biosfera

Biosféra je sféra s vhodnými podmínkami pro život na Zemi, jeden z nejvýznamnějších článků fyzickogeografické sféry Země. Biosféra zahrnuje i část ostatních sfér: litosféry a pedosféry (povrch a podpovrchové části Země), hydrosféry (světový oceán a vody pevnin), atmosféry (spodní vrstva) a kryosféry (t. j. část litosféry a hydrosféry, kde se více než 2 roky udržuje teplota pod bodem mrazu). Biosféra vznikla před 3,5 – 4 miliardami let.

Součástí biosféry je také rostlinstvo, živočišstvo a mikroorganismy (obr. č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9). Základním procesem je přetváření sluneční energie do živé hmoty. Z chemických prvků mají nejvýznamnější úlohu kyslík, uhlík a vodík, které tvoří 96,5 % živé hmoty.Množství živé hmoty na Zemi (biomasy) se odhaduje na 1,15 . 1013 t, respektive na 36 . 1010 t. Když by se tato hmota rozložila rovnoměrně po ploše celé Země, dosahovala by hloubky necelých 5 mm. B biosféře převládají rostlinné autotrofní fotosyntetické organizmy. Na živočišnou složku biosféry připadá jen necelých 10 %, přičemž většina živočichů žije ve světovém oceánu.

Živá hmota Země plní důležité biogeochemické funkce: zúčastňuje se na výměně plynů a jejich přeměně, živé organizmy hromadí v sobě chemické prvky z vnějšího prostředí, mají podíl na chemické přeměně látek, které obsahují atomy se střídavou mocností (koloběh látek na Zemi; biosféra plní i biochemické a biogeochemické funkce spojené s činností člověka. Současná struktura biosféry je produktem dlouhého vývoje mnohých různě složitých systémů, které postupně směřují k dosáhnutí stavu dynamické rovnováhy. Od té doby, co se na Zemi objevil člověk, využívá lidstvo zdroje biosféry sběrem a pěstováním rostlin, lovem a chovem živočichů.