Hmyzožravci (Insectivora) sú najprimitívnejším radom placentálnych savcov, ktorý zahŕňa druhy ako ježky, rejsky a krtky. Tieto zvieratá majú jednoduchú lebku, zväčšené čichové laloky a primitivný chrup. Živia sa bezobratlými a drobnými obratlovcami a väčšinou vedú nočný život.
- Hmyzožravci sú najprimitívnejším radom placentálnych savcov.
- Majú jednoduchú lebku a zväčšené čichové laloky.
- Rejskovití a ježkovití sú hlavné skupiny hmyzožravcov.
- Bodlíni žijú len na Madagaskare a Komorských ostrovoch.
- Krtkovití žijú podzemným spôsobom života.
hmyzožravci, Insectivora – nejprimitivnější řád placentálních savců. Zahrnuje druhy s jednoduchou lebkou (často bez jařmových oblouků), jednoduchým mozkem s nápadně zvětšenými čichovými laloky a s primitivním chrupem o velkém počtu ostrých zubů (až 48), např. ježky, rejsky, krtky. Přední část hlavy je protažena v rypáček ovládaný silnou svalovinou. Některé druhy vydávají ultrazvuky sloužící k echolokaci, většina vede noční způsob života. Živí se bezobratlými i drobnými obratlovci.
bělozubky, podčeleď rejskovitých hmyzožravců s bílými zuby, většími ušními boltci a brvitým osrstěním ocasu. K bělozubkám se řadí např. rody Crocidura, Suncus, Praesorex. V ČR žijí dva druhy, především v teplejších oblastech; zdržují se v blízkosti budov. Nejhojnější je bělozubka šedá (Crocidura suaveolens). Viz též rejskovití.
rejskovití, Soricidae – čeleď drobných hmyzožravců s dlouhým pohyblivým rypáčkem. Dosahují délky těla 3,5 – 7 cm. Srst je krátká a hustá, většinou ukrývá celé ušní boltce. Na bocích těla jsou pachové žlázy. Rejskovití mají rychlý metabolismus a s tím související i velkou spotřebu potravy. Asi 200 druhů, žijí na celém světě s výjimkou některých oblastí Jižní Ameriky a australia/" class="wiki-link" title="Viac o: austrálie">Austrálie; v ČR žije sedm druhů, např. rejsek obecný (Sorex araneus), rejsek malý (Sorex minutus), rejsec vodní (Neomys fodiens), bělozubky.
bodlíni, primitivní hmyzožravci z čeledi Tenrecidae (rody Tenrec, Setifer, Hemicentetes). Žijí jen na Madagaskaru a Komorských ostrovech. Tělo mnohých druhů je alespoň zčásti kryto bodlinami. Žijí nočním způsobem života; období sucha většinou přespávají. Viz též estivace.
ježek, souhrnný název pro hmyzožravce, savce z čeledi ježkovitých (Erinaceidae), zastoupené pěti rody. Celý hřbet pokrývají ostny, silný sval ve tvaru přilby, který mají pod kůží na hřbetě, jim umožňuje svinout se do koule. Ježci žijí v Evropě, Asii a Africe. V ČR žijí dva druhy: ježek západní (Erinaceus europaeus) a ježek východní (Erinaceus concolor); zimní spánek (hibernace) trvá od října/listopadu do března/dubna, v závislosti na počasí.
krtkovití, Talpidae – čeleď holarktických hmyzožravců zahrnující krtčíky (rod Uropsilus, jeden druh), vychucholy (rody Desmana a Galemys, dva druhy) a krtky (rody Talpa, Scalopus, Scapanus, Neurotrichus, Urotrichus, Condylura, osm druhů). Až na výjimky mají krtci lopatovité přední nohy a žijí podzemním způsobem života, krtčíci a vychucholové způsobem života připomínají rejsky.
🤔 Najčastejšie otázky k téme
Aké sú hlavné skupiny hmyzožravcov?
Hlavné skupiny hmyzožravcov sú rejskovití, ježkovití, bodlíni a krtkovití.
Kde žijú bodlíni?
Bodlíni žijú len na Madagaskare a Komorských ostrovoch.
Aký je spôsob života hmyzožravcov?
Väčšina hmyzožravcov vedie nočný spôsob života a živia sa bezobratlými a drobnými obratlovcami.