Johannes Kepler životopis

Johannes Kepler životopis
Život a dílo Jana Keplera
Johannes Kepler, objevitel zákonu pohybu planet, se narodil v roce 1571 v nemeckém
meste Weil der Stadt. Kepler studoval teologii, filozofii a matematiku na univerzite v
Tüebingenu, v roce 1588 získal nižší akademickou hodnost bakaláre a tri roky nato
vyšší hodnost mistra svobodných umení. Ackoli vetšina tehdejších vedcu horlive
nesouhlasila s Koperníkovou heliocentrickou teorií a stále uznávala starou Ptolemaiovu
teorii, totiž že stredem vesmíru je zeme, Kepler Koperníkovu teorii studoval velmi
podrobne studoval a v Tüebingenu si ji nechal inteligentne objasnit a brzo jí uveril.
Brzy po získání titulu mistra svobodných umení odchází z Tüebingenu a nekolik pracuje
na akademii ve Štýrském Hradci. Tam také roku 1596píše svou první vedeckou práci
,knihu o astronomii, Mysterium cosmographicum. Prestože se teorie, kterou v této
knize predložil, pozdeji ukazuje jako zcela nesprávná, jasne ukázala jeho matematické
schopnosti a originalitu myšlenek, a udelala takový dojem,že ho proslulý hvezdár Tycho
Brahe zve r. 1600 do Prahy, aby zde pracoval jako Braheho asistent v jeho observatori.
Kepler prijímá nabídku a tak v lednu 1600 prijíždí do Prahy a zacíná s Tycho Brahem
spolupracovat. Bohužel necelý rok po Keplerove príjezdu Brahe umírá, avšak mladý
Kepler v uplynulých mesících ucinil tak príznivý dojem, že ho císar Rudolf II. ihned
jmenoval Tychovým nástupcem na míste ríšského matematika. V této funkci Kepler
zustává až do své smrti.
V Tychove pozustalosti zdedil Kepler obsáhlé záznamy pozorování známých planet,
zvlášte Marsu, které Tycho delal po mnoho let. Tyto záznamy mely pro tehdejší dobu
neocenitelnou hodnotu a Kepler veril, že mu peclivý matematický rozbor Tychových
záznamu umožní nezvratne urcit, která teorie pohybu planet je správná : zda
Koperníkova heliocentrická, starší, Ptolemaiova geocentrická, nebo snad tretí teorie,
podaná Tychem. Kepler se tak na mnoho let ponoril do úmorných výpoctu a do
intenzivního studia všech trí teorií. Kepler ke svému zdešení prišel na to, že ani
Koperníkova ani Ptolemaiova teorie není zcela správná. Proto se Kepler zameril na
teorii Brahovu. Po dlouhém bádání a overování objevil, že mars neobíhá, jak si vetšina
tehdejších astronomu myslela, po kruhové dráze, ale že Mars, a tím pádem nejspíše
vetšina planet, obíhá po dráze eliptické a že Slunce je umísteno v jednom z jejích
ohnisek.
Po objevení tohoto základního principu se ješte mnoho mesícu zabýval složitými a
zdlouhavými výpocty, aby se presvedcil, zda jeho teorie odpovídá Tychovým
pozorováním. Teprve až v r. 1609 vydává své dva první zákony v díle Astronomia nova
(Nová astronomie). První z nich konstatuje, že se každá planeta pohybuje kolem Slunce
po eliptické obežné dráze a Slunce je uprostred. Druhý zákon konstatuje, že plochy
opsané pruvodicem jsou za stejnou dobu stejné. O deset let pozdeji Kepler uverejnil
svuj tretí zákon: cím dál je planeta od Slunce, tím déle trvá, než je obehne, pricemž
druhá mocnina doby obehu je rovna tretí mocnine vzdálenosti od Slunce.
Keplerovy zákony podávají v podstate úplný a správný popis pohybu planet kolem
Slunce, a tím vyrešily jeden ze základních problému astronomie, jehož rozluštení
unikalo i takovým génium, jako byli Koperník a Galileo Galilei. Kepler sice nevysvetlil,
proc se planety pohybují po obežných dráhách tak, jak se pohybují,ale tento problém
vyrešil o pár desetiletí pozdeji Isaac Newton, pricemž Keplerovy zákony byly duležitým
podkladem pro Newtonovu hypotézy.
Vzhledem k významu Keplerových výsledku je prekvapující, že je zpocátku takrka nikdo
nebral na vedomí, dokonce ani tak velký vedec jako Kepleruv prítel Galileo. Ale
Keplerovi nevadilo ,že jeho výsledky jiní vedci nebrali na vedomí a veril, že v budoucnu
vedecký svet plne docení Keplerovy objevy.A opravdu v prubehu pár desítek let,zacal
být význam Keplerova díla vedeckému svetu zrejmý. Jeho práce Úvod Kopernické
astronomie (epitome astronomiae Copernicanae ) se stalo jedním z nejrozšírenejších a
nejuznávanejších vedeckých pojednáních o astronomii Evropy, která znacnou merou
prispela k výrobe prvních teleskopových cocek. Tato práce obsahovala výklady objevu
Novy. Kepleruv osobní príspevek k rozvoji astronomie se skoro dá prirovnat ke
Koperníkovu. V jistém smeru byly Keplerovy výsledky ješte impozantnejší. Jeho dílo je
totiž naprosto originální a Kepler se potýkal s nárocnými matematickými výpocty, a to
bez jakýchkoliv technických pomucek, které by jeho práci usnadnily.
Johanes Kepler zemrel v roce 1630 v bavorském Rezne. Jeho zákony pohybu planet se
ukázaly jako trvalejší pomník než jeho náhrobek, který byl znicen za tricetileté války.