Charta OSN - plné znenie

Charta OSN - plné znenie
CHARTA OSN
ÚVOD
Charta Organizace spojených národu byla podepsána 26. cervna 1945 v San Franciscu
na záver Konference Organizace spojených národu o mezinárodní organizaci a vešla v
platnost 24. ríjna 1945. Statut Mezinárodního soudního dvora tvorí integrální soucást
Charty. Dodatky k clánkum 23, 27 a 61 Charty byly prijaty Valným shromáždením 17.
prosince 1963 a vešly v platnost 31. srpna 1965. Dodatek k clánku 109, prijatý Valným
shromáždením 20.prosince 1965, vstoupil v platnost 12. cervna 1968. Dodatkem k
clánku 23 bylo rozšíreno clenství v Rade bez-pecnosti z jedenácti na patnáct clenu.
Rozšírený clánek 27 stanoví, že rozhodnutí Rady bezpecnosti o procedurálních otázkách
budou prijímána devíti kladnými hlasy (dríve sedmi), vcetne souhlasných hlasu peti
stálých clenu Rady bezpecnosti. Dodatek clánku 61 rozširuje clenství v Hospodárském a
sociálním výboru z osmnácti na dvacet sedm. Dodatek k clánku 109, který se vztahuje
k prvnímu odstavci zmíneného clánku, stanoví, že Generální konference clenských státu
za úcelem prezkoumání Charty se muže konat v míste a case stanoveném
dvoutretinovou vetšinou clenu Valného shromáždení a hlasy kterýchkoli devíti clenu
(dríve sedmi) Rady bezpecnosti. Odstavec 3 clánku 109, pojednávající o možnosti
konání konference k prezkoumání Charty v prubehu desátého zasedání Valn ého
shromáždení, byl zachován ve své puvodní forme, s poukazem na „souhlas kterýchkoli
sedmi clenu Rady bezpecnosti", a bylo ho použito v r. 1955 Valným shromáždením na
jeho pravidelném 10. zasedání a Radou bezpecnosti.
CHARTA ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODU
MY, LID SPOJENÝCH NÁRODU, JSOUCE ODHODLÁNI
· uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát za našeho života prinesla lidstvu
nevýslovné strasti,
· prohlásit znovu svou víru v základní lidská práva, v dustojnost a hodnotu lidské
osobnosti, v rovná práva mužu i žen a národu velkých i malých,
· vytvorit pomery, za nichž mohou být zachovány spravedlnost a úcta k závazkum
plynoucím ze smluv a jiných pramenu mezinárodního práva,
· podporovat sociální pokrok a zlepšovat životní úroven ve vetší svobode,
A K TOMU CÍLI
· pestovat snášenlivost a navzájem žíti v míru jako dobrí sousedé,
· sjednotit své síly k udržení mezinárodního míru a bezpecnosti,
· prijmout zásady a zavést metody zajištující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno jinak
než ve spolecném zájmu, a používat mezinárodního ústrojí k podpore hospodárského a
sociálního povznesení všech národu,
ROZHODLI JSME SE SDRUŽIT SVÉ ÚSILÍ, ABYCHOM TECHTO CÍLU DOSÁHLI. Proto se
naše vlády prostrednictvím svých zástupcu, kterí se shromáždili v meste San Franciscu
a predložili své plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité forme, dohodly na této
Charte Spojených národu a zrizují tímto mezinárodní organizaci zvanou Spojené
národy. KAPITOLA I
CÍLE A ZÁSADY
Cíle Organizace spojených národu jsou tyto:
Clánek 1
1. udržovat mezinárodní mír a bezpecnost a za tím úcelem konat úcinná kolektivní
opatrení, aby se predešlo a odstranilo ohrožení míru a byly potlaceny útocné ciny nebo
jiná porušení míru a aby pokojnými prostredky a ve shode se zásadami spravedlnosti a
mezinárodního práva bylo dosaženo úpravy nebo rešení tech mezinárodních sporu nebo
situací, které by mohly vést k porušení míru;
2. rozvíjet mezi národy prátelské vztahy, založené na úcte k zásade rovnoprávnosti a
sebeurcení národu, a cinit jiná vhodná opatrení k posílení svetového míru;
3. uskutecnovat mezinárodní soucinnost rešením mezinárodních problému rázu
hospodárského, sociálního, kulturního nebo humanitního a podporováním a posilováním
úcty k lidským právum a základním svobodám pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví,
jazyka nebo náboženství;
4. být strediskem, které by uvádelo v soulad úsilí národu o dosažení techto spolecných
cílu. Clánek 2
Organizace spojených národu a její clenové, jdouce za cíli prohlášenými v clánku 1,
jsou povinni jednat podle techto zásad:
1. Organizace je založena na zásade svrchované rovnosti všech svých clenu. 2. Všichni
clenové plní poctive závazky, které prevzali podle této Charty, aby si tak všichni
spolecne zajistili práva a výhody z clenství plynoucí. 3. Všichni clenové reší své
mezinárodní spory pokojnými prostredky tak, aby ani mezinárodní mír a bezpecnost,
ani spravedlnost nebyly ohrožovány. 4. Všichni clenové se vystríhají ve svých
mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti nebo
politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným zpusobem neslucitelným s
cíli Organizace spojených národu. 5. Všichni clenové poskytnou Organizaci spojených
národu veškerou pomoc pri každé akci, kterou podnikne podle této Charty a vystríhají
se poskytovat pomoc kterémukoli státu, proti nemuž Organizace spojených národu
podniká preventivní nebo donucovací akci. 6. Organizace zajistí, aby státy, které nejsou
jejími cleny, jednaly podle techto zásad, pokud to bude nutné k udržení mezinárodního
míru a bezpecnosti. 7.
Žádné ustanovení této Charty nedává Organizaci spojených národu právo, aby
zasahovala do vecí, které podstatne patrí do vnitrní pravomoci kteréhokoli státu, ani
nezavazuje cleny, aby takové veci podrobovali rešení podle této Charty; tato zásada
však nebrání, aby se použilo donucovacích opatrení podle kapitoly VII. KAPITOLA II
CLENSTVÍ
Clánek 3
Puvodními cleny Organizace spojených národu jsou státy, které zúcastnivše se
konference Spojených národu o mezinárodní organizaci v San Franciscu nebo
podepsavše predtím Deklaraci Spojených národu ze dne 1. ledna 1942, podepíší tuto
Chartu a podle clánku 110 ji ratifikují. Clánek 4
1. Za cleny Organizace spojených národu mohou být prijaty všechny ostatní
mírumilovné státy, které prijmou závazky obsažené v této Charte a podle úsudku
Organizace jsou zpusobilé a ochotné tyto závazky plnit. 2. Prijetí každého takového
státu za clena Organizace spojených národu se deje rozhodnutím Valného shromáždení
na doporucení Rady bezpecnosti. Clánek 5
Clena Organizace spojených národu, proti kterému Rada bezpecnosti podnikne
preventivní nebo donucovací akci, muže Valné shromáždení zbavit na její doporucení
výkonu clenských práv a výsad. Výkon techto práv a výsad muže obnovit Rada
bezpecnosti. Clánek 6
Clena Organizace spojených národu, který soustavne porušuje zásady této Charty,
muže Valné shromáždení na doporucení Rady bezpecnosti z Organizace vyloucit.
KAPITOLA III
ORGÁNY
Clánek 7
1. Jako hlavní orgány Organizace spojených národu se zrizují: Valné shromáždení,
Rada bezpecnosti, Hospodárská a sociální rada, Porucenská rada, Mezinárodní soudní
dvur a Sekretariát. 2. Podle této Charty mohou být zrízeny pomocné orgány, které se
ukáží nutnými. Clánek 8
Organizace spojených národu nezavede žádná omezení, pokud jde o stejnou právní
zpusobilost mužu i žen zastávat jakoukoliv funkci v jejích hlavních i pomocných
orgánech. KAPITOLA IV
VALNÉ SHROMÁŽDENÍ
SLOŽENÍ
Clánek 9
1. Valné shromáždení se skládá ze všech clenu Organizace spojených národu. 2. Každý
clen má ve Valném shromáždení nejvýše pet zástupcu. FUNKCE A PRAVOMOC
Clánek 10
Valné shromáždení muže jednat o všech otázkách nebo vecech, které patrí do rámce
této Charty nebo se týkají pravomocí a funkcí orgánu touto Chartou stanovených, a
muže - s výhradou ustanovení clánku 12 - clenum Organizace spojených národu nebo
Rade bezpecnosti anebo clenum i Rade zároven cinit doporucení o všech takových
otázkách nebo vecech. Clánek 11
1. Valné shromáždení muže projednávat obecné zásady soucinnosti pri udržování
mezinárodního míru a bezpecnosti, zahrnujíc v to zásady, jimiž se má ridit odzbrojení a
úprava zbrojení, a muže, pokud jde o tyto zásady, cinit doporucení clenum nebo Rade
bezpecnosti anebo clenum i Rade zároven. 2.
Valné shromáždení muže jednat o veškerých otázkách týkajících se udržování
mezinárodního míru a bezpecnosti, které mu predloží nekterý clen Organizace
spojených národu nebo Rada bezpecnosti nebo podle cl. 35 odstavce 2 stát, který není
clenem Organizace, a - s výhradou ustanovení clánku 12 - muže o všech takových
otázkách cinit doporucení státu nebo státum, jichž se vec týká, nebo Rade bezpecnosti
anebo státum i Rade zároven. Každou otázku, která vyžaduje akce, postoupí Valné
shromáždení, pred rozpravou nebo po ní, Rade bezpecnosti. 3. Valné shromáždení
muže upozornovat Radu bezpecnosti na situace, které by mohly ohrozit mezinárodní
mír a bezpecnost. 4. Pravomoc Valného shromáždení stanovená v tomto clánku
neomezuje obecný dosah clánku 10. Clánek 12
1. Pokud Rada bezpecnosti vykonává v jakémkoli sporu nebo v jakékoli situaci funkce,
které jí ukládá tato Charta, Valné shromáždení neuciní žádné doporucení o takovém
sporu nebo situaci, ledaže o to Rada bezpecnosti požádá. 2. Generální tajemník zpraví
za souhlasu Rady bezpecnosti Valné shromáždení na každém zasedání o všech vecech
týkajících se udržování mezinárodního míru a bezpecnosti, kterými se Rada bezpecnosti
zabývá, a po-dobne ihned zpraví Valné shromáždení nebo, jestliže nezasedá, cleny
Organizace spojených národu, jakmile se Rada bezpecnosti prestane takovou vecí
zabývat. Clánek 13
1. Valné shromáždení dává podnet ke studiu a ciní doporucení, jejichž cílem je:
a) podporovat mezinárodní soucinnost na poli politickém a posilovat postupný rozvoj
mezinárodního práva a jeho kodifikaci;
b) podporovat mezinárodní soucinnost na poli hospodár-ském, sociálním, kulturním,
výchovném a zdra-votnickém a usnadnovat uskutecnování lidských práv a základních
svobod pro všechny, bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství. 2. Ostatní
úkoly, funkce a pravomoc Valného shromáždení ve vecech zmínených v odstavci 1b
stanoví kapitoly IX a X. Clánek 14
S výhradou ustanovení clánku 12 muže Valné shromáždení doporucovat opatrení pro
pokojnou úpravu každé situace jakéhokoli puvodu, má-li za to, že by mohla poškodit
obecné blaho nebo prátelské vztahy mezi národy, zahrnujíc v to situace vzniklé tím, že
byla porušena ustanovení této Charty, která urcují cíle a zásady Organizace spojených
národu. Clánek 15
1. Valné shromáždení dostává od Rady bezpecnosti výrocní i zvláštní zprávy a
projednává je; tyto zprávy obsahují hlášení o opatreních, na kterých se Rada
bezpecnosti usnesla nebo která ucinila, aby byl udržen mezinárodní mír a bezpecnost.
2. Valné shromáždení dostává zprávy od jiných orgánu Organizace spojených národu a
projednává je.
Clánek 16
V mezinárodní porucenské soustave vykonává Valné shromáždení ty funkce, které mu
ukládají kapitoly XII a XIII, zahrnujíc v to schvalování porucenských úmluv pro oblasti,
které nejsou oznaceny jako strategicky duležité. Clánek 17
1. Valné shromáždení projednává a schvaluje rozpocet Organizace. 2. Náklady
Organizace nesou clenové podle rozvrhu, jak jej urcí Valné shromáždení. 3. Valné
shromáždení projednává a schvaluje všechny financní a rozpoctové dohody s
odbornými organizacemi zmínenými v clánku 57 a zkoumá správní rozpocty takových
odborných organizací tak, aby jim mohla dávat doporucení. HLASOVÁNÍ
Clánek 18
1. Každý clen Valného shromáždení má jeden hlas. 2. O duležitých otázkách rozhoduje
Valné shromáždení dvoutretinovou vetšinou clenu prítomných a hlasujících. K temto
otázkám patrí: doporucení týkající se udržování mezinárodního míru a bezpecnosti,
volba nestálých clenu Rady bezpecnosti, volba clenu Hospodárské a sociální rady, volba
clenu Porucenské rady podle odstavce 1c clánku 86, prijímání nových clenu do
Organizace spojených národu, ustavení clenských práv a výsad, vylucování clenu,
otázky týkající se pusobení porucenské soustavy a otázky rozpoctové. 3. Rozhodnutí o
jiných otázkách, zahrnujíc v to urcování dalších druhu otázek, o nichž má být
rozhodováno dvoutretinovou vetšinou, ciní se vetšinou clenu prítomných a hlasujících.
Clánek 19 Clen Organizace spojených národu, který je v prodlení s placením svých
príspevku Organizaci, nemá právo hlasovat ve Valném shromáždení, jestliže se cástka
jeho nedoplatku rovná cástce príspevku, k nimž je povinen za predcházející dve plná
léta, anebo je-li vyšší. Valné shromáždení muže presto dovolit takovému clenu, aby
hlasoval, je-li presvedceno, že neplacení je zpusobeno okolnostmi, které nejsou v moci
tohoto clena. RÍZENÍ
Clánek 20
Valné shromáždení se schází k pravidelným zasedáním rocním, a kdykoli toho pomery
vyžadují, k zasedáním zvláštním. Zvláštní zasedání svolává generální tajemník na
žádost Rady bezpecnosti nebo vetšiny clenu Organizace spojených národu. Clánek 21
Valné shromáždení se usnáší na svém jednacím rádu. Pro každé zasedání volí si
predsedu. Clánek 22
Valné shromáždení muže zrídit pomocné orgány, které považuje za nutné k výkonu
svých funkcí. KAPITOLA V
RADA BEZPECNOSTI
SLOŽENÍ
Clánek 23
1. Rada bezpecnosti se skládá z patnácti clenu Organizace spojených národu. Cínská
republika, Francie, Svaz sovetských socialistických republik, Spojené království Velké
Británie a Severního Irska a Spojené státy americké jsou stálými cleny Rady
bezpecnosti.
Valné shromáždení volí deset dalších clenu Organizace jako nestálé cleny Rady
bezpecnosti, majíc náležitý zretel predevším na to, jak clenové Organizace prispívají k
zachování mezinárodního míru a bezpecnosti, a k ostatním cílum Organizace, jakož i na
spravedlivé rozdelení po stránce zemepisné. 2. Nestálí clenové Rady bezpecnosti se volí
na dva roky. Pri první volbe nestálých clenu Rady bezpecnosti po jejím rozšírení z
jedenácti na patnáct clenu dva ze ctyr doplnujících clenu se volí na 1 rok. Clenové,
jejichž funkcní období uplynulo, nemohou být ihned voleni znovu. 3. Každý clen Rady
bezpecnosti má v Rade jednoho zástupce. FUNKCE A PRAVOMOC
Clánek 24
1. Aby byla zajištena rychlá a úcinná akce Organizace spojených národu, sverují její
clenové Rade bezpecnosti základní odpovednost za udržování mezinárodního míru a
bezpecnosti a jsou zajedno v tom, že Rada bezpecnosti, vykonávajíc své úkoly, jež
vyplývají z této odpovednosti, jedná jejich jménem. 2. Vykonávajíc tyto úkoly,
postupuje Rada bezpecnosti podle cílu a zásad Organizace spojených národu. Zvláštní
pravomoc, která se dává Rade bezpecnosti, aby mohla plnit tyto úkoly, stanoví kapitoly
VI, VII, VIII a XII. 3. Rada bezpecnosti predkládá Valnému shromáždení k projednání
výrocní zprávu a podle potreby i zprávy zvláštní. Clánek 25
Clenové Organizace spojených národu se shodují v tom, že prijmou a provedou
rozhodnutí Rady bezpecnosti v souladu s touto Chartou. Clánek 26
Aby bylo usnadneno nastolení a udržování mezinárodního míru a bezpecnosti za
nejmenšího odcerpávání lidských a hospodárských zdroju sveta na zbrojení, ukládá se
Rade bezpecnosti, aby za pomoci Vojenského štábního výboru, zmíneného v clánku 47,
vypracovala plány na zavedení systému úpravy zbrojení a predložila je clenum
Organizace spojených národu. Clánek 27
1. Každý clen Rady bezpecnosti má jeden hlas. 2. O procedurálních otázkách rozhoduje
Rada bezpecnosti kladnými hlasy devíti clenu. 3. O všech ostatních vecech rozhoduje
Rada bezpecnosti kladnými hlasy devíti clenu vcetne hlasu všech stálých clenu, rozumí
se však, že se pri rozhodování podle kapitoly VI a podle odstavce 3 clánku 52 strana ve
sporu zdrží hlasování. RÍZENÍ
Clánek 28
1. Rada bezpecnosti je organizována tak, aby mohla vykonávat své funkce nepretržite.
K tomu cíli je každý clen Rady bezpecnosti v sídle Organizace stále zastoupen. 2. Rada
bezpecnosti koná periodické schuze, na kterých každý její clen muže, jestliže si to
preje, být zastoupen clenem vlády nebo jiným zástupcem zvlášte urceným. 3. Rada
bezpecnosti muže konat schuze nejen v sídle Organizace, ale též v kterémkoli jiném
míste, jež po jejím soudu nejvíce usnadní její cinnost. Clánek 29
Rada bezpecnosti muže zrídit pomocné orgány, které považuje za nutné k výkonu
svých funkcí.
Clánek 30
Rada bezpecnosti se usnáší na svém jednacím rádu, v nemž stanoví také zpusob volby
svého predsedy. Clánek 31
Každý clen Organizace spojených národu, který není clenem Rady bezpecnosti, muže
se bez práva hlasu úcastnit rozpravy o kterékoli otázce vznesené na Radu bezpecnosti,
kdykoli Rada bezpecnosti uzná, že zájmy tohoto clena jsou zvlášte dotceny. Clánek 32
Je-li stranou ve sporu, jenž projednává Rada bezpecnosti, clen Organizace spojených
národu, který není clenem Rady, nebo stát, který není clenem Organizace, bude
pozván, aby se bez práva hlasu úcastnil rozpravy o sporu. Pro úcast státu, který není
clenem Organizace spojených národu, stanoví Rada bezpecnosti podmínky, jaké uzná
za správné. KAPITOLA VI
POKOJNÉ REŠENÍ SPORU
Clánek 33
1. Strany v každém sporu, jehož trvání by mohlo ohrozit udržení mezinárodního míru a
bezpecnosti, budou nejprve usilovat o jeho rešení vyjednáváním, šetrením,
zpro-stredkováním, rízením smírcím, rozhodcím nebo soudním, použitím oblastních
orgánu nebo ujednání nebo jinými pokojnými prostredky podle vlastní volby. 2. Rada
bezpecnosti, uzná-li to za nutné požádá strany, aby rešily svuj spor takovými
prostredky. Clánek 34
Rada bezpecnosti muže konat šetrení o každém sporu nebo každé situaci, která by
mohla vést k mezinárodním trenicím nebo vyvolat spor, aby urcila, zda trvání sporu
nebo situace by mohlo ohrozit udržení mezinárodního míru a bezpecnosti. Clánek 35
1. Každý clen Organizace spojených národu muže upozornit Radu bezpecnosti nebo
Valné shromáždení na každý spor nebo každou situaci povahy zmínené v clánku 34. 2.
Stát, který není clenem Organizace spojených národu, muže upozornit Radu
bezpecnosti nebo Valné shromáždení na každý spor, v nemž je stranou, prijme-li
napred pro tento spor závazky pokojného rešení stanovené touto Chartou. 3. Jednání
Valného shromáždení ve vecech, na které bylo upozorneno podle tohoto clánku, rídí se
ustanoveními clánku 11 a 12. Clánek 36
1. Rada bezpecnosti muže v každém období sporu povahy zmínené v clánku 33 nebo
situace obdobné povahy doporucit vhodné rízení nebo zpusoby postupu pri úprave. 2.
Rada bezpecnosti prihlíží ke každému rízení pro rešení sporu, které strany již prijaly. 3.
Ciníc doporucení podle tohoto clánku, Rada bezpecnosti prihlíží rovnež k tomu, že spory
právní povahy by strany mely zpravidla vznášet na Mezinárodní soudní dvur podle
ustanovení jeho statutu. Clánek 37
1. Nepodarí-li se stranám urovnat spor povahy zmínené v clánku 33 prostredky v nem
uvedenými, vznesou jej na Radu bezpecnosti. 2.
Má-li Rada bezpecnosti za to, že trvání tohoto sporu by mohlo vskutku ohrozit udržení
mezinárodního míru a bezpecnosti, rozhodne, zda bude jednat podle clánku 36, anebo
doporucí takové podmínky úpravy, jaké považuje za primerené. Clánek 38
Aniž jsou tím dotcena ustanovení clánku 33 až 37, Rada bezpecnosti muže, žádají-li to
všechny strany ve sporu, cinit jim doporucení pro pokojné rešení sporu. KAPITOLA VII
AKCE PRI OHROŽENÍ MÍRU, PORUŠENÍ MÍRU A CINECH ÚTOCNÝCH
Clánek 39
Rada bezpecnosti urcí, zda došlo k ohrožení míru, porušení míru nebo útocnému cinu, a
doporucí nebo rozhodne, jaká opatrení budou ucinena podle clánku 41 a 42, aby byl
udržen nebo obnoven mezinárodní mír a bezpecnost. Clánek 40
Aby predešla zhoršení situace, Rada bezpecnosti muže, dríve než uciní doporucení nebo
rozhodne o opatreních stanovených v clánku 39, vyzvat strany, o které jde, aby splnily
taková zatímní opatrení, jež považuje za nutná nebo žádoucí. Taková zatímní opatrení
nejsou na újmu práv, nároku nebo postavení stran, o které jde. Jestliže taková zatímní
opatrení nebudou splnena, Rada bezpecnosti k tomu náležite prihlédne. Clánek 41
Rada bezpecnosti muže rozhodnout, jakých opatrení nezahrnujících užití ozbrojené síly
má být použito, aby jejím rozhodnutím bylo dodáno úcinnosti, a muže vyzvat cleny
Organizace spojených národu, aby taková opatrení provedli. Tato opatrení mohou
zahrnovat úplné nebo cástecné prerušení hospodárských styku, spoju železnicních,
námorních, leteckých, poštovních, telegrafních, rádiových a jiných, jakož i prerušení
styku diplomatických. Clánek 42
Má-li Rada bezpecnosti za to, že by opatrení podle clánku 41 nedostacovala anebo že
se ukázala nedostatecnými, muže podniknout takové akce leteckými, námorními nebo
pozemními silami, jaké považuje za nutné k udržení nebo obnovení mezinárodního míru
a bezpecnosti. Takové akce mohou zahrnovat demonstrace, blokádu a jiné operace
leteckými, námorními nebo pozemními silami clenu Organizace spojených národu.
Clánek 43
1. Aby prispeli k udržení mezinárodního míru a bezpecnosti, všichni clenové Organizace
spojených národu se zavazují, že Rade bezpecnosti na její výzvu a podle zvláštní
dohody nebo dohod dají k disposici ozbrojené síly, pomoc a služby nutné k udržení
mezinárodního míru a bezpecnosti, cítajíc v to právo pruchodu. 2. Taková dohoda nebo
dohody urcí pocty a druhy sil, stupen jejich pohotovosti a všeobecné rozmístení i ráz
služeb a pomoci, jež mají být poskytnuty. 3. O této dohode nebo dohodách bude
jednáno co nejdríve na podnet Rady bezpecnosti. Uzavre je Rada bezpecnosti se cleny
nebo skupinami clenu Organizace a budou podléhat ratifikaci signatárních státu podle
jejich ústavních predpisu.
Clánek 44
Rozhodne-li se Rada bezpecnosti použít síly, pak dríve než vyzve clena v Rade
nezastoupeného, aby poskytl ozbrojené jednotky k splnení závazku prevzatých podle
clánku 43, pozve ho, jestliže si to clen preje, aby se úcastnil rozhodování Rady
bezpecnosti o použití kontingentu ozbrojených sil tohoto clena. Clánek 45
Aby Organizace spojených národu mohla provádet naléhavá vojenská opatrení, budou
clenové udržovat okamžite použitelné národní letecké kontingenty pro sdruženou
mezinárodní akci donucovací. Jejich sílu, stupen pohotovosti a plány pro jejich
sdruženou akci urcí Rada bezpecnosti za pomoci Vojenského štábního výboru v mezích
stanovených zvláštní dohodou nebo dohodami zmínenými v clánku 43. Clánek 46
Plány na použití ozbrojených sil vypracuje Rada bezpecnosti za pomoci Vojenského
štábního výboru. Clánek 47
1. Zrizuje se Vojenský štábní výbor, aby radil a pomáhal Rade bezpecnosti ve všech
otázkách týkajících se vojenských potreb Rady bezpecnosti pri udržování
mezinárodního míru a bezpecnosti, pri použití sil jí poskytnutých a jejich velení, úprave
zbrojení a prípadném odzbrojení. 2. Vojenský štábní výbor se skládá z nácelníku štábu
stálých clenu Rady bezpecnosti nebo jejich zástupcu. Jestliže úcinné provádení úkolu
vyžaduje, aby se jeho prací zúcastnil nekterý clen Organizace spojených národu v nem
trvale nezastoupený, vyzve jej výbor k úcasti. 3. Vojenský štábní výbor odpovídá pod
pravomocí Rady bezpecnosti za strategické rízení všech ozbrojených sil Rade
bezpecnosti poskytnutých. Otázky, které se týkají velení temto silám, budou upraveny
pozdeji. 4. Vojenský štábní výbor muže se zmocnením Rady bezpecnosti a po porade s
príslušnými oblastními orgány zrídit oblastní podvýbory. Clánek 48
1. Akce nutné k provedení rozhodnutí Rady bezpecnosti pro udržení mezinárodního
míru a bezpecnosti podnikají všichni nebo nekterí clenové Organizace spojených
národu, jak Rada bezpecnosti urcí. 2. Taková rozhodnutí provádejí clenové Organizace
spojených národu prímo i svou akcí v príslušných mezinárodních organizacích, jichž
jsou cleny. Clánek 49
Clenové Organizace spojených národu se spojí, aby si poskytli vzájemnou pomoc pri
provádení opatrení, o nichž rozhodla Rada bezpecnosti. Clánek 50
Jestliže Rada bezpecnosti podniká preventivní nebo donucovací opatrení proti
nekterému státu, pak kterýkoli jiný stát, at clen ci neclen Organizace spojených
národu, jemuž vzejdou z provádení techto opatrení zvláštní hospodárské problémy, má
právo poradit se s Radou bezpecnosti o rešení techto problému. Clánek 51
Žádné ustanovení této Charty neomezuje, v prípade ozbrojeného útoku na nekterého
clena Organizace spojených národu, prirozené právo na individuální nebo kolektivní
sebeobranu, dokud Rada bezpecnosti neuciní opatrení k udržení mezinárodního míru a
bezpecnosti.
Opatrení ucinená cleny pri výkonu tohoto práva sebe-obrany oznámí se ihned Rade
bezpecnosti; nedotýkají se nikterak pravomoci a odpovednosti Rady bezpecnosti, pokud
jde o to, aby kdykoli podle této Charty podnikla takovou akci, jakou považuje za
nutnou k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpecnosti. KAPITOLA VIII
OBLASTNÍ DOHODY
Clánek 52
1. Žádné ustanovení této Charty nebrání existenci oblastních dohod nebo orgánu pro
rešení takových otázek, týkajících se udržení mezinárodního míru a bezpecnosti, které
jsou vhodné pro oblastní akci, jestliže takové dohody nebo orgány a jejich cinnost lze
sloucit s cíli a zásadami Organizace spojených národu. 2. Clenové Organizace
spojených národu, kterí vstoupí v takové dohody nebo ustaví takové orgány, vynaloží
veškeré úsilí, aby dríve než predloží místní spory Rade bezpecnosti, dosáhli jejich
pokojného rešení použitím techto oblastních dohod nebo orgánu. 3. Rada bezpecnosti
povzbuzuje rozvoj pokojného rešení místních sporu použitím takových oblastních dohod
nebo orgánu bud na podnet státu, jichž se to týká, nebo z popudu Rady bezpecnosti
samé. 4. Tento clánek se nijak nedotýká použití clánku 34 a 35. Clánek 53
1. Kde je to vhodné, použije Rada bezpecnosti takových oblastních dohod nebo orgánu
pro donucovací akci pod svým vedením. Avšak žádná donucovací akce nebude
podniknuta podle oblastních dohod nebo oblastními orgány bez zmocnení Rady
bezpecnosti, ledaže jde o opatrení proti nekterému neprátelskému státu, blíže
urcenému v odstavci 2 tohoto clánku, tak jak jsou predvídána podle clánku 107 nebo v
oblastních dohodách smerujících proti obnovení útocné politiky takového státu, dokud
Organizace nebude na žádost príslušných vlád poverena úkolem zabránit dalšímu útoku
takového státu. 2. Výraz „neprátelský stát", kterého je použito v odstavci 1 tohoto
clánku, vztahuje se na každý stát, který byl za druhé svetové války neprítelem
kteréhokoli signatáre této Charty. Clánek 54
Rada bezpecnosti bude vždy plne zpravována o každé cinnosti pro udržení
mezinárodního míru a bezpecnosti, která se podniká nebo zamýšlí podle oblastních
dohod nebo oblastními orgány.
KAPITOLA IX
MEZINÁRODNÍ HOSPODÁRSKÁ A SOCIÁLNÍ SOUCINNOST
Clánek 55
Aby se vytvorily pomery stability a blahobytu, jež jsou nutné pro pokojné a prátelské
styky mezi národy, založené na úcte k zásade rovnoprávnosti a sebeurcení národu,
Organizace spojených národu bude podporovat:
a) zvyšování životní úrovne, plnou zamestnanost a vytvárení podmínek pro
hospodárský pokrok a rozvoj;
b) rešení mezinárodních hospodárských, sociálních, zdravotnických a príbuzných
problému, jakož i mezinárodní soucinnost v oblasti kultury a výchovy;
c) obecnou úctu k lidským právum a základním svobodám pro všechny bez rozdílu
rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství a jejich zachovávání. Clánek 56
Všichni clenové se zavazují, že budou spolecne i jednotlive jednat v soucinnosti s
Organizací, aby bylo dosaženo cílu stanovených v clánku 55. Clánek 57
1. Ruzné odborné organizace, které byly zrízeny mezivládními dohodami a mají na
základe svých ústav rozsáhlé mezinárodní úkoly v oboru hospodárském, kulturním,
sociálním, výchovném, zdravotnickém a v oborech príbuzných, budou pridruženy k
Organizaci podle ustanovení clánku 63. 2. Organizace, jež budou takto pridruženy k
Organizaci spojených národu, oznacují se dále jako „odborné organizace". Clánek 58
Organizace ciní doporucení pro koordinaci programu a cinností odborných organizací.
Clánek 59
Organizace dává, je-li to vhodné, popud k jednání mezi zúcastnenými státy o vytvorení
jakýchkoli nových odborných organizací nutných k dosažení cílu stanovených v clánku
55. Clánek 60
Odpovednost za plnení funkcí Organizace stanovených v této kapitole nese Valné
shromáždení a pod jeho vedením Hospodárská a sociální rada, která pro tento úcel má
pravomoc urcenou v kapitole X. KAPITOLA X
HOSPODÁRSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA
SLOŽENÍ
Clánek 61
1. Hospodárská a sociální rada se skládá z dvaceti sedmi clenu Organizace spojených
národu volených Valným shromáždením. 2. S výhradou ustanovení odst. 3 volí se
každý rok devet clenu Hospodárské a sociální rady na dobu trí let. Vystupujícího clena
lze ihned zvolit znovu. 3. Pri první volbe po rozšírení poctu clenu Hospodárské a sociální
rady z osmnácti na dvacet sedm volí se devet doplnujících clenu krome tech, kterí
vymenují šest clenu, jimž uplynulo funkcní období na konci daného roku. Funkcní
období trí z devíti doplnujících clenu uplyne koncem prvního roku a dalších trí koncem
druhého roku podle úpravy ucinené Valným shromáždením. 4. Každý clen Hospodárské
a sociální rady má v Rade jednoho zástupce. FUNKCE A PRAVOMOC
Clánek 62
1. Hospodárská a sociální rada muže vypracovávat studie a zprávy o mezinárodních
otázkách hospodárských, so-ciálních, kulturních, výchovných, zdravotnických a o
ve-cech príbuzných nebo dávat k nim popud a ci-nit ve všech techto vecech doporucení
Valnému shromáždení, clenum Organizace spojených národu a príslušným odborným
organizacím. 2. Muže cinit doporucení, jejichž cílem je podporovat úctu k lidským
právum a základním svobodám pro všechny a jejich zachovávání. 3. Muže pripravovat
a Valnému shromáždení predkládat návrhy úmluv ve vecech, které jsou v její
pusobnosti. 4.
Muže podle pravidel stanovených Organizací spojených národu svolávat mezinárodní
konference o vecech, které jsou v její pusobnosti. Clánek 63
1. Hospodárská a sociální rada muže s kteroukoli z organizací zmínených v clánku 57
uzavírat dohody, které stanoví podmínky, za nichž tato organizace bude pridružena k
Organizaci spojených národu. Takové dohody podléhají schválení Valného shromáždení.
2. Muže koordinovat cinnost odborných organizací tím, že se s nimi radí a ciní jim
doporucení a že ciní doporucení Valnému shromáždení a clenum Organizace spojených
národu. Clánek 64
1. Hospodárská a sociální rada muže ucinit vhodná opatrení, aby dostávala pravidelné
zprávy od odborných organizací. Muže se dohodnout s cleny Organizace spojených
národu a s odbornými organizacemi, aby dostávala zprávy o tom, co podnikli k
provedení jejích vlastních doporucení a doporucení Valného shromáždení ve vecech,
které patrí do pusobnosti Rady. 2. Muže Valnému shromáždení podávat své pripomínky
k temto zprávám. Clánek 65
Hospodárská a sociální rada muže poskytovat informace Rade bezpecnosti a na její
žádost bude jí nápomocna. Clánek 66
1. Hospodárská a sociální rada vykonává funkce, které patrí do její pusobnosti pri
provádení doporucení Valného shromáždení. 2. Za souhlasu Valného shromáždení muže
konat služby, o které požádají clenové Organizace spojených národu nebo odborné
organizace. 3. Provádí jiné funkce, které jsou stanoveny jinde v této Charte nebo které
jí urcí Valné shromáždení. HLASOVÁNÍ
Clánek 67
1. Každý clen Hospodárské a sociální rady má jeden hlas. 2. Hospodárská a sociální
rada rozhoduje vetšinou clenu prítomných a hlasujících. RÍZENÍ
Clánek 68
Hospodárská a sociální rada zrizuje komise v oboru hospodárském a sociálním a pro
podporování lidských práv, i jiné komise, potrebné k výkonu svých funkcí. Clánek 69
Jde-li o vec, na které má zvláštní zájem nekterý clen Organizace, Hospodárská a
sociální rada jej vyzve, aby se bez práva hlasu úcastnil jejího jednání v této veci.
Clánek 70
Hospodárská a sociální rada muže ucinit opatrení, aby se zástupci odborných organizací
bez práva hlasu úcastnili jednání Rady, jakož i jednání komisí jí zrízených a aby se její
vlastní zástupci úcastnili jednání odborných organizací. Clánek 71
Hospodárská a sociální rada muže ucinit vhodná opatrení pro poradní styk s nevládními
organizacemi, které se zabývají vecmi patrícími do její pusobnosti. Taková opatrení
muže dohodnout i s mezinárodními organizacemi, a kde je to vhodné, i s organizacemi
vnitrostátními po po-rade s clenem Organizace spojených národu, o kterého jde.
Clánek 72
1.
Hospodárská a sociální rada se usnáší na svém jednacím rádu, v nemž také stanoví
zpusob volby svého predsedy. 2. Hospodárská a sociální rada se schází podle potreby,
a to podle svého jednacího rádu, který obsahuje též ustanovení o svolávání schuzí na
žádost vetšiny jejích clenu. KAPITOLA XI
DEKLARACE O NESAMOSPRÁVNÝCH ÚZEMÍCH
Clánek 73
Clenové Organizace spojených národu, kterí mají nebo prejímají odpovednost za správu
území, jejichž lid ješte nedosáhl v plné míre samosprávy, uznávají zásadu, že zájmy
obyvatel techto zemí jsou nejprednejší, a prijímají za svou svatou povinnost závazek,
že budou v rámci soustavy mezinárodního míru a bezpecnosti, zrízené touto Chartou,
co nejvíce podporovat jejich blahobyt a že za tím úcelem:
a) zajistí, náležite dbajíce kultury lidu, o nejž jde, jeho politické, hospodárské, sociální
a výchovné povznesení, spravedlivé zacházení s ním a jeho ochranu pred zneužíváním;
b) budou rozvíjet samosprávu, náležite prihlížet k politickým tužbám lidu a pomáhat
mu v postupném rozvíjení jeho svobodných politických institucí, a to podle zvláštních
pomeru každého území a jeho lidu i jejich ruzných stupnu rozvoje;
c) budou posilovat mezinárodní mír a bezpecnost;
d) budou podporovat úcinná opatrení pro rozvoj, podnecovat výzkum, spolupracovat
vzájemne, a kdy a kde to bude vhodné, též s odbornými a mezinárodními orgány, aby
byly úcinne uskutecnovány sociální, hospodárské a vedecké cíle v tomto clánku
stanovené;
e) budou pravidelne zasílat generálnímu tajemníkovi pro informaci - s výhradou
omezení, jichž by si vyžádala bezpecnost a zretele ústavní - statistické a jiné informace
odborného rázu o hospodárských, sociálních a výchovných pomerech území, za která
odpovídají, krome území, o nichž platí kapitoly XII a XIII. Clánek 74
Clenové Organizace spojených národu se rovnež shodují v tom, že jejich politika, pokud
jde o území, pro než platí tato kapitola, stejne jako pokud jde o jejich vlastní území,
musí být založena na obecné zásade dobrého sousedství a náležite prihlížet k zájmum a
prospechu ostatního sveta ve vecech sociálních, hospodárských a obchodních.
KAPITOLA XII
MEZINÁRODNÍ PORUCENSKÁ SOUSTAVA
Clánek 75
Organizace spojených národu zrídí pod svým vedením mezinárodní porucenskou
soustavu pro správu a kontrolu území, která této soustave budou podrízena
jednotlivými pozdejšími dohodami. Tato území se dále oznacují jako „porucenská
území".
Clánek 76
Základní úkoly porucenské soustavy ve shode s cíli Organizace spojených národu,
vyhlášenými v clánku 1 této Charty, jsou:
a) posilovat mezinárodní mír a bezpecnost;
b) podporovat politický, hospodárský a sociální pokrok obyvatel porucenských území,
rozvoj jejich vzdelání a jejich postupný vývoj k samospráve nebo nezávislosti, s
prihlédnutím k zvláštním okolnostem každého území a jeho lidu a svobodne
vysloveným tužbám tohoto lidu a k ustanovením jednotlivých porucenských dohod;
c) posilovat úctu k lidským právum a základním svobodám pro všechny, bez rozdílu
rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství, a posilovat vedomí vzájemné závislosti národu
sveta;
d) zajistit všem clenum Organizace spojených národu a jejich príslušníkum rovné
nakládání v oboru sociálním, hospodárském a obchodním, jakož i rovné nakládání s
jejich príslušníky pri výkonu spravedlnosti, aniž by tím bylo dotceno uskutecnování
úkolu již uvedených, a s výhradou ustanovení clánku 80. Clánek 77
1. Porucenská soustava se vztahuje na území, která patrí do techto kategorií a budou jí
podrízena porucenskými dohodami:
a) území, která jsou nyní pod mandátem;
b) území, která by byla odloucena od neprátelských státu v dusledku druhé svetové
války;
c) území, která budou dobrovolne podrízena této soustave státy odpovednými za jejich
správu. 2. Pozdejší dohoda ustanoví, která území uvedených kategorií budou podrízena
porucenské soustave a za jakých podmínek. Clánek 78
Porucenská soustava se nevztahuje na území, která se stanou cleny Organizace
spojených národu, ponevadž vztahy mezi cleny jsou založeny na úcte k zásade
svrchované rovnosti. Clánek 79
O porucenských podmínkách pro každé území, které má být podrízeno porucenské
soustave, jakož i o veškerých úpravách a zmenách, dohodnou se státy prímo
zúcastnené, vcetne mocnosti mandátní, jde-li o území pod mandátem nekterého clena
Organizace spojených národu. Schvalovány budou podle clánku 83 a 85. Clánek 80
1. S výhradou toho, co bude ujednáno v jednotlivých porucenských dohodách,
uzavrených podle clánku 77, 79 a 81 a podrizujících každé takové území porucenské
soustave, a dokud takové dohody nebudou uzavreny, žádné ustanovení v této kapitole
nebude prímo ani neprímo vykládáno tak, že nejak pozmenuje jakákoli práva nekterého
státu nebo lidu nebo ustanovení platných mezinárodních smluv, jejichž stranami jsou
clenové Organizace spojených národu. 2. Odstavec 1 tohoto clánku nebude vykládán
tak, jako by skýtal duvody k prodlení nebo odkladu jednání o dohodách nebo sjednání
dohod, jimiž se mandátní nebo jiná území podrizují porucenské soustave podle clánku
77. Clánek 81
Porucenská dohoda bude vždy obsahovat podmínky, za kterých bude porucenské území
spravováno, a urcí moc, která bude vykonávat správu porucenského území. Takovou
mocí, dále nazývanou „spravující moc", muže býti jeden nebo nekolik státu nebo
Organizace spojených národu sama. Clánek 82
V porucenské dohode muže být urcena jedna nebo více strategických oblastí, které
mohou zahrnovat cást nebo celek porucenského území, pro než dohoda platí, bez újmy
zvláštní dohody nebo zvláštních dohod podle clánku 43. Clánek 83
1. Všechny funkce Organizace spojených národu ve strategických oblastech, vcetne
schvalování ustanovení porucenských dohod i jejich úprav nebo zmen, vykonává Rada
bezpecnosti. 2. Základní úkoly stanovené v clánku 76 platí pro lid každé strategické
oblasti. 3.
S výhradou ustanovení porucenských dohod, a aniž by byly dotceny zretele
bezpecnostní, použije Rada bezpecnosti v strategických oblastech pomoci Porucenské
rady pri výkonu tech funkcí Organizace spojených národu, které vyplývají z porucenské
soustavy a týkají se vecí politických, hospodárských, sociálních a výchovných. Clánek
84
Spravující moc je povinna zajistit, aby porucenské území prispívalo k udržování
mezinárodního míru a bezpecnosti. Za tím úcelem muže spravující moc použít
dobrovolnických sil, prostredku a pomoci porucenského území pri plnení závazku, které
v této veci prevzala vuci Rade bezpecnosti, jakož i pro místní obranu a udržování práva
a porádku v porucenském území. Clánek 85
1. Funkce Organizace spojených národu ve veci porucenských dohod pro všechny
oblasti neoznacené jako strategické, vcetne schvalování ustanovení porucenských
dohod a jejich úprav nebo zmen, vykonává Valné shromáždení. 2. Porucenská rada,
jednajíc pod vedením Valného shromáždení, bude Valnému shromáždení pomáhat pri
vykonávání techto funkcí. KAPITOLA XIII
PORUCENSKÁ RADA
SLOŽENÍ
Clánek 86
1. Porucenská rada se skládá z techto clenu Organizace spojených národu:
a) z clenu spravujících porucenská území;
b) z tech clenu vyjmenovaných v clánku 23, kterí nespravují porucenská území;
c) z tolika jiných clenu zvolených na dobu trí let Valným shromáždením, kolika je treba,
aby bylo zajišteno, že celkový pocet clenu Porucenské rady bude rovným dílem
rozdelen mezi ty cleny Organizace spojených národu, kterí porucenská území spravují,
a ty, kterí taková území nespravují. 2. Každý clen Porucenské rady urcí osobu zvlášte
kvalifikovanou jako svého zástupce v Rade. FUNKCE A PRAVOMOC
Clánek 87
Vykonávajíce své funkce, Valné shromáždení a pod jeho vedením Porucenská rada
mohou:
a) projednávat zprávy predložené spravující mocí;
b) prijímat petice a zkoumat je v poradním styku se spravující mocí;
c) zarizovat pravidelné návštevy v príslušných porucenských územích ve lhutách
dohodnutých se spravující mocí;
d) provádet tyto i jiné úkony podle ustanovení porucenských dohod. Clánek 88
Porucenská rada vypracuje dotazník o politickém, hospodárském, sociálním a
výchovném pokroku obyvatel každého porucenského území a spravující moc každého
porucenského území, které patrí do pusobnosti Valného shromáždení, podává mu na
základe tohoto dotazníku každorocne zprávu. HLASOVÁNÍ
Clánek 89
1. Každý clen Porucenské rady má jeden hlas. 2. Porucenská rada rozhoduje vetšinou
clenu prítomných a hlasujících. RÍZENÍ
Clánek 90
1. Porucenská rada se usnáší na svém jednacím rádu, v nemž také stanoví zpusob
volby svého predsedy. 2. Porucenská rada se schází podle potreby, a to podle svého
jednacího rádu, který obsahuje též ustanovení o svolávání schuzí na žádost vetšiny
jejích clenu.
Clánek 91
Porucenská rada použije, je-li to vhodné, pomoci Hospodárské a sociální rady a
odborných organizací ve vecech, které se jich týkají. KAPITOLA XIV
MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DVUR
Clánek 92
Mezinárodní soudní dvur je hlavním soudním orgánem Organizace spojených národu.
Pusobí podle pripojeného statutu, který je založen na statutu Stálého dvora
mezinárodní spravedlnosti a je nedílnou cástí této Charty. Clánek 93
1. Všichni clenové Organizace spojených národu jsou ipso facto úcastníky statutu
Mezinárodního soudního dvora. 2. Stát, který není clenem Organizace muže se stát i
úcastníkem statutu Mezinárodního soudního dvora za pod-mínek, které v každém
prípade urcí Valné shromáždení na doporucení Rady bezpecnosti. Clánek 94
1. Každý clen Organizace se zavazuje, že se podrobí rozhodnutí Mezinárodního
soudního dvora v každém sporu, v kterém je stranou. 2. Jestliže strana v nekterém
sporu nesplní své závazky z rozsudku vyneseného Mezinárodním soudním dvorem,
muže se druhá strana obrátit na Radu Bezpecnosti, jež, považuje-li to za nutné, muže
cinit doporucení nebo rozhodnout, jaká opatrení mají být ucinena, aby rozsudek byl
vykonán. Clánek 95
Žádné ustanovení této Charty nebrání clenum Organizace spojených národu, aby
nesverovali rešení svých sporu jiným soudum na základe dohod, které již platí nebo
které teprve budou sjednány. Clánek 96
1. Valné shromáždení nebo Rada bezpecnosti mohou požádat Mezinárodní soudní dvur,
aby dal posudek o kterékoli právní otázce. 2. Jiné orgány Organizace spojených národu
a odborné organizace, které k tomu mohou být Valným shromáždením kdykoli
zmocneny, mohou rovnež žádat Dvur o posudek v právních otázkách, které vznikají v
oboru jejich cinnosti. KAPITOLA XV
SEKRETARIÁT
Clánek 97
Sekretariát se skládá z generálního tajemníka a zamestnancu, jichž bude Organizace
potrebovat. Generálního tajemníka jmenuje Valné shromáždení na doporucení Rady
bezpecnosti. Je hlavním správním úredníkem Organizace. Clánek 98
Generální tajemník pusobí v této funkci na všech schuzích Valného shromáždení, Rady
bezpecnosti, Hospodárské a sociální rady i Porucenské rady a vykonává všechny ostatní
úkoly, které mu tyto orgány sverí. Generální tajemník podává Valnému shromáždení
výrocní zprávu o cinnosti Organizace. Clánek 99
Generální tajemník muže upozornit Radu bezpecnosti na každou vec, která podle jeho
názoru muže ohrozit udržení mezinárodního míru a bezpecnosti. Clánek 100
1. Generální tajemník a zamestnanci, vykonávajíce své povinnosti, nebudou žádat ani
prijímat pokyny od žádné vlády ani od kterékoli jiné moci vne Organizace.
Vystríhají se každého jednání, které by se neslucovalo s jejich postavením
mezinárodních úredníku odpovedných pouze Organizaci. 2. Každý clen Organizace se
zavazuje, že bude dbát výlucné mezinárodní povahy úkolu generálního tajemníka a
zamestnancu a že se nebude snažit, aby na ne pri vykonávání jejich úkolu pusobil.
Clánek 101
1. Zamestnance jmenuje generální tajemník podle predpisu stanovených Valným
shromáždením. 2. Vhodní zamestnanci se natrvalo pridelí Hospodárské a so-ciální rade,
Porucenské rade a podle potreby i jiným orgánum Organizace. Tito zamestnanci tvorí
soucást sekretariátu. 3. Pri príjímání zamestnancu a stanovení jejich služebních
podmínek je treba se rídit predevším nutností zajistit co nejvyšší úroven výkonnosti,
znalosti a bezúhonnosti. Je treba náležite dbát toho, aby zamestnanci byli vybírání na
zemepisné základne co nejširší. KAPITOLA XVI
RUZNÁ USTANOVENÍ
Clánek 102
1. Každá smlouva a každá mezinárodní dohoda, uzavrená kterýmkoli clenem
Organizace spojených národu po tom, kdy tato Charta nabude úcinnosti, bude co
nejdríve registrována u sekretariátu a bude jím uverejnena. 2. Žádná strana jakékoli
smlouvy nebo mezinárodní dohody, která nebude registrována podle ustanovení
odstavce 1 tohoto clánku, nemuže se jí dovolávat pred žádným orgánem Organizace
spojených národu. Clánek 103
V prípade rozporu mezi závazky clenu Organizace podle této Charty a jejich závazky
podle kterékoli jiné mezinárodní dohody, mají prednost závazky podle této Charty.
Clánek 104
Organizace spojených národu požívá na území každého svého clena takové právní
zpusobilosti, jaká je nutná k výkonu jejích funkcí a k uskutecnování jejích cílu. Clánek
105
1. Organizace spojených národu požívá na území každého svého clena takových výsad
a imunit, jaké jsou nutné k uskutecnování jejích cílu. 2. Zástupci clenu Organizace
spojených národu a úredníci Organizace požívají rovnež takových výsad a imunit, jaké
jsou nutné k nezávislému výkonu jejich funkcí, které souvisí s cinností Organizace. 3.
Valné shromáždení muže cinit doporucení, pokud jde o urcení, jak v podrobnostech
používat odstavcu 1 a 2 tohoto clánku, nebo muže navrhnout clenum Organizace
spojených národu úmluvy k tomu cíli. KAPITOLA XVII
PRECHODNÁ OPATRENÍ BEZPECNOSTNÍ
Clánek 106
Dokud nenabudou úcinnosti takové zvláštní dohody, zmínené v clánku 43, které Rade
bezpecnosti podle jejího mínení umožní, aby zacala plnit své úkoly podle clánku 42,
strany zúcastnené na Deklaraci ctyr státu, podepsané v Moskve dne 30.
ríjna 1943, a Francie se poradí podle odstavce 5 této Deklarace navzájem, a bude-li
toho podle okolností treba, i s jinými cleny Organizace spojených národu, o takové
spolecné akci
jménem Organizace, jež by byla nutná k udržení mezinárodního míru a bezpecnosti.
Clánek 107
Jde-li o akci proti státu, který byl za druhé svetové války neprítelem kteréhokoli
signatáre této Charty, nic v této Charte neciní takovou akci neoprávnenou, ani jí
nebrání, jestliže ji jako dusledek této války podnikly nebo schválily vlády, které mají
odpovednost za takovou akci. KAPITOLA XVIII
ZMENY
Clánek 108
Zmeny této Charty nabudou úcinnosti pro všechny cleny Organizace spojených národu,
budou-li schváleny hlasy dvou tretin clenu Valného shromáždení a ratifikovány dvema
tretinami clenu Organizace podle jejich ústavních predpisu, cítajíc v to všechny stálé
cleny Rady bezpecnosti. Clánek 109
1. Obecná konference clenu Organizace spojených národu pro revizi této Charty muže
se konat v dobe a míste, které budou urceny hlasy dvou tretin Valného shromáždení a
hlasy kterýchkoli devíti clenu Rady bezpecnosti. Každý clen Organizace má na
konferenci jeden hlas. 2. Jakékoli pozmenení této Charty, doporucené dvoutretinovou
vetšinou hlasu konference, nabude úcinnosti, bude-li ratifikována dvema tretinami
clenu Organizace podle jejích ústavních predpisu, cítajíc v to všechny stálé cleny Rady
bezpecnosti. 3. Nebude-li se taková konference konat pred desátým výrocním
zasedáním Valného shromáždení, pocítáno od té doby, kdy tato Charta nabude
úcinnosti, bude návrh na svolání takové konference dán na porad tohoto zasedání
Valného shromáždení a konference se bude konat, bude-li tak rozhodnuto vetšinou
hlasu clenu Valného shromáždení a hlasy kterýchkoli sedmi clenu Rady bezpecnosti.
KAPITOLA XIX
RATIFIKACE A PODPIS
Clánek 110
1. Tato Charta bude ratifikována signatárními státy podle jejich ústavních predpisu. 2.
Ratifikacní listiny budou uloženy u vlády Spojených státu amerických, jež zpraví o
každém uložení všechny signatární státy, jakož i generálního tajemníka Organizace, až
bude jmenován. 3. Tato Charta nabude úcinnosti uložením ratifikacních listin Republiky
Cínské, Francie, Svazu sovetských socialistických republik, Spojeného království Velké
Bri-tánie a Severního Irska, Spojených státu ame-rických a vetšiny ostatních
signatárních státu. Poté bude vládou Spojených státu amerických sepsán protokol o
uložení ratifikacních listin a jeho opisy zaslány všem signatárním státum. 4. Signatární
státy této Charty, které ji budou ratifikovat po tom, kdy nabyla úcinnosti, stanou se
puvodními cleny Organizace spojených národu ode dne, kdy uloží své príslušné
ratifikacní listiny.
Clánek 111
Tato Charta, jejíž cínský, francouzský, ruský, anglický a španelský text jsou stejne
autentické, zustane uložena v archivu vlády Spojených státu amerických. Její rádne
overené opisy zašle tato vláda vládám ostatních signatárních státu. Na dukaz toho
podepsali zástupci vlád Spojených národu tuto Chartu. Dáno v meste San Franciscu
dne dvacátého šestého cervna roku tisíc devet set ctyricet pet.