Karel IV. bol významný český kráľ a rímsky cisár, ktorý sa zaslúžil o rozvoj Čiech a kultúry v stredoveku. Narodený 14. mája 1316, vzdelával sa vo Francúzsku a stal sa markrabětem moravským. Založil pražské arcibiskupstvo, univerzitu a Karlštejn. Jeho vláda bola charakterizovaná diplomatickými úspechmi a rozšírením územia. Napísal niekoľko významných diel a bol známy svojou láskou k rodine, najmä k synovi Václavovi.
- Narodenie 14.5.1316 a vzdelanie vo Francúzsku.
- Založenie pražského arcibiskupstva a univerzity v Prahe.
- Korunovanie za rímskeho kráľa a českého kráľa.
- Založenie hradu Karlštejn a Nového Mesta pražského.
- Vydanie Zlaté bule Karla IV. a rozšírenie územia Čiech.
*14.5.1316, asi Staré Město pražské, V29.11.1378, Pražský hrad; římský císař, český král
Nejstarší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny byl pokřtěn jménem Václav. V roce 1323 ho otec poslal na francouzský královský dvůr, kde přijal při biřmování jméno Karel. V Paříži se mu dostalo rozsáhlého vzdělání, na svou dobu mimořádná byla jeho znalost jazyků (Karel hovořil německy, francouzsky, latinsky, italsky, na prvním místě však uváděl vždy češtinu). V letech 1331 až 1334 pobýval v severní Itálii, kde měl hájit domnělé nároky svého otce. Nakonec musel zemi opustit. Od roku 1334 vykonával úřad markraběte moravského. Byla to doba faktického lucemburského dvojvládí v Čechách. Karel byl také správcem království po dobu Janovy nepřítomnosti. V roce 1344 se významně podílel na založení pražského arcibiskupství (pražský metropolita měl právo korunovat českého krále). V roce 1346 byl Karel mesto-zvolen/" class="wiki-link" title="Viac o: zvolen">zvolen římským králem a po smrti svého otce Jana Lucemburského se stal i králem českým, na něhož byl korunován 2.9. příštího roku. K této příležitosti dal zhotovit novou královskou svatováclavskou korunu, později se podílel i na formulování korunovačního řádu. Dne 7.4.1348 učinil Karel řadu významných aktů, týkajících se poměru českého státu vůči říši stejně jako vztahů jednotlivých zemí České koruny navzájem. Ve stejný den založil v Praze vysoké učení, nejstarší univerzitu na sever od Alp. Právě Praha se stala sídelním městem římského krále. Význam města byl podtržen založením Nového Města pražského v roce 1348 a položením základního kamene nového kamenného mostu. Nedlouho poté založil Karel IV. hrad Karlštejn, určený jako místo uložení říšských korunovačních klenotů a také ostatků světců, jichž byl proslulým sběratelem. Dne 6.4.1355 byl v Římě korunován římským císařem. Ve stejném roce se pokusil o vydání nového zemského zákoníku Majestas Carolina, návrh však musel stáhnout pro odpor panstva. Koncem roku 1356 byla dovršena jednání o Zlaté bule Karla IV., základním zákoníku platícím ve Svaté říši římské až do roku 1806. Karel se energicky věnoval vladařským povinnostem jak v říši, tak v Čechách. Své diplomatické schopnosti projevoval státnickými rozhodnutími a taktickými koalicemi, spíše než silou a řečí zbraní. Karel rozšířil teritorium českého státu. Získal Dolní Lužici, Svídnicko, Javorsko. Roku 1373 koupil braniborskou marku, jejíž markrabě byl jedním z říšských kurfiřtů. Byla přivtělena do svazku zemí České koruny. V roce 1376 prosadil volbu prvorozeného syna Václava (IV.) římským králem. Ještě na sklonku života se pokoušel zabránit rozkolu v katolické církvi (schizmatu). Karel IV. je autorem díla Vita Caroli, vlastního životopisu, líčícího velmi živě jeho severoitalské dobrodružství v letech 1330-1334 a dovedeného do roku 1340. Napsal také sloh/zivot/" class="wiki-link" title="Viac o: život">Život sv. Václava a řadu teologických a právních spisů, všechny latinsky. Podporoval dějepisectví ve snaze oslavit svou vládu, ale také její přemyslovské kořeny. V pohřební řeči v prosinci roku 1378 byl Karel IV. nazván Otcem vlasti. Již současníci si byli vědomi jeho neobyčejného významu pro České království, které prožívalo za Karlovy vlády všestranný rozvoj hospodářský, kulturní i umělecký. Karel se jako vladař choval většinou racionálně a cílevědomě, nezřídka s potřebnou dávkou lsti. Dosti odlišně jednal v soukromí, ve vlastní rodině, především nepřiměřeně zbožňoval svého prvorozeného syna Václava. Snad to bylo i tím, že musel vlastně několik desetiletí čekat na dědice. V příliš raném věku dával synovi vykonávat řadu panovnických povinností a úkolů, i čistě reprezentativních. Tím v budoucím králi vzbuzoval určitou nechuť k vládnutí. Ve snaze řádně zaopatřit také mladší syny z manželství s Alžbětou (Eliškou) Pomořanskou pak složitou poslední vůlí v podstatě spoluzpůsobil pozdější rozklad zemí Koruny české. Tím podkopal základy svého celoživotního díla a usilování. Karel IV. je pohřben v královské hrobce, kterou nechal sám postavit v brezina/" class="wiki-link" title="Viac o: chrámu">chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Karel byl čtyřikrát ženat. První manželkou byla Blanka z Valois. Dcery: Markéta (*24.5.1335-V7.9.1349), a Kateřina (*1342-V20.5.1386). Druhou Karlovou ženou se stala Anna Falcká, s níž měl syna Václava (*17.1.1350-V28.12.1351). Potřetí se oženil s Annou Svídnickou. Děti: Alžběta (Eliška ? *19.4.1358-V4.9.1373), Václav (26.2.1361-V16.8.1419). Konečně čtvrtou manželkou byla Alžběta (Eliška) Pomořanská. Děti: Anna (*11.5.1366-V7.6.1394), Zikmund (*14.2.1368-V9.12.1437), Jan Zhořelecký (*22.6.1370-V1.3.1396), Karel (*13.3.1372-V24.7.1373), dále Markéta (*29.9.1373-V4.6.1410) a Jindřich (*srpen 1377-V1378).
🤔 Najčastejšie otázky k téme
Kedy sa narodil Karel IV.?
Karel IV. sa narodil 14. mája 1316.
Aké významné dielo napísal Karel IV.?
Karel IV. je autorom diela Vita Caroli, svojho životopisu.
Kde je Karel IV. pochovaný?
Karel IV. je pochovaný v kráľovskej hrobke v chráme sv. Víta na Pražskom hrade.