na severu a Rakace na jihu, ponechávajíc na maďarském území silnici na horském hřbetu jihovýchodně od Buzity; odtud na západo-severozápad až ke kotě 431 okrouhle 3 kilometry jihozápadně od Turně (Torna): čára, která se určí na místě samém a ponechává Československu místa Janok, Tornahorváti a Bodvavendegi, Maďarsku Tornaszentjakab a Hidvegardo; odtud na jihozápad až ke kotě 365 okrouhle 12 kilometrů jihovýchodně od Plešivce (Pelsócz): čára, která se určí na místě samém-tak, že jde přes koty 601,381 (na silnici Rožňava - Edelény (Rozsnyó - Edelény), 557 a 502; odtud na jiho-jihozápad až ke kotě 305, okrouhle 7 kilometrů na severozápadě od Putnoku: čára vodního předělu mezi oblastmi Slané (Sajó) na západě a Suché a Kelemiru na východě; odtud na jiho-jihozápad až ke kotě 278 jižně od stoku Slané (Sajó) a Rimavy (Rima): čára, která se určí na místě samém a jde tak, že ponechává nádraží Banriev (Bánréve) Maďarsku, dovolí však, v případě potřeby, na území československém konstrukci spojky mezi oběma železnicemi plešiveckou a lučeneckou (Pelsócz -Losoncz); odtud na jihozápad až ke kotě 485 okrouhle 10 kilometrů východo-severovýchodně od Salgótarjánu: čára, která se určí na místě samém sledujíc povšechně čáru vodního předělu oblastí Rimavy (Rima) na severu a Hangoně a Tarny na jihu; odtud na západo-severozápad až ke kotě 727; čára, která se určí na místě samém a ponechává Maďarsku místo a doly rovenské (Zagyvarona) a šalgovské (Salgó) a vede na jih od stanice Somošové (Somosujfalu); odtud na severozápad až ke kotě 391 okrouhle 7 kilometrů východně od Litkovců (Litke): čára sledující povšechně horský hřbet, ohraničující na severovýchodě údolí Dobrody a jdoucí přes kotu 446; odtud na severozápad až k bodu, který se vyhledá na toku Ipelu (Eipel," Ipoly), okrouhle 1500 metrů severovýchodně od Tarnovců (Tarnócz): čára, která se určí na místě samém a jde přes kotu 312 mezi Tarnovici (Tarnócz) a Kalondou; odtud na jihozápad až k bodu, který se vyhledá na ohbí Ipelu, okrouhle 1 kilometr jižně od Tešmáku: tok Ipelu po proudu; odtud na západ až k bodu, který se vyhledá na toku Ipelu asi 1 kilometr západně od Tieši (Tésa): čára, která se určí na místě samém tak, že vede jižně od stanice Šáhů Ipelských (Ipolysag) a ponechává úplně na československém území železnici vedoucí ze Šáhů Ipelských (Ipolysag) do Čaty, jakož i odbočku do Krupiny (Korpona, Karpfen), ponechávajíc Maďarsku místa Bernecze a Tiešu (Tésa); odtud na jih až ke stoku s Dunajem: tok Ipelu po proudu; odtud až k bodu, který určí asi 2 kilometry východně od Antonienhofu východně od Kopčan (Kittsee)]: hlavní plavební tok Dunaje proti proudu; odtud na západ až k bodu, který se vyhledá na místě, okrouhle 1 kilometr západně od Antonienhofu [východně od Kopčan (Kittsee)] společného to bodu třem hranicím Rakouska, Maďarska a Československa: čára, která se určí na místě samém...



ODDÍL IV.
STÁT ČESKOSLOVENSKÝ.



Článek 48.

Maďarsko uznává, jak to již byly učinily mocnosti spojené a sdružené, úplnou nezávislost státu československého, zahrnujícího i autonomní území Rusínů na jih od Karpat.



Článek 49.

Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch státu československého všech práv a právních titulů na území bývalého mocnářství rakouskouherského, která leží za hranicemi Maďarska, tak jak jsou stanoveny v článku 27 ČástiII (Hranice Maďarska), a která jsou uznána za část státu československého touto smlouvou nebo jinými smlouvami uzavřenými pro uspořádání věcí doby přítomné.



Článek 50.

Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden státem československým a jeden Maďarskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru, uvedenou v článku 27 části II (Hranice Maďarska).



Článek 51.

Stát československý se zavazuje nebudovati žádných vojenských zařízení na části svého území, která leží na pravém břehu Dunaje na jih od Bratislavy.



Článek 52.

Podíl a povaha finančních břemen Maďarska, která bude státu československému převzíti za území postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 186, Části IX (Klausule finanční) této smlouvy. Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území...



ODDÍL IX. OBECNÁ USTANOVENÍ.



Článek 73.

Nezávislost Maďarska jest nezadatelná, leda by dala k tomu souhlas Rada Společnosti národů. Maďarsko se proto zavazuje, že se, pokud nesvolí řečená Rada, zdrží jakéhokoli jednání, kterým by zadalo své nezávislosti, ať přímo či nepřímo a jakýmkoli způsobem, zejména tím, že by se před přijetím za člena Společnosti národů účastnilo záležitostí některé jiné mocnosti.



Článek 74.

Maďarsko prohlašuje, že již nyní uznává a přijímá hranice Rakouska, Bulharska, Řecka, Polska, Rumunska, státu srbsko-chorvatsko-slovinského a státu československého tak, jak budou hranice tyto stanoveny čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými. Maďarsko se zavazuje, že uzná plnou platnost mírových smluv a ujednání dodatkových, jež jsou nebo budou uzavřeny mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a mocnostmi, které bojovaly po boku bývalého mocnářství rakousko-uherského; že schválí ustanovení, jež byla nebo budou učiněna o území bývalé říše německé, Rakouska, království bulharského a říše ottomanské, a že uzná nové státy v hranicích, jež jim takto jsou určeny.



Článek 75.

Maďarsko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech svých práv a právních titulů na území, které dříve náležela bývalému mocnářství rakousko-uherskému a která, ležíce za novými hranicemi Maďarska, tak jak jsou popsány v článku 27 Části II (Hranice Maďarska), nejsou dosud přidělena nikomu jinému. Maďarsko se zavazuje, že uzná opatření, která Čelné mocnosti spojené a sdružené učiní o těchto územích, zejména pokud jde o státní občanství obyvatelů.



Článek 76.

Žádný z obyvatelů území bývalého mocnářství rakousko-uherského nesmí býti znepokojován nebo obtěžován, ať pro svoje politické chování od 28. července 1914 až do konečného rozhodnutí o svrchovanosti nad tímto územím, ať pro úpravu svého státního občanství podle této smlouvy.



Článek 77.

Maďarsko vydá neprodleně zúčastněným vládám spojeným nebo sdruženým archivy, záznamy, plány, listiny a vůbec doklady všeho druhu, týkající se správy civilní, vojenské, finanční, soudní nebo jiné v postoupených územích. Jestliže některé z těchto dokladů, archivů, záznamů, listin nebo plánů byly přemístěny, vydá je Maďarsko na žádost zúčastněných vlád spojených nebo sdružených. Jestliže by se archivy, záznamy, plány, listiny nebo doklady, uvedené v odstavci 1. a nemající rázu vojenského, týkaly zároveň správy maďarské a jestliže by proto jejich vydání bylo pro správu rakouskou spojeno s újmou, zavazuje se Maďarsko, že za podmínky vzájemnosti poskytne vládám spojeným a sdruženým, o které jde, volný přístup k nim.



Článek 78.

Zvláštními smlouvami mezi Maďarskem a každým ze států, kterým bylo postoupeno nějaké území bývalého království uherského, nebo které vznikly rozkouskováním bývalého mocnářství rakousko-uherského, bude postaráno o úpravu zájmů obyvatel, zejména pokud jde o jejich práva občanská, jejich obchod a provozování jejich povolání.