Krakatit - Karel Čapek

Obsah:
Tento utopický román spadá do druhého období Čapkovy tvorby (vydán roku 1924). Poznáváme hlavní postavu – inženýra Prokopa, jenž vynalezl novou, velmi účinnou třaskavinu krakatit (nazván podle indonéské sopky Krakatoa). Při práci na vynálezu je ale zraněn a v halucinacích bloudí Prahou. Potkává dávného přítele Tomše, který z Prokopa vyláká chemické složení krakatitu. Když odejde, objeví se neznámá krásná dívka, která Prokopovi pro Tomše předává dopis a peníze. Prokop odjíždí na venkov k Tomšově otci, kde se seznamuje s jeho dcerou. V reakci na inzerát ředitele vojenské továrny v Balttinu Prokop opět odjíždí do Prahy. Ředitel mu sděluje, že u něho Tomeš pracoval. Prokop tedy odjíždí do Balttimu, aby jej našel. Je však uvězněn a nucen k prodeji vynálezu. Zde pozná princeznu Wille, která mu pomáhá utéct. Uprchne do Itálie, kde se setkává se skupinou anarchistů. Ti Tomšovi ukradnou trochu krakatitu z Prokopovy laboratoře a chtějí s její pomocí zničit svět. Prokop spolu s Neznámou a diplomatem Daimonem utíkají na jeho sídlo, odkud na dálku nechají krakatit vybouchnout. Na závěr se Prokop ve své vizi setkává se záhadným kouzelným dědečkem, který mu v kukátku ukáže různá místa na světě a přivede jej k názoru, že člověk je odpovědný za všechny své činy, a tedy i za to, jak prospěje nebo naopak uškodí jeho vynález lidstvu.

Teoretický rozbor:
Hlavní poselství románových utopií Karla Čapka je varování před negativními důsledky vědeckotechnického pokroku lidstva, před možnou katastrofou plynoucí ze zneužití nových vynálezů. Tvrdil, že je lepší mnoho menších vynálezů, které je možné uplatnit v běžném životě, než jeden velký, který může být zneužit. Dále pak vyřkl prozíravou myšlenku, že náš technický pokrok a vývoj je rychlejší než náš vývoj mentální, tudíž že jsme schopni vyvinout takové zbraně, kterými bychom se mohli sami zničit.
V Krakatitu se prolínají dvě dějové roviny – skutečnost a sen (představy hlavního hrdiny), které nejsou zcela zřetelně odděleny. V příběhu se uplatňují i pohádkové motivy a symboly (dědeček – Bůh). Je užita erforma. Jazyk je velmi pestrý a činí román čtivým.

Krakatit
Karel Čapek

Obsah:
Inženýr Prokop vynalezl třaskavinu hrozivé síly - krakatit (název vytvořil Čapek podle jména indiánské sopky Krakatoa). Při vynálezu je zraněn a v horečce bloudí Prahou. Setká se s přítelem ze studií Tomšem, který ho ošetří a vyzví od něho chemické složení krakatitu. Neznámá krasavice v závoji předá Prokopovi pro Tomše, který mezitím odešel, balíček peněz a dopis. Prokop v mrákotách jede k Tomšovu otci, venkovskému lékaři a je ošetřován jeho dcerou Anči, kterou si oblíbí.
Ředitel vojenské továrny na třaskaviny v Balttinu Carson vyláká Prokopa do Prahy a chce koupit jeho vynález. Prozradí Prokopovi, že Tomeš u něho pracoval. Prokop odjíždí do Balttinu, tam je však uvězněn a donucován k prodeji vynálezu. Vzdoruje nátlaku a zamiluje se do nemocné princezny Wille, která mu umožní útěk do Itálie. Tam potká diplomata d´Hemona - Daimona, který ho uvede mezi anarchisty. Ti ukradli Tomšovi trochu krakatitu, kterého se zmocnil v Prokopově laboratoři, a chtějí zničit svět. Prokop, Daimon a krásná dívka pochybné minulosti prchají na Daimonovo sídlo. Odtud Daimon pomocí vlnového záření přivede krakatit k výbuchu. Předtím ještě Tomeš, který pracuje v blízké továrně na třaskaviny, odmítne Prokopovu návštěvu a nedbá jeho varování, že krakatit může být na dálku přiveden k výbuchu. To se stane a Prokop je z bezpečné vzdálenosti svědkem mohutné šestinásobné exploze.
Prokop, prchající z Itálie, potká tajemného dědečka - symbol Pánaboha, který mu v kukátku ukáže nejrůznější místa na světě a naznačí mu, že člověk má více myslet než cítit a že má být odpovědný za své činy. Prokop si nakonec uvědomuje, že drobný užitečný čin, prospívající lidem, je prospěšnější než gigantický vynález, který může lidstvu uškodit.
Čapek v díle varuje před zneužitím techniky proti lidstvu, člověk sám určuje svůj osud a musí nést odpovědnost za své činy. Prolíná se zde sen se skutečností a prvky tajemna, tematizovány jsou nejasné přechody mezi různými psychickými stavy (halucinace nemocného a přepracovanost).

Hlavní postavy:
ing. Prokop
Vedlejší postavy: p. Tomeš, p. Carson, princezna Wille, kouzelný dědeček

Krakatit
Karel Čapek

Inženýr Prokop, geniální, ale chudý chemik, vynalezl nesmírně účinnou třaskavinu, kterou nazval krakatit. Její nevýhodou bylo, že vybuchovala samovolně vždy v určitou dobu, asi vlivem elektromagnetických vln z neznámého zdroje. Když Prokop onemocněl zánětem mozkových blan, prozradil v horečce svému příteli Tomšovi chemickou formuli krakatitu. Tomeš, který žil stále v peněžité tísni, chce Prokopova vynálezu využít a odcestuje, nechaje svého přítele jeho osudu. Nedlouho po tom navštívila nemocného neznámá dívka, jež mu odevzdala balíček pro Tomše. Prokop pocítí k dívce tak silnou náklonnost, že se ji rozhodne hledat a odjíždí do Týnice k Tomšovu otci. Sotva přijede, upadne do mdloby, která trvá šest neděl. Když procitne, nenalezne mladého Tomše doma; odcestoval kamsi do ciziny. Prokop se zamiluje do jeho sestry Anči a zůstane u lékaře, spravuje jeho domácí lékárnu.
Jednou objeví v novinách inzerát, kterým ho hledá nějaký pan Caroson. Jeho pýcha a nestálost znovu vzplanou a Prokop nevděčně uprchne svým dobrodincům. Zatím ho už v Praze hledají agenti zahraničních vojenských podniků, kteří se zajímají o krakatit. Prokop dobře ví, jak zhoubný by mohl být jeho vynález, kdyby se dostal do nepovolaných rukou. Proto odmítne vydat jej, zato tím horlivěji pátrá po Tomši, aby se od něho dozvěděl jméno neznámé dívky. Hledá ho v Balttinu, odkud Tomeš právě uprchl, a je tam internován. Když nechce dobrovolně vydat krakatit a znepokojuje celé město svými třaskavinami, chtějí ho upoutat princeznou, která mu předstírá lásku. Prokop léčku prohlédne teprve tehdy, když se princezna do něho opravdu zamiluje. Pomůže mu i k útěku z Balttinu, kde mu hrozí vězení. Prokop se potom dostane mezi anarchisty, kteří vysílají vlny, jimiž se jeho výbušnina zapaluje. Ačkliv vidí, že jejich pomocí se může stát vládcem světa , odchází, neboť ho pudí touha po neznámé dívce. Po dlouhém putování najde konečně Tomše, který vyrobil právě krakatit a s Prokopem nechce ani mluvit. Prokop ví, že anarchistická stanice právě vysílá své vlny a marně se snaží varovat Tomše. Dojde k strašlivému výbuchu, který zasáhne i Prokopa. Když procitne, potká kočovného starce s panoptikem. Od něho se dovídá, jak velice se mýlil, když ve svém sveřepém titanismu toužil po ohromných objevech a hnal se slepě za neznámým cílem. „Kdo myslí na nejvyšší, odvrátil oči od lidí. Za to jim budeš sloužit,“ přikazuje stařec, a Prokop, který zapomněl vzorec své třaskaviny a našel konečně smysl života v dobré práci, poznává, že s ním mluvil sám Bůh.