Fridrich V. Falcký, syn kurfiřta Fridricha IV., sa stal českým kráľom v roku 1619, no jeho vláda bola poznamenaná neúspechom a porážkou českých stavov v bitke na Bílej hore v roku 1620. Po porážke sa uchýlil do exilu a v roku 1632 zomrel na tyfus.
- Fridrich V. sa stal kurfiřtom v 14 rokoch po smrti otca Fridricha IV.
- Oženil sa s Alžbetou Stuartovnou, dcérou anglického kráľa Jakuba I.
- Bol hlavným predstaviteľom protestantských knížat a snažil sa podporiť české stavovské povstanie.
- Po zvolení za českého kráľa v roku 1619 čelil nedostatku podpory a neshodám v krajine.
- Fridrichova autorita rýchlo klesala a po porážke na Bílej hore v roku 1620 opustil Prahu.
- Zomrel v exile v Mohuči v roku 1632 na tyfus.
Syn falckého kurfiřta Fridricha IV. z rodu Wittelsbachů se stal formálně kurfiřtem Fridrichem V. po otcově smrti roku 1610, kdy mu bylo 14 let, samostatné vlády se však mohl ujmout až po dosažení plnoletosti. V roce 1613 pojal za manželku Alžbětu Stuartovnu, dceru anglického krále Jakuba I. Jako vládce jednoho z nejvýznamnějších nekatolických států na území Římsko-německé říše a jako přední zastánce kalvinismu byl hlavním představitelem Unie německých protestantských knížat a stavů. Po vypuknutí stavovského povstání v Čechách roku 1618 projevoval otevřené sympatie českým stavům, snažil se jim zprostředkovat finanční a vojenskou pomoc. Po smrti českého krále a císaře Matyáše odmítl generální sněm českých zemí již dříve (v roce 1617) přijatého a dokonce korunovaného krále Ferdinanda II.. Na český trůn stavové zvolili Fridricha Falckého, který volbu přijal a 31.10.1619 přijel do Prahy. O čtyři dny později, 4.11., zde byl korunován svatováclavskou korunou. Jeho zvolení prosadila sloh/skupina/" class="wiki-link" title="Viac o: skupina">skupina stavovských předáků, kteří se hlásili k jednotě bratrské, ovlivněné kalvinismem. Tito politikové se spoléhali v prvé řadě na Fridrichovy příbuzenské vztahy s panovníky významných nekatolických států a na jeho vliv v evropském protestantském prostředí, především počítali s pomocí Anglie a severního Nizozemí. Záhy se však ukázalo, že anglický král nehodlá podporovat české vzbouřence a že Fridrichova příbuzenství a jeho vliv nestačí na vyvolání účinné pomoci českému povstání. Autorita nového krále začala v Čechách rychle klesat, k čemuž přispěly i náboženské neshody (posílené mj. i rigorózní kalvínskou ,,očistou" Svatovítského brezina/" class="wiki-link" title="Viac o: chrámu">chrámu v prosinci 1619) i germanizační tendence falckého dvora, obklopeného německými funkcie-prava-vztahu-prava-a-moralky-politiky/" class="wiki-link" title="Viac o: politiky">politiky. Negativně působilo i jeho neformální chování a mravy falckého dvora, které českým moralistům připadaly příliš uvolněné. Fridrich se sice osobně angažoval v boji proti Ferdinandovi II., českým králem se však stal v době, kdy se povstání již dostávalo do defenzivy a kdy země, jejíž finance byly ve špatném stavu, začínala podléhat síle Katolické ligy, podporované španělským zlatem. Vojenská situace českých stavů se rychle zhoršovala a 8.11.1620 došlo na Bílé hoře u Prahy k známé porážce stavovských vojsk. Fridrich Falcký v nastalém chaosu opustil s rodinou Pražský hrad a následujícího dne odjel z Prahy do Vratislavi. Na počátku roku 1621 nad ním vyhlásil jeho protivník císař popis/" class="wiki-link" title="Viac o: osobnosti">osobnosti-zivotopisy/ferdinand-ii/" class="wiki-link" title="Viac o: ferdinand ii.">Ferdinand II. říšskou klatbu (tzv. acht), v průběhu následujícího roku pak vojska ligy přes odpor Nizozemí a při váhavém postoji anglického krále Jakuba I. obsadila Fridrichova dědičná území, Horní i Dolní (Porýnskou) Falc. V roce 1623 udělil císař Falc i s kurfiřtskou hodností svému spojenci vévodovi Maxmiliánu Bavorskému. Fridrich Falcký nebyl schopen na tomto stavu již nic zvrátit. Pro sebe a svou rodinu nalezl útočiště v nizozemském Haagu, později žil v Rhenenu. Se svou manželkou měl celkem 13 dětí: Jindřicha Fridricha (*1614-V1629), Karla Ludvíka (*1617-V1680), Alžbětu (*1618-V1680), Ruprechta (*1619-V1682), Mořice (*1621-V1654), dále Ludviku Hollandii (*1622-V1709), Ludvíka (*1624-V1624), Eduarda (*1625-V1663), Jindřišku Marii (*1626-V1651), Filipa (*1627-V1650), Karolínu (*1628-V1631), Žofii (*1630-V1714) a Gustava (*1632-V1642). V roce 1632 podlehl bývalý český král v Mohuči tyfové nákaze.
🤔 Najčastejšie otázky k téme
Kedy sa Fridrich V. stal českým kráľom?
Fridrich V. bol zvolený za českého kráľa 31. októbra 1619.
Aké problémy čelil Fridrich V. počas svojej vlády?
Fridrich V. čelil nedostatku podpory zo strany Anglicka, náboženským neshodám a vojenským porážkam, najmä po bitke na Bílej hore.
Kedy a kde zomrel Fridrich V.?
Fridrich V. zomrel v Mohuči v roku 1632 na tyfus.