Kronika popisuje dejiny Čech od osídlenia územia praotcom Čechem až po vládu Jana Lucemburského do roku 1314, pričom zdôrazňuje vlastenecké cítenie a kritizuje cudzí vplyv.
- Kronika má 106 kapitol a začína popisom babylónskej veže a zmatenia jazykov.
- Hlavným zdrojom autorových informácií bola prastará kronika z Boleslavi, pravdepodobne opis Kosmovej kroniky.
- Autor zdôrazňuje zodpovednosť panovníka za osud krajiny a národa, pričom sa vyjadruje proti cudzím vplyvom a zvodom.
- Kronika sa vyznačuje silným vlasteneckým cítením a odporom voči nemeckým vplyvom.
- Text je písaný prístupným jazykom a blíži sa hovorovej reči.
Kronika obsahuje 106 kapitol, které po počátečním vylíčení stavby babylónské věže, zmatení jazyků a rozchodu lidí do různých částí světa podává dějiny Čech od osídlení našeho území praotcem Čechem až po období vlády Jana Lucemburského do r. 1314. V úvodu autor vypočítává a hodnotí kroniky, které mu sloužily jako zdroj jeho práce. Nejvýše hodnotí prastarou kroniku z Boleslavi", z které nejvíce čerpal. Šlo zřejmě o dnes neznámý opis Kosmovy kroniky, z níž přejal mnoho informací a pověstí (např. o Libuši, o Přemyslovi). Dalšími zdroji byli Kosmovi pokračovatelé, latinské legendy o sv. Václavovi a sv. Ludmile a ústní vypravování kmenových, místních a erbovních pověstí (o erbech českých šlechticů, o vývoji erbu českého panovníka od kotle, orlice a jednoocasého lva až ke lvu dvouocasému). Autor, zřejmě šlechtic, zdůrazňoval odpovědnost panovníka za osud své země a národa (promluva Libuše ve 4. kapitole, , řeč knížete Vladislava v 63, kapitole, v autorském poslání určeném šlechtě v závěru poslední kapitoly). Celou kroniku prostupuje silné vlastenecké cítění. V úvodu si autor klade za cíl zpracovávat domácí příběhy a omezit tak tehdy oblíbené vyprávění cizích rytířských osudů, vybízí k odporu k cizím škodlivým vlivům a módám (turnajům, dvorským slavnostem, odívání apod.), zamítá sňatky českých feudálů s cizinkami a výchovu jejich dětí podle cizích vzorů nebo v cizině (kapitola 69). Zvláště silný je jeho protiněmecký postoj, který ho vede k překonání stavových rozdílů. V příběhu knížete Oldřicha a selské dívky Boženy zdůrazňuje: "Raději sě chcu s českú sedlkú snieti než královnu němečskú za ženu jmieti. Vřeť každému srdce po jazyku svému, a proto Němkyně méně bude přieti ĺudu mému, Němkyně němečskú čeleď bude jmieti a němečsky bude učiti mé děti."
Zpracování jednotlivých příběhů je soustředěné, story/" class="wiki-link" title="Viac o: anglictina">anglictina/charakteristika/" class="wiki-link" title="Viac o: charakteristika">charakteristika postav vyplývá z jejich jednání. Úvahy, rady a kritiky autorovy nejsou samoúčelné, ale vyplývají a prolínají se s vyprávěným dějem. Tvůrce stále myslí na čtenáře, promlouvá prostě, volí přiléhavá přirovnání, nevyhýbá se lidovým výrazům a rčením. Používá bezrozměrového verše o proměnlivém počtu slabik a blíží se tak hovorové řeči. Pro tyto vlastnosti se první česky psaná kronika stala ve všech dobách velmi populární a její význam je trvale aktuální
🤔 Najčastejšie otázky k téme
Aký je hlavný obsah kroniky?
Kronika popisuje dejiny Čech od osídlenia územia praotcom Čechem až po vládu Jana Lucemburského do roku 1314.
Ktoré zdroje autor použil pri písaní kroniky?
Autor čerpal z prastarej kroniky z Boleslavi, Kosmovej kroniky, latinských legiend o sv. Václavovi a sv. Ludmile a ústneho vyprávania.
Aké je postavenie autorovho vlasteneckého cítenia v kronike?
Autor zdôrazňuje vlastenecké cítenie a kritizuje cudzí vplyv, pričom vyjadruje odpor voči nemeckým vplyvom a cudzím zvodom.