j. goebbels

Podle Goebbelse jedním z důsledků války mělo být vyhlazení Židů jako rasy v Evropě a možná i mimo Evropu. Gobbels se ale ve svých propagačních materiálech pečlivě vyhýbal otázce osudu Židů, tedy jejich deportacím do vyhlazovacích táborů. Jeho fanatický antisemitismus ho přiblížil k Adolfu Hitlerovi, který oceňoval jeho administrativní a propagandistické schopnosti. Goebbelsova manželka a jejich šest dětí byly vítanými hosty ve Vůdcově Alpském sídle v Berchtesgadenu.

Goebbels své komplexy tělesně postiženého člověka neléčil jen "řešením" židovské otázky, ale vytrvalým úsilím o přízeň krásných žen. V roce 1937 usiloval o přízeň české herečky Lídy Baarové, která v té době žila s Gustavem Frölichem. Goebbels v té době zval Baarovou na nejrůznější společenské události. Pozval ji také do své vily v Bogensee, kde jí vyznal lásku. Baarová ve svém deníku napsala, že ale na lásku musí být dva, a když žena nechce, nic se nestane. Nicméně jí Goebbelsův zájem lichotil a zároveň před ním měla strach. 16. srpna 1938 si Magda Goebbelsová stěžovala na svého manžela u Vůdce. Vůdce 24. října 1938 Goebbelse vyslechl a zlomil jeho odpor. Goebbels se poslušně vzdal myšlenek na rozvod a odchodu z funkcí.

Během druhé světové války se vztahy Goebbelse s Hitlerem ještě více upevnili, zejména v době, kdy se situace na východní frontě zvrátila v neprospěch Německa a bylo nutné upevnit morálku německého národa a vojáků bojujících na frontě. Když západní mocnosti vstoupili do války s Německem, Goebbels této skutečnosti využil ve své štvavé propagandě a tvrdil, že Německo již má jen dvě možnosti, buď vítězství nebo naprosté zničení. Ve svém velkém vystoupení 18. února 1943 v berlínském Sportpalast Goebbels vytvořil atmosféru divokých emocí a vyzval národ k totální válce. Vyvolal vlnu strachu před "asiatskými hordami" a využil svého vlivu v tisku, filmu a v rozhlase, aby upevnil morálku národa slibem "tajných zbraní" a mýtem "národní pevnosti" v horách. Goebbels nikdy neztratil sebekontrolu nebo svůj bojový duch.

Díky svému rychlému myšlení a bleskové akci ráno 20. července 1944 se mu podařilo izolovat zrádce režimu na Ministerstvu války s pomocí místních jednotek věrných nacistickému režimu. Krátce poté ho Vůdce jmenoval Generálním zplnomocněncem pro totální válku.

Goebbels takto získal rozsáhlé pravomoci a měl přímý vliv na civilní obyvatelstvo a také mohl přesouvat pracovní sílu uvnitř armády. Goebbels vytvořil válečný úsporný program a vyvíjel silný tlak na civilní obyvatelstvo. V té době ale Německo již stálo na pokraji svého zhroucení a bylo příliš pozdě mobilizovat další síly. Koncem války se Joseph Goebbels stal jedním z nejbližších Vůdcových následovníků a poslední dny války strávil se svou rodinou ve Vůdcově bunkru pod Říšským kancléřstvím. Když Goebbels pochopil, že nacisté za sebou spálili všechny mostu, byl podobně jako Hitler stále více fascinován představou apokalypsy. Uvádí se, že těsně před svou smrtí prohlásil: "Až zemřeme, ať se svět zachvěje!"

Svojí sebevraždou ale Joseph Goebbels nenaplnil Hitlerův politický testament, v němž ho Vůdce jmenoval Říšským kancléřem. Svých šest dětí otrávil smrtící injekcí od lékaře SS a sám se pak se svojí manželkou zastřelil. Goebbels si zřejmě celou situaci uvědomoval, když krátce před smrtí uvedl: "Vstoupíme do historie buď jako největší státníci všech dob nebo jako největší zločinci".