Bulharsko

Bulharsko
Základní informace:
Rozloha: 110 994 km2 Měna: 1 leva= 100 stotinek
Počet obyvatel: 8 172 000 Úřední jazyk: bulharština
Hustota zalidnění: 74 obyv./km2 Písmo: azbuka
Hlavní město: Sofija Členství v: OSN, CEFTA
Státní zřízení: republika HDP: 6 200 $/obyv.

Přírodní poměry:
Poloha- Bulharská republika patří k největším balkánským státům a leží ve východní části Balkánského poloostrova. Na severu hraničí s Rumunskem, s nímž má přirozenou hranici řeku Dunaj, která spojuje Bulharsko se všemi podunajskými státy, na západě hraničí se Srbskem a Černou horou a Makedonií, na jihu s Řeckem, na jihovýchodě s Tureckem a na východě s Černým mořem.
Povrch- V Bulharsku převládají roviny a pahorkatiny, které zabírají 2/3 celkové plochy. Zbývající část pokrývají horské masivy, kde se dá lyžovat až do konce dubna. Středem Bulharska se táhne k jihu vyklenutý třetihorní horský oblouk Stará planina, dříve nazývaný Balkán, z čehož se odvozuje název celého poloostrova. Stará planina je důležitou klimatickou hranicí. Nepropouští na jih studené severní proudění, proto má jižněji položená Hornothrácká nížina, kraj známý chovem ovcí a koní i vynikajícím vínem, teplejší podnebí než Dunajská nížina, která leží na sever od pohoří. Na jih od Staré planiny se za mezihorskými Podbalkánskými kotlinami paralelně táhne nižší, ale rovněž krystalické pásmo zvané Sredna gora. V jihozápadní části Bulharska se rozkládá nejvyšší pohoří Rila, s nejvyšší horou Musalou, vysokou 2925 m. n. m. V Rile jsou čistá horská jezera, pramení tam řeky Iskăr, Marica ( považovaná za národní řeku ), Mesta, a přítoky Strumy, ve vyšších polohách žijí kamzíci a mufloni, na stráních rostou vzácné horské rostliny jako Protěž. Na jih od Rily se vypíná pohoří Pirin, od Rily oddělené jen úzkým průsmykem Predel. Poblíž leží Rodopy, které jsou bohaté na vodní zdroje a nerostné bohatství. A nesmím zapomenout ani na rozlohově malé, ale poměrně vysoké pohoří Vitoša.
Vodstvo- Bulharsko je bohaté na vodní zdroje, z nich největší jsou Černé moře a řeka Dunaj. Říční síť je hustá, ale až na mohutný Dunaj jsou řeky na vodu nepříliž bohaté a nestálost průtoků znemožňuje jejich využití pro plavbu. V horách je několik stovek horských jezer a vybudováno bylo i několik přehradních nádrží užívaných k zavlažování a výrobě elektrické energie. Černé moře je pro Bulharsko branou do světa. Je totiž důležitou obchodní cestou, základnou průmyslového rybolovu a nejnavštěvovanější turistickou oblastí. Do Černého moře je odvodňováno 57% území. Zbývajících 43% do Egejského moře. Řeka Dunaj je jedinou splavnou řekou Bulharska, využívá se i k zavlažování. Z řek, vlévajících se do Dunaje, jsou největší Iskăr a Jantra. K nejvýznamnějším vodním dílům patří Batacká kaskáda v západních Rodopách, Ardská kaskáda nebo přehradní nádrž na řece Văča.
Podnebí- Bulharsko leží v pásmu mírného kontinentálního podnebí, které se výrazně projevuje v jeho severní části. Na jihu a na východě jsou patrné vlivy středomořského podnebí, charakteristického teplými, suchými léty a mírnými, vlhkými zimami. Množství srážek je přiměřené, což je asi 650 mm srážek za rok. To však ale v horkých létech nestačí, proto je nutné přistoupit k zavlažování.
Půdy- Původní flóra panonské stepi byla na většině míst po zorání nahrazena kulturními plodinami. Orná půda představuje 43% území státu, lesy představují 38%.
Vegetace- Bulharsko má neobyčejně rozmanitou vegetaci. Nejníže se vyskytují dubové lesy, na ně navazují bukové lesy, následují jehličnaté lesy, nad horní hranicí lesa jsou subalpínské hole, porosty kleče nebo jalovců. Na jihu a černomořském pobřeží jsou porosty macchie se zimostrázem nebo cypřiši. V Dunajské nížině najdeme mokřadní vegetaci, v níž dominuje rákos.
Nerostné suroviny- Zdroje nerostných surovin jsou malé, chybí zejména kvalitní paliva. Poměrně velké jsou zásoby nekvalitního hnědého uhlí. Těží se tu ruda mědi, zinku a olova.
Obyvatelstvo:
Dnešní Bulhaři patří do skupiny Slovanských národů. Počet obyvatel od roku 1989 klesá, porodnost patří k nejnižším v Evropě, což je asi 1,1 dítěte na ženu. Bulhaři tvoří 83% populace, Turci 8,5%, Romové 2,6% a zbytek, 5,9%, tvoří ostatní národnostní menšiny. Ve městech žijí 2/3 obyvatel, to znamená, že urbanizace je 67,4%. V současném bulharsku panuje naprostá svoboda vyznání. Oficiálním náboženstvím je východní pravoslavné křesťanství. 18% obyvatel je nezaměstnaných. Gramotnost je 98%. Území republiky je rozděleno do 28 krajů.
Hospodářství:
Zemědělství- Zemědělství je významnou složkou ekonomiky. Převažuje rostlinná výroba, soustředěná zejména v Hornothrácké nížině a v Podunají. K nejvýznamnějším plodinám patří zelenina (okurky, rajčata, papriky ), ovoce, vinná réva, slunečnice, tabák, cukrová řepa, bavlna, pšenice a kukuřice. Významné je speciální pěstování růží na vonné oleje a chov bource morušového. Živočišná výroba je zaměřena na chov ovcí, skotu a prasat. Rybolov je významný pro domácí spotřebu.
Průmysl- Průmyslovým odvětvím dominuje potravinářství, metalurgie, textilní a chemická výroba a zpracování tabáku. Hnědé uhlí se spaluje v tepelných elektrárnách, které se na výrobě elektrické energie podílejí zhruba z 50%. Významná je jaderná energetika. Vzrobí 40% elektrické energie.
Doprava- Dopravní infrastruktura je v nekvalitním stavu a naráží i na přírodní překážky. Například přes Dunaj vede v Bulharsku jen jeden most. Problémem je i překonání horských pásem. Největšími námořními přístavy jsou Varna a Burgas. Mezinárodní letiště jsou v Sofiji, Varně, Plovdivu, Ruse a Burgasu.
Zahraniční obchod:
Bilance zahraničního obchodu je vcelku vyrovnaná, vyvážejí se zemědělské plodiny, hutnické a chemické výrobky, dovážejí se stroje a ropa. Hlavními obchodními partnery jsou Rusko, Německo, Turecko a Itálie.
Zajímavosti:
Nejstarší zlato Evropy bylo objeveno v nekropoli ve Varně. Po celém světě jsou slavné bulharské poklady: Vlčitrnský zlatý z doby bronzové, Panagjurištský, Lukovítský poklad, zlato z Vrace a Letnice a Rogozský královský stříbrný poklad. Bulharsko vlastní 7 kulturních památek pod záštitou UNESCO, například Rilský klášter založený v 10. století, či starobylé, romantické rybářské městečko Nesebăr, z něhož dýchá antická exotika.
Současné bulharské výtvarné umění má ve světě dobrý zvuk. Zejména grafika a karikatury. Malíři jako Vladimir Dimitrov, Nikola Petrov, Ilja Beškov a další vystavují s velkými úspěchy svá díla v renomovaných světových síních.
Bulhaři jsou též velmi hudebně nadaní. Světově nejznámnější jsou Boris Christov a Julia Wiener- operní pěvci, Jurij Bukov, Dina Schneidermannová a trio Balgarka- hudebníci.
Z významných osobností v literatuře bych jmenovala autora divadelních her Jordana Radičkova či básníka Christa Boteva. Prezident je Georgi Parvanov, volený přímou volbou na 5 let.
Firmy: lanové a řetězové kladkostroje PODEM, AD Gabrovo; kladkostroje Balkancar