Etológia – správanie živočíchov Etológia- biologická vedecká disciplína, ktorá sa zaoberá všeobecnou aktivitou, vrodeným a naučeným správaním Rozdeľujeme 3 výskumné smery: 1, fyziologický: skúma vyššiu nervovú činnosť živočíchov (podmienený reflex) a individuálne prejavy živočíchov- I.P.Pavlov 2,behaviorizmus: zaoberá sa procesmi, hlavne laboratórne druhy zvierat. 3,vlastná etológia: zaoberá sa skúmaním správania živočíchov v prirodzených podmienkach voľnej pr
Považujeme za celkom samozrejme, že zo semien duba opäť vyrastie dub, z mláďaťa mačky vyrastie mačka alebo kocúr. Potomkovia sa môžu od svojich rodičov v určitých znakoch rozlične odchylovať. Je to prejav dedičnosti a zároveň premenlivosti organizmov. Dedičnosť je prenášanie vlastností z rodičov na potomkov. Každý z obidvoch rodičov odovzdáva svojim potomkom aj niektoré vlastnosti svojich rodičov (prarodičov). Tým, že sa vlastnosti kombinujú, vznikajú rozdiely medzi potomkami, ktoré sú základom ve
Či je vonku plus a či mínus, organizmy si vždy nájdu spôsob ako prežiť. Ďalšia vlastnosť, ktorú môžu ľudia rastlinám a zvieratám ticho závidieť. Dnes si preosejeme púšť, ale prebrázdime aj naoko nehostinné kraje v oblasti oboch pólov.
Život na púšti Mnohí ju považujú za opustenú, mŕtvu. No púšť je domovom mnohých organizmov. Spomenieme len niektoré, na ktorých si ukážeme, ako odolávajú jej podmienkam. Púšť ožíva krátko po západe slnka, keď jeho vražedné lúče zmiz
Po jedovatosti ďalšia vlastnosť, ktorá v prírode vzbudzuje rešpekt. Často je úzko prepojená so slovom ľudožravosť. A to už je dosť na to, aby sme sa obávaným dravcom pozreli na zúbky. Na začiatok si predstavíme hmyz, ktorý sa tvári navonok nábožne, ale jeho „modlitebný“ postoj sa neraz stáva vražedným objatím pre muchy, kobylky a iné bezstavovce, nachádzajúce sa v jeho blízkosti. Reč nie je o nikom inom ako o modlivke zelenej. Charakteristické predné nohy má vyzbrojené ostrými tŕnitými výbežk
Iste vám je známa obličaj najznámejšieho „detského medvedíka“ pandy. Tento tvor s dvojfarebnou kožušinou je však od roku 1961 aj symbolom WWF – Svetového fondu na ochranu prírody. Panda veľká má svoj prirodzený domov v ďalekej Číne. Dnes žije len asi 1000 jedincov tohto zvláštneho živočícha. Je to hlavne „vďaka“ každodennému úbytku bambusových porastov, ktoré sú hlavným zdrojom potravy pánd. Denne spotrebujú asi 20 kg bambusových výhonkov, čo jej zaberie až 16 hodín. Ku konzumácii má pr
Dĺžka tela: Samec 130 - 140 cm, samica 120 cm Rozpätie krídel: 160 - 200 cm Hmotnosť: 5,7 - 6,2 kg
Charakteristika: Jediná austrálska labuť a súčasne jediná s takmer čiernym sfarbením. Zo všetkých labutí má najdlhší krk. Je celá čierna, okrem veľkých koncových pier na krídlach, ktoré sú biele, dobre viditeľné počas letu. Zobák má červenooranžový, na konci biely, nohy čierne. Samica jen sfarbená rovnako ako samec, ale zobák a okolie očí má obyčajne svetlejšie. Mláďatá sa p
Vitamíny majú v našom tele mnoho nezastupiteľných funkcií. Organizmus si ich až na malé výnimky nedokáže vytvoriť sám a musia sa prijímať prostredníctvom potravy. Tieto "biokatalyzátory" sa do organizmu dostávajú potravou buď ako "hotové" vitamíny, alebo ako tzv. provitamíny, ktoré sa až v ňom stávajú účinnými. Vitamíny delíme na hydrofilné vitamíny - rozpustné vo vode (vitamíny skupiny B, vitamín C) a vitamíny lipofilné - rozpustné v tukoch (vitamíny A, D, E, K). Vitamín B1 (Thiam
Stavba a funkce nervové soustavy - ovládá přímo nebo nepřímo činnost všech orgánů, vytváří chování organis. a komunikuje s okolím - fce - příjem, zpracování, ukládání a vydávání informací - nadřazena látkové i imunitní regulaci - vývojově mladší než hormonální - působí velmi rychle, účinek je krátkodobý (po dobu trvání podnětu) - řídící funkce NS ---- řízení kosterního svalstva řízení vnitřních orgánů - složité nervové děje
Stavba a funkce smyslových orgánů člověka - informace o vnějším světě získávají Ž a člověk pomocí smyslových orgánů = čidel - složení : 1) základem jsou vlastní smyslové buňky (receptory) 2) pomocné útvary (čočky) 3) ochranná zařízení (víčka, řasy) - kromě informací o vnějším světě (exteroreceptory) i interoreceptory (o vnitř. orgánech) a proprioreceptory (ve svalech a šlachách) - receptory reagují na působení podnětů změnou velikosti KMP - e
Pohlavní systém muže zajišťuje 3 hlavní funkce: 1/ tvorbu spermií=spermatogenezi 2/ realizaci pohlavního spojení=koitus 3/ produkci pohlavních hormonů
Mužskou pohlavní žlázou jsou varlata(testes), které produkují pohlavní buňky- spermie. Jsou to párové vejčité orgány uložené mimo dutinu břišní v šourku. Na povrchu jsou obalena silným vazivovým pouzdrem, od kterého odstupují přepážky rozdělující vnit
NERVOVÉ ŘÍZENÍ (REFLEXNÍ) · umožňují specializované buňky neurony · receptory = specializované buňky, které zaznamenají změny vnějšího i vnitřního prostředí · tyto změny převádějí na vzruchy (impulzy) · vzruch je veden dostředivými nervovými drahami do centra (mozku nebo míchy) a odtud po zpracování odstředivými nervovými drahami k výkonným orgánům = efektorům · převod vzruchu z receptoru nervovou drahou na efektor (výkonný orgán) = reflex NEURON
- vylučování se děje ledvinami, plícemi, kůží, játry a trávicím ústrojím · odstraňuje odpadní produkty exkrety LEDVINY (renes) · párový orgán, po stranách bederní páteře za pobřišnicí · 12 cm dlouhé, 6 cm široké, 4 cm silné · obklopeny tukovým vazivem, na povrchu vazivové pouzdro · vnitřní okraj zářez ledvinová branka vstupují a vystupují cévy a nervy, vystupuje močovod Řez ledvinou · světlá kůra · tmavá dřeň je žíhaná žíhá
Dýchací systém zajišťuje příjem kyslíku z atmosféry a výdej CO2 do atmosféry. Jedná se o trvalý děj, který začíná s prvním vdechem novorozence a končí smrtí jedince. Přívod kyslíku do organismu nelze přerušit na dobu delší než několik minut bez závažných následků, neboť zásoby O2, které má organismus k dispozici po přerušení jeho přívodu, nejsou velké. Člověk si existenci nepatrných zásob kyslíku v
Vitamíny jsou chem. látky, které si organismus většinou nedovede sám vytvořit a proto je nutno přijímat je potravou. V org. působí nejčastěji jako enzymy, tj. látky nezbytné pro normální průběh většiny chemických reakcí, nejsou tedy stavebními součástmi buněk a tkání. Udržují přeměnu látek a energií. hypovitaminosa- způsobena nedostatkem vitamínu v potravě avitaminosa- úplné chybění vitamínu hypervitaminosa- způsobena nadbytkem některých vitamínů v potravě
Kůže(cutis, derma), je největší plošný orgán lidského těla(plocha kůže je 1.5-1.8 m2 a má hmotnost přibližně 4.5kg). Pokožka(epidermis) se skládá z několika vrstev plochých buněk, které na povrchu odumírají, rohovatí a olupují se. Povrchové buňky pokožky kromě své mechanické odolnosti obsahují i bílkovinu, která je těžko rozpustná ve vodě a kůže je proto pro vodu prakticky nepropustná. Zvláštní vazivové buňky hlubších vrstev pokožky obsahují zrna tmavohnědého barviva- kožního pigmentu mela
je tvořena systémem cév (tepny, žíly, vlásečnice). Funkce - rozvod krve (živin) ke všem buňkám v tkáních. Stavba: na povrchu tepen je vazivo obsahující kolagenní vlákna - ochranná funkce. Pro stěny velkých cév je charakteristická další vrstva, obsahující velký počet elastických vláken spolu s hladkou svalovinou. Stěny malých tepének tvoří převážně Hladké svalstvo a jen malé množství elastických vláken, neboť krev zde již proudí pomaleji a není zapotřebí velké
- 42 litrů – v buňkách 2/3 objemu, mimo buňky 1/3 objemu
TEKUTINA 1. MIMOBUNĚČNÁ (EXTRACELULÁRNÍ) - obsahuje Na+, Cl-, Ca2+, HCO3-, glukóza, mastné kyseliny, O2, CO2 a/ mezibuněčná – tkáňový mok – životní prostředí všech buněk – 10, 5 l b/ tekutina v cévách – krev, míza (lymfa) – vzniká z tkáňového moku - objem tekuté složky krve – 3, 5 l - krev a tkáňový mok odděleny stěnami cév – vlásečnice umožňují průchod vody - v obsah
Do podříše vyšší rostliny zařazujeme převážně autotrofní eukaryotické rostliny, které mají v tylakoidech chloroplastů chlorofyl a, b. Tělo vyšších rostlin má soustavu vodivých (někdy jsou potlačena) a krycích pletiv.
Vývoj vyšších rostlin Vývojově vznikly vyšší rostliny ze skupiny zelených řas. Neprimitivnější známe již z kambia, spolehlivě až ze siluru. V devonu dochází k přechodu rostlin z vody na souš. Atmosféra obsahuje již dost kyslík