Jaroslav Frey

/p>

• knihovník, spisovatel, prozaik, vydavatel

Narodil se 22.5.1902 ve Znojmě v rodině rolníka. Obecnou a první třídu měšťanské školy vychodil v rodném městě, od roku 1913 studoval v Brně na klasickém gymnáziu (maturoval 1921), později na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (1921-1925), kde se připravoval na učitelskou dráhu. V Praze vystudoval jednoletou státní knihovnickou školu (1926), poté absolvoval půlroční praxi ve znojemské knihovně. Půl roku nato nastoupil v hodonínské knihovně, kde pro čtenáře knihovny vydával první čtenářský časopis „Knihovna“.

Frey je postupně pracovníkem pražské Městské knihovny (1930), krátce Baťovy knihovny ve Zlíně, která byla u nás první knihovnou s volným výběrem literatury, a znovu pražské knihovny, kde se usadil na dlouhých šestnáct let (do roku 1950). Byl majitelem a vydavatelem „Časopisu pro psychologii a pedagogiku čtenáře“ (1933).

V pražské Městské knihovně, kde pracuje hned od začátku v dětském oddělení, zůstává až do svého odchodu z Prahy v roce 1950. Zavádí volný výběr, který se postupně rozšířil do celé sítě lidových knihoven, podílí se na vydávání časopisu „Knihy a čtenáři“ pro čtenáře knihovny a na přípravách prvního českého bibliobusu, který startuje v roce 1939. Po roce 1945 byl Frey pověřován stále novými úkoly, funkcí ve Svazu českých knihovníku, vedením nově zřízených pojízdných knihoven i jednatelstvím v Klubu čtenářů.

Za protektorátu je zapojen do protifašistického odboje (vzpomíná na styky s Juliem Fučíkem a Marií Majerovou) a ukrývá knihovnu J. F. Suka a soukromou knihovnu Zdenka Nejedlého. Při poválečném znovuosidlování vesnic znojemského okresu se přičinil o posílení fondu jejich knihoven o 30 000 knih z pražské městské knihovny, v jejímž čele od roku 1948 stál. S jeho jménem je také spojen první celostátní sjezd knihovníků v Brně (1948) a na něm vytyčené zásady nového knihovnického zákona.

Na počátku 50. let, nedlouho po smrtí své manželky, opustil Prahu a vrátil se do Znojma. V roce 1953 se objevuje Frey v knihovně Domu armády ve Znojmě, odkud přichází na ministerstvo národní obrany jako inspektor knihoven. V roce 1956 nastupuje jako pracovník Ústředního vědeckometodického kabinetu knihovnictví experimentovat do vesnické knihovny Hodonice na Znojemsku. Přestože v roce 1962 odešel do důchodu, pokračoval v knihovnické aktivitě do roku 1977. Vydával Knihovnickou kroniku, pořádal čtenářské besedy a vydával knihy pro mládež. Spolupracoval s Československým rozhlasem a byl jmenován zasloužilým pracovníkem kultury. osobnosti-zivotopisy/jaroslav-frey/" class="wiki-link" title="Viac o: jaroslav frey">Jaroslav Frey zemřel 20.3.1983 ve Znojmě.

DÍLO:

Těžištěm Freyovi literární činnosti jsou studie, příručky a vzpomínkové práce, ve kterých zobecnil vlastní zkušenosti z knihovnické praxe. Nejvíc pozornosti v nich věnoval práci se čtenářem, pro jehož potřebu mj. sestavoval literární místopisy různého typu; sám také zakládal a vedl čtenářské časopisy. Beletrií se Frey snažil podepřít svou tezi o škodlivosti lidových pohádek v jejich původní podobě. Upravil texty tak, aby vynikly rozumové vlastnosti lidových hrdinů a třídní rozpory staré vesnice.

Beletrie:

• Ruské a české pohádky (1946)
• Co bylo a co bude (1950)
• Pohádka o dvou bratřích (1950)
• Vyprávění o veliké válce (1950)

Ostatní práce:

• Psychologie čtenáře (1929)
• Čtenářský výzkum pražského dítěte (1931)
• Čtenářův průvodce knihovnou (1932)
• Základy československého knihovnictví (1932)
• Literární místopis Moravy a Slezska (1933)
• Malý průvodce literaturou pro ženy (1933)
• Výzkum četby průmyslového dorostu (1933)
• Úvod do výchovy čtenářů (1936)
• Literární místopis země České a Moravskoslezské (1938)
• Jak číst a co číst nejmenším dětem (1941)
• Boj o pohádku (1942)
• Česko-ruská knihovnická terminologie (1947)
• Jak číst českou literaturu (1947)
• Založte si vlastní knihovnu (1947)
• Plán historické četby (1949)
• Příručka pro studium literatury marxismu-leninismu (1950)
• Práce s dětským čtenářem (1951)
• Postavy a dějiště souboru spisů A.Jiráska (1953)
• Vesnická knihovna (1959)
• Knihovnická kronika (1967) aj.

Redigoval časopisy:

• Knihovna (Hodonín, 1926-30)
• Časopis pro psychologii a pedagogiku čtenáře (1933)
• Knihy a čtenáři (1937-1948)
• Čtenář (1948-1952)

Publikoval v novinách a časopisech:

• Časopis pro psychologii a pedagogiku, Čtenář, Pionýr, Knihovna, Knihovník, Knihy a čtenáři, Předvoj, Rudé právo, Zemědělské noviny.

Ve fondu naší knihovny jsou tyto publikace:

Tajné písmo Josefa Hybeše; Psychologie čtenáře; Čtenářský výzkum pražského dítěte; Čtenářův průvodce knihovnou; Základy československého knihovnictví; Výzkum četby průmyslového dorostu; Jak číst českou literaturu; Příručka ke studiu literatury marxismu-leninismu; Rejstřík k dílu V.I.Lenina; Postavy a dějiště souboru spisů Aloise Jiráska; Vesnická knihovna; Knihovnická kronika.

LITERATURA:

• Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Vyd. 1. 1, A-G. Praha : Academia, 1985. 900 s.
• PERSTICKÁ, Dagmar. Jaroslav Frey. Duha, 1990, č. 1, s. 8-9.
• Jaroslav Frey. Znojmo : Okresní knihovna Znojmo, květen 1982. 9 s.
• KURKA, ballek-ladislav-lesni-divadlo/" class="wiki-link" title="Viac o: ladislav">Ladislav. Jaroslav Frey. Bulletin SKIP [online]. 2005, č. 2 [cit. 2007-04-30]. Dostupný z WWW: http://skip.nkp.cz/Bullet in/Bull05_207.htm.

🤔 Najčastejšie otázky k téme

Kedy a kde sa narodil Jaroslav Frey?

Jaroslav Frey sa narodil 22. mája 1902 vo Znojme.

Aké bolo jeho najvýznamnejšie dielo?

Frey sa venoval mnohým literárnym prácam, medzi jeho najvýznamnejšie dielo patrí 'Psychológia čtenáře' a 'Základy československého knihovnictví'.

Akú úlohu hral v protifašistickom odboji?

Frey bol zapojený do protifašistického odboja, kde ukrýval knihovňu J. F. Suka a súkromnú knihovňu Zdenka Nejedlého.