Stonehenge

Stonehenge patří mezi jednu z nejslavnějších megalitických staveb na světě. Leží v samém srdci jižní Anglie. Název Stonehenge pochází od Sasů a znamená visící kameny.

Stonehenge začal vznikat kolem roku 3300 př. n. l. Nejprve byl vybudován kruhový příkop s několika dírami a s jedním menším kamenem uvnitř. Jeho tvář se po mnoho let měnila, protože většina kamenů byla za ty časy přenesena a rozebrána. Až kolem roku 2000 př. n. l. teprve dostal stálou podobu. V současné době necelá polovina kamenů chybí, nebo je nadobro ztracena či pohřbena pod trávou.

Obrys této megalitické stavby je založen na spojení kružnice a podkovy. Vnější kruh má průměr sto metrů, balvany jsou vysoké přes čtyři metry a jeden váží čtyřicet až padesát tun a úplně uvnitř velký pískovcový oltář ze zeleného pískovce. Vztyčit a zpracovat balvany museli velmi obratní řemeslníci. Pečlivě otesali a zasadili na místo i vrchní prahy, které kryjí vždy dva vertikální kameny. Kameny se nazývají trilitony, protože jsou vždy tři spojené k sobě.

Ve Stonehenge je několik druhů hornin - pískovec, žula, čedič, křemen, dolerit, modré kameny z rhyolithu a konečně andezit. V okruhu 50 km se našly všechny druhy hornin až na modré kameny. Lom s modrými kameny byl v Prescellských horách 220 kilometrů od Stonehenge. Místo je nesporné, neboť vědci vyrobili horninové brusy a pomocí mikroskopu srovnali horninu z lomu a Stonehenge. O způsobu transportu tak těžkých kamenů existují pouze domněnky.

Profesor Atkinson podnikl se svými studenty experiment. Pokusil se na sanicích dovléct kameny až k řece. Tam uložili monolit na člun, který tvořili tři vedle sebe spoutané pontony. Přestože se „transportní důkaz“ podařil, nebylo to úplně bez chyby. Nikdo moc nemluvil o tom, že byly použity i přístroje a pomůcky, které v té době neexistovaly.

ÚČEL

Stonehenge určitě nebyl míněn jako pouhé shromaždiště lidu. Jisté je, že způsob, jakým byl Stonehenge postaven, není ani náhodný, ani primitivní. Nikdo s určitostí ale neví jeho přesný účel. Velmi pravděpodobná je teorie amerického astroarcheologa Geralda Hawkinse.

Podle jeho teorie je Stonehenge obrovská observatoř. Použil počítač a dešifroval řadu souvislostí mezi kameny této megalitické stavby. Odhalil vztahy mezi pozicí některých kamenů a důležitými událostmi v solárním a lunárním kalendáři. Snažil se dokázat, že Stonehenge lze použít k předpovídání zatmění fyzika/slunce/" class="wiki-link" title="Viac o: slunce">Slunce a Měsíce.

MÝTY A LEGENDY

V legendách bývá vztyčení kamenů Stonehenge připisováno waleskému druidovi Merlinovi, který žil asi v druhé polovině šestého století. Teorie, která dává Stonehenge do souvislosti s druidy, však nebere v úvahu vysoké stáří této megalitické stavby. I když druidové možná měli v průběhu historie se Stonehenge něco společného, určitě ho nepostavili. V šestém století už dávno stál. Jako první v historii provedl ve Stonehenge řadu měření architekt Inig Jones. Podle něj byl Stonehenge zříceninou římského brezina/" class="wiki-link" title="Viac o: chrámu">chrámu postaveného kolem roku 79 n. l. V tu dobu už měl Stonehenge za sebou historii dlouhou přes tři a půl tisíce let – tuto teorii dnes nikdo neuznává.

Místní obyvatelé věří, že kameny mají jakousi zvláštní moc, která prý pomůže vyléčit zlé nemoci.

Až do roku 1985 se zde konala lidská shromáždění a obřady při letním slunovratu, jejímž aktérem byl jakýsi spolek moderních keltů, který zde za brzkého rána chodil kolem kruhu, hrál, zpíval a uctíval některé kameny. Od roku 1985 byl svátek a obřady od anglické vlády zakázány. A to proto, aby nedošlo k nějakému požkození samotného Stonehenge a okolí.