Středočeský kraj

Středočeský kraj jako vyšší územně samosprávný celek byl vytvořen v roce 2000. Tento velice různorodý kraj v centrální části Čech, jedinečný a mnohotvárný, obklopuje hlavní město Prahu. Na rozdíl od ostatních krajů nemá své sídlo umístěno na vlastním území, ale na území jiného kraje, Hlavního města Prahy.
Středočeský kraj je největším samostatným územně správním celkem České republiky. Jeho rozloha 11 014 km2 zabírá téměř 14 % území České republiky a je cca 1,9 krát větší, než je průměrná rozloha kraje v České republice. K 30. červnu 2004 žilo ve Středočeském kraji 1 138 571 obyvatel. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí téměř se všemi Českými kraji kromě Karlovarského a moravských krajů.
Administrativně se kraj dělí na 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které k 1. 1. 2003 nahradily bývalé okresní úřady. Podle administrativního dělení ČR náleží Středním Čechám statistické jednotky NUTS 2 pro region Střední Čechy a NUTS 3 pro Středočeský kraj. Na obrázcích vidíme celkovou polohu kraje a jeho dělení na obce s rozšířenou působností.
Středočeský kraj zahrnuje 12 okresů, z nichž největší je okres Příbram a nejmenší Praha – východ. Na obce s rozšířenou působností byla převedena většina kompetencí, které dříve vykonávaly okresní úřady. Obce s rozšířenou působností se dále dělí na obce s pověřeným obecním úřadem. Ve Středočeském kraji je 55 obcí s pověřeným obecním úřadem.

Na území Středočeského kraje se stýkají 3 ze 6 geomorfologických subprovincie provincie Česká vysočina. Jsou to Česká tabule, Českomoravská a Poberounská subprovincie. Mezi nejvyšší pohoří patří Brdy, Středočeská pahorkatina, Hřebeny, Křivoklátská vrchovina či Dolnooharská tabule. Ve Středních Čechách se nenalézají příliš vysoká pohoří. Nejvyšším vrcholem kraje je Brdský Tok (865 m) a nejnižší bod se nachází na Labi u Horních Počápel s nadmořskou výškou 153 m.
Celá oblast patří do úmoří Severního moře, do kterého Labe ústí v Hamburku. Celková plocha povodí je 139 182 km2 . Největší a nejvýznamnější řeky jsou Labe, Vltava, Sázava, Berounka a můžeme jmenovat ještě ty menší: Cidlina a Jizera. Jezera ani rybníky nevynikají rozlohou, největší mezi nimi jsou jezera Probošťák a Lhota, z rybníků to jsou Bucek, Červený, Huťský a Loděnický. Největší přehradní nádrže leží na Vltavě známé jako Vltavská kaskáda. Ta se skládá z nádrží Kamýk a Slapy, která je největší, dále z Vranské, Orlické a Štěchovické přehrady. Další přehrady jsou Suchomastská, Klíčovská a Švihov. Na obrázcích jsou zachyceny soutoky Berounky a Vltavy a Labe a Vltavy.
Podnební poměry středních Čech jsou značně závislé na nadmořské výšce a utváření terénu. Celkově však kraj patří do mírně teplé podnební oblasti. Nejtepleji je v dolním Povltaví, v oblasti nízkých nadmořských výšek a nejchladněji v Brdech. Nejvyšší srážky v celoročním průměru kraje zaznamenal Ondřejov, nejnižší Velké Přítočno.
Z chráněných krajinných oblastí je největší a nejvýznamnější Křivoklátsko s vysokou přírodovědeckou hodnotou, dále Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník.
Lesy tvoří zhruba 27% rozlohy kraje. Nachází se tu mimo jiné bučiny, dubohabřiny či lužní lesy. Nižší zalesněnost má pouze Praha. Dlouhé osídlení a historicky intenzivní hospodářské využívání půdy se projevilo v odlesnění poměrně velké části území na severu kraje, naopak v jižní části kraje je lesní bohatství poměrně značné, a to zejména na Dobříšsku, Rožmitálsku a v Posázaví. Lesy se dají dělit na 8 lesních oblastí, nejhodnotnější jsou právě ty v chraněných krajinných oblastech, například na Křivoklátsku. Zemědělské půdy zabírají 61% celkové rozlohy a jsou velmi úrodné.

Osídlení Středočeského kraje obyvatelstvem je nejstarší na našem území. Věkový průměr je vysoký a porodnost je naopak nízká, po Praze 2. nejnižší. Dá se říct, že obyvatelstvo je národnostně jednotné, neboť se na území kraje nenacházejí národnostní menšiny ve větším množství. Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nižší proti republikovému průměru. Existují výrazné rozdíly v nezaměstnanosti uvnitř kraje, opět ovlivněné blízkostí Prahy. K 31. 12. 2004 byla registrovaná míra nezaměstnanosti v kraji 6,85 %. Nejvyšší hodnoty dosáhla v okrese Kutná Hora 10,20 %, nejnižší v okrese Praha-západ 2,94 %. Největší a nejznámější města jsou největší Kladno, průmyslová Mladá Boleslav, historická Kutná Hora, dřívější kulturní centrum Kolín, nebo Příbram. Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje je okres Kladno, ve kterém se počet obyvatel již blíží 150 000. Naopak populačně nejmenším je okres Rakovník s cca 50 000 obyvateli. Hustota zalidnění je 103 obyvatel na km2 a urbanizace je 55%. Věková struktura obyvatel se téměř neliší od celorepublikového průměru. Zato v náboženském vyznání jsou patrné změny. V kraji žije více lidí bez vyznání a to zhruba o 10 %. Nezjištěné vyznání je téměř stejné.

Kraj lze charakterizovat jako průmyslově zemědělský. Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v ČR je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst.
Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, cukrovky, v příměstských částech pěstováním ovoce, zeleniny a květin. Současným trendem je pěstování především plodin na výrobu olejů.
Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl.
Automobilka Škoda Mladá Boleslav se stala podnikem celostátního významu, na který je napojena celá řada subdodavatelů. Od roku 1991 paří Škoda německému Volkswagenu, ale ponechala si svou značku. V roce 2005 zahajuje výrobu na okrese Kolín neméně významná továrna na výrobu osobních automobilů TPCA (Toyota Peugeot Citroen Automobile, s.r.o.) . Dalšími významnými podniky jsou: Továrna obráběcích strojů Čelákovice, Kaučuk v Kralupech nad Vltavou, Spolana Neratovice (autokosmetika) , Kolínská rafinérie minerálních olejů, či jeden z nejstarších pivovarů Krušovice.
Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější, dopravní síť v republice. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní silniční a železniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Labsko – vltavská vodní cesta, jejíž přibližně tři čtvrtiny se nacházejí na území kraje, je jedinou vodní cestou v České republice pro mezinárodní přepravu.

Z vysokých škol můžu jmenovat například Ústav biomedicínckého inženýrství či VŠ Škoda Auto. Celá středočeská oblast má řadu míst vhodných k rekreaci. Jsou to především údolí řeky Berounky, Sázavy a Vltavy. Zejména oba pražské okresy jsou doslova rekreačním zázemím Prahy, charakteristickým tzv. víkendovou turistikou. Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek. Největší koncentrací historicky cenných památek se vyznačuje město Kutná Hora, která je zaznamenána na seznamu UNESCO. Nejproslulejšími hrady jsou Karlštejn na Berounsku, Křivoklát na Rakovnicku a Kokořín na Mělnicku. Nejvýznamnějšími zámky jsou Konopiště na Benešovsku a Lány na Rakovnicku. Další významné památky jsou například Koněpruské jeskyně, Sázavský klášter, či Průhonický park. Významné jsou lázně Poděbrady a Toušeň. Zajímavé je lyžařské středisko Středočeského kraje, přestože povrch není nijak zvlášť hornatý, jinak kraj vlastní 9 golfových hřišť a dále vcelku běžná střediska, například pro lední hokej, volejbal či házenou.
Vzhledem již k dávnému osídlení kraje se tato oblast může pyšnit některými známými krajany. Jsou to Svatý Václav ze Stochova, na jehož počest tam stojí 1000 letý Svatováclavský dub, další je jeho matka Drahomíra či babička svatá Ludmila. Z novější doby sem patří Marie Wagnerová, farská kuchařka, která pod pseudonymem napsala knihu Kája Mařík, Benedikt Roezl- botanik a cestovatel, malíř Emanuel Liška, či otec Antonín a dcera Milada Cífkovi, kteří se zasloužili o rozvoj antukového tenisu v Čechách.

Na dalším snímku vidíme hrad Karlštejn a Průhonice, o kterých již byla řeč. Karlštejn sloužil jako úschovna cenností a Průhonický park patří k největším v Evropě.

Čerpaly jsme z naší učebnice, několika knih, z nichž dvě máme zde sebou a z oficiální stránky středočeského kraje.