Je to hrad v Praze v ČR; od konce 9. stol. centrum české státnosti, sídlo českých knížat a králů, dvakrát sídlo římskoněmeckých císařů, sídlo prezidentů ČSR, ČSSR, ČSFR a ČR. Byl založen jako přemyslovské hradiště asi v 80. letech 9. stol. knížetem Bořivojem, který sem přesídlil z Levého Hradce a v roce 885 zde založil druhý křesťanský chrám v Čechách, zasvěcený Panně Marii. V roce 920 založil kníže Vratislav další pražský kostel, baziliku sv. Jiří (otonský sloh, přestavěna a rozšířena v románském slohu, gotické a barokní úpravy), při níž asi v roce 973 byl založen první klášter v Čechách, obsazený členkami benediktinského řádu. Před rokem 929 byla založena knížetem Václavem románská rotunda sv. Víta; sv. Václav byl v rotundě pohřben a kostel se stal kultovním centrem celé země. V roce 973 bylo založeno při kostele sv. Víta biskupství a sv. Vít se stal biskupským chrámem. Po roce 1041 (za Břetislava I.) byl Pražský hrad obehnán zčásti již zděnou hradbou. V letech 1070 – 1140 sídlila některá knížata na Vyšehradě, avšak Pražský hrad nepřestal být hlavním centrem státu. Po roce 1135 za knížete Soběslava I. byla zahájena rozsáhlá přestavba, byl vystavěn kamenný palác.V roce 1085 za krále Vratislava II. Byla dokončena románská přestavba rotundy sv. Víta na baziliku. V 2. pol. 13. stol. za Přemysla II. Otakara byl Pražský hrad rozšířen o západní a východní předpolí a obehnán novými hradbami, které navázaly na opevnění právě založené Malé Strany. Rozšířen královský palác. V letech 1306 – 44 však došlo k úpadku . V roce 1344, zejména z iniciativy tehdy ještě kralevice Karla (Karel IV.), byly položeny v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství základy gotické katedrály sv. Víta ( podíleli se architekti Matyáš z Arrasu a P. Parléř) a v následujících letech byl Pražský hrad přestavěn v rozsáhlou a honosnou císařskou rezidenci (královský palác s kaplí všech svatých, opevnění aj.). Stavební aktivita byla přerušena husitskými válkami, po nichž panovníci sídlili do roku 1484 na Starém Městě. Od roku 1484, za Vladislava a Ludvíka Jagellonského byla pozdně gotická přestavba hradu, vedená B. Riedem (mohutné pozdně gotické opevnění s dělovými baštami Daliborkou a Prašnou věží, nové palácové, tzv. Ludvíkovo křídlo, mohutný trůnní Vladislavský sál, jezdecké schody aj.).V roce 1541 byl Pražský hrad poškozen mohutným požárem, poté za Ferdinanda I. Habsburského byla renesanční přestavba obytných prostor, ale i okolí Pražského hradu (založení renesanční zahrady s Královským letohrádkem). Za Rudolfa II. Došlo k velkému rozkvětu a Pražský hrad se podruhé stal centrem císařství.Byla založena obrazárna, postaven nový palác se Španělským sálem, nové konírny a další budovy. Po roce 1620 úpadek Pražského hradu; jeho význam opět vzrostl až za Marie Terezie v 2. pol. 18. stol., kdy architekt N. Pacassi přestavěl hrad ve střídmém pozdně barokním stylu zhruba do současné podoby. Od 17. stol. je v areálu Pražského hradu tzv. parazitní zástavba provizorních přístřeší, jejímž pozůstatkem je dnešní Zlatá ulička. V 2. pol. 19. stol. byla dostavba chrámu sv. Víta ( byl slavnostně otevřen v roce 1929). Po roce 1918 úpravy Pražského hradu na sídlo prezidenta republiky (architekt J. Plečnik). Je to dodnes národní kulturní památka.