Indonézia

Indonézia
Republika Indonésie je tvorena nejvetším svetovým souostrovím, tvorí jej více než 17
000 ostrovu rozložených mezi Asií a Austrálií. Celková rozloha Indonésie je 7,9 mil.
ctverecních kilometru, pricemž rozloha souše je 1,9 ctverecních kilometru. Pevninskou
hranici má Indonésie s Malajsií a Sultanátem Brunej (na ostrove Kalimantan) a s Papuí
Novou Guineou (Irian Jaya). Morskou hranici tvorí se Singapurem, Thajskem,
Vietnamem, Filipínami a Austrálií. Hlavními ostrovy Indonésie jsou - Java, Sumatra,
Sulawesi (Celebes), Kalimantan (Borneo), Bali, Malé Sundy, Moluky a Irian Jaya
(západní cást ostrova Nová Guinea). Nejvetší mesta - Jakarta (8.2 mil. obyv.),
Bandung (2.0), Medan (1.7), Semarang (1.2). Klima - tropické, rovníkové. V horách
chladneji. Teploty v prumeru mezi 26 - 32 stupni Celsia. Vzdušná vlhkost 60 - 90 %.
Doba deštu je obecne mezi listopadem a dubnem, doba sucha mezi kvetnem a ríjnem.
Vzhledem k poloze však mají jednotlivé oblasti Indonésie své odlišnosti. P r í r o d a
Geografie
Indonésie je nejvetší souostroví sveta. Sestává z peti hlavních ostrovu a triceti menších
ostrovních skupin. Odhaduje se, že celkový pocet ostrovu je vetší než než 17 000.
Hlavní ostrovy, Sumatra, Jáva, Kalimantan (Borneo) a Sulawesi (Celebes) tvorí tzv.
Velké Sundy. Ostrovy ležící na východ tvorí tzv. Malé Sundy, vedle nich je však ješte
treba zmínit Irian Jaya, indonéskou cást druhého nejvetšího ostrova Zeme, Nové
Guineje.
Podnebí
Indonéské podnebí je charakterizováno dvema tropickými obdobími, obdobím sucha a
obdobím deštu.
Klima se mení každých šest mesícu. Období sucha (cerven - zárí) je ovlivneno pohybem
australské pevninské masy, zatímco období deštu (prosinec - brezen) je výsledkem
pohybu asijské a tichomorské vzduchové masy. Ta je nasycena vodou, která pri
príchodu nad pevninu kondenzuje a vypadává v podobe srážek.
Výjimkou je oblast stredních Moluk, kde jsou období prohozena.
Teplota
Vzhledem k velkému poctu ostrovu, hornatému terénu je prumerná rocní teplota
vzduchu zhruba následující:
pobrežní nížiny - 28
vnitrozemí a hory - 26
vysoké hory - 23 (závisí na výšce)
Relativní vlhkost se pohybuje mezi 70 a 90 %.
Vulkány
V Indonésii je zhruba 400 vulkánu, z nichž 100 je stále aktivních.
Z nejvyšších vulkánu jmenujme - Leuser, Kerinci (Sumatra), Gede, Tangkubanperahu,
Ciremai, Kawi, Kelud, Semeru a Raung (Jáva), Lompobatang a Rantekombala
(Sulawesi), Batur a Agung (Bali), Rinjani (Lombok) a Tambora (Sumbawa).
Do historie vstoupily již erupce Krakatoa, Tambory (pres noc prišla o témer polovinu
své výšky) nebo Merapi.
Za návštevu jiste stojí Bromo, s ranním pohledem pres kráter Tengger na vrcholy
ostatních vulkánu až k Semeru, dále jeden z divu sveta, tri barevná jezera floreské Keli
Mutu, ci Lokon na severu Sulawesi.
Flora
Indonésie leží v botanickém regionu Melanesie, který zahrnuje cást malajského
poloostrova, Indonésii, Filipíny, Novou Guineu bez Salamounových ostrovu. Vetšina
tohoto území je kryta deštným pralesem tropického pásu, který ukrývá radu
endemitních druhu, flora Indonésie je proto zcela odlišná od flory Asie nebo Austrálie. V
celé oblasti roste témer 40000 rostlinných druhu, což predstavuje 10 - 12 % celkového
poctu druhu rostlin na Zemi. Zhruba 6000 druhu rostlin Indonésie je využíváno
clovekem.
Za zmínku stojí predevším parazitická rostlina Rafflesia, která má nejvetší kvet ze
všech rostlin.
Indonésie leží v oblasti míšení dvou velkých zoogeografických celku, indomalajského a
australského. Hranicní oblsat techto celku se nazývá Wallacea. Je tvorena hlubokým
morským príkopem mezi ostrovy Bali a Lombok, Borneo - Filipíny a Celebes. I behem
posledního zalednení byl tento príkop zaplaven, zatímco Sumatra, Jáva i Borneo se
staly soucástí asijské pevniny. naproti tomu, Nová Guinea, Moluky i Celebes byly
propojeny s pevninou australskou. Jinými slovy, smerem na východ klesá pocet
asijských druhu a roste pocet australských. V Indonésii je tak možné najít druhy
asijské (tygr, nosorožec, kobra a pod.) a australské (kakadu, klokan, taipan).
Asi nejznámejším zástupcem indonéské fauny je varan komodský (Varanus
komodoensis), který se vyskytuje pouze na ostrove Komodo a Rinca západne od
ostrova Flores.
Mezi další atraktivní zvírata Indonésie patrí orangutan, tygr sumatránský a javánský,
nosorožec javánský, babirusa, zoborožec, banteng.
Indonésie, Indonéská republika, indonésky Republik Indonesia – ostrovní stát v
jihovýchodní Asii; 1 919 300 km2, 195,3 mil. obyv. (1995), hustota zalidnení 101
obyv./km2, hlavní mesto Jakarta (8,3 mil. obyv., 1990); úrední jazyk indonéština,
menová jednotka 1 indonéská rupie (IDR) = 100 senu. Administrativní clenení: dvacet
ctyri provincií, dve autonomní oblasti a jedna metropolitní oblast hlavního mesta. –
Indonésie leží na desítkách tisíc ostrovu, z nich je 6 000 obydlených. Delí se na Velké
Sundy (Sumatra, Jáva, Borneo a Celebes), Malé Sundy a Moluky; k Indonésii patrí i
západní cást Nové Guineje (s nejvyšším vrcholem státu Puncak Jaya, 5 030 m n. m.).
Vetšina ostrovu je hornatá, s clenitým pobrežím. S výjimkou Bornea zemetresná a
sopecná oblast s množstvím cinných sopek (Kerinci 3 800 m n. m. na Sumatre, Semeru
3 678 m n. m. na Jáve aj.). Casté výbuchy a následné katastrofy (záplavy aj.). Nížinné
cásti ostrovu jsou casto mocálovité, avšak sopecný materiál poskytuje úrodné pudy.
Podnebí tropické, velmi vlhké s monzunovými dešti.
Prumerné rocní teploty vzduchu 25 – 29 °C, s malými sezónními výkyvy (5 – 6 °C).
Díky monzunum velké množství srážek (1 500 – 3 000 mm rocne, jen na východe
méne). Tajfuny. Reky krátké, ale vodné (Kapuas, Barito na Borneu aj.). Z jezer
nejvetší Toba (2 050 km2) na Sumatre. Prevládají vždyzelené deštné pralesy s bujným
podrostem a cennými drevinami. Na pobreží casté mangrovové lesy, místy i korálové
útesy. – Obyvatelstvo tvorí Indonésané malajského puvodu (Javánci asi 40 %,
Sundané 15 %, Malajci 12 %), dále Cínané, Papuánci aj. Náboženství muslimské (87,2
%), krestanské (9,6 %), hinduistické, buddhistické. Prirozený prírustek obyvatel 1,5 %
rocne (1995), strední délka života mužu je 62 let a žen 65 let (1995), negramotnost 23
% (1990). Urbanizace 29 % (1990), 6 miliónových velkomest, 60 % obyvatelstva žije
na Jáve (hustota zalidnení pres 800 obyv./km2). – Agrární stát s významným
nerostným bohatstvím a rozvíjejícím se prumyslem. Hrubý národní produkt 730
USD/obyv. Ekonomický vývoj ovlivnován zásahy státu, výsledky silne závislé na
exportu surovin. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel 39,3 % (1991), z nich pracuje
46,2 % v zemedelství, 18 % v prumyslu. Orná puda a trvalé kultury na 11,5 % území,
zalesneno 59,5 %. V zemedelství dominuje rostlinná výroba, polovina polí zavlažována.
Nejvýznamnejší plodinou je rýže (45,8 mil. t, 1992, 3. místo na svete), dále kukurice
(6,8 mil. t), kasava (16,3 mil. t, 1991), batáty (2,0 mil. t), fazole, sója (1,5 mil. t),
podzemnice olejná (920 000 t), brambory, zelenina, tropické ovoce (banány 2,4 mil. t,
1991), cukrová trtina (2,3 mil. t cukru, 1991), palma olejná (2,7 mil. t oleje, 2. místo
na svete), palma kokosová (14 mil. t orechu, 1,45 mil. t kopry, 2. místo na svete),
kávovník, cajovník, tabák, sisal, kaucukovník, korení. Chov hospodárských zvírat
druhoradý (10,4 mil. kusu skotu, 6,8 mil. prasat, 1991). Významný rybolov (3,1 mil. t,
1990). Významná težba dreva (171,5 mil. m3, 1990). – Nejvýznamnejšími surovinami
jsou ropa (76,5 mil. t, 1992) a zemní plyn (50 mld. m3), dále rudy neželezných kovu
(cín 30 000 t, 2. místo na svete; med, nikl), fosfáty, diamanty, sul, uhlí. Prumysl
zpracovává zemed. produkci a težené suroviny, nejvýznamnejší potravinárský,
chemický, hutnický, textilní, drevozpracující. Námorní obchodní lodstvo 2,3 mil. BRT
(1992). – Doklady nejstaršího osídlení pred 1,1 mil. let (Homo erectus modjokertensis),
mezi 2500 – 500 pr. n. l. migrace austronéských kmenu z kontinentální jihovýchodní
Asie. Od 1. stol. n. l.
vznik prvních státních útvaru na Jáve (Kalinga, Taruma), Sumatre (Suvarnadvípa,
Džavadvípa a Džambudvípa) a Borneu, od 4. stol. pronikání hinduismu, pozdeji
buddhismu. V 7. – 11. stol. expanze buddhistických ríší Malaju a Šrívidžaja, v 11. stol.
rozmach Mataramu, po jeho rozpadu expanze království Kediri a Singasari. Od 13. do
16. stol. oblast ovládána hinduistickou ríší Madžapahitem, od 14. stol. z Indie šíren
islám. Od zacátku 16. stol. do Indonésie pronikali Portugalci; vytlaceni na prelomu 16.
a 17. stol. Holandany. Budování Nizozemské (východní) Indie, zejména po založení
nizozemské Východoindické spolecnosti (1602), pokracovalo až do 20. stol. (sultanát
Atjeh dobyt teprve 1913). Od zacátku 20. stol. vznik prvních národních a osvetových
organizací, pozdeji i politických stran a odboru. V letech 1942 – 45 japonská okupace.
Vyhlášení nezávislé Indonéské republiky v roce 1945 vyvolalo britskou a nizozemskou
intervenci. Na základe linggajatské dohody z brezna 1947 nejprve vznikly Spojené
státy Indonésie v unii s Nizozemskem, po haagské konferenci 23. 8. – 2. 11. 1949
vyhlášena nezávislá Republika spojených státu Indonésie (Indonéská republika a 15
domorodých státu), jež byla premenena v roce 1950 v jednotnou Indonéskou
republiku. 1962 došlo k dohode s Nizozemskem o predání Západního Irianu Indonésii
1963. Boj proti založení Malajsie (1963), na jejíž území si Indonésie cinila nárok. Pokus
o komunistický puc v zárí 1965 potlacen armádou vedenou generálem Sukarnem. V
roce 1976 pripojen Východní Timor jako 27. provincie (neuznáno mezinárodním
spolecenstvím). Prísná kontrola Suhartova režimu nad médii a politickou aktivitou
ponekud uvolnena 1993. V soucasnosti sílí separatistické hnutí (Atjeh na severní
Sumatre, Melanésané v Západním Irianu aj.) a pokracuje osvobozenecké hnutí ve
Východním Timoru. – Indonésie je nezávislý stát, republika. Hlavou státu je prezident,
volený Lidovým poradním shromáždením (LPS) na 5 let. Nejvyšším orgánem státní
moci je LPS, které má 1 000 clenu (zcásti volených obyvatelstvem a zcásti
jmenovaných prezidentem); tvorí je všech 500 poslancu Rady lidových zástupcu
(parlamentu), zástupci provincií a spolecenských skupin (rolníku, delníku, obchodníku,
inteligence, duchovenstva, ozbrojených sil, studentstva aj.); urcuje hlavní linii státní
politiky a vlády a volí prezidenta, který je za provádení této politiky odpovedný.
Funkcní období LPS je petileté. Zákonodárným sborem je jednokomorová Rada lidových
zástupcu; má 500 poslancu, z toho 400 volených a 100 jmenovaných prezidentem.
Funkcní období je petileté.
Poslední volby do Rady lidových zástupcu se konaly 29. 5. 1997. Prezident Bacharuddin
Jusef Habibie.