Rýchle zhrnutie referátu

Vyššie rastliny sú autotrofné eukaryotické organizmy, ktoré sa vyvinuli zo zelených rias. Ich vývoj prešiel viacerými fázami, pričom sa prispôsobovali životu na súši. Majú špecifické znaky ako vodivé a krycie pletivá, ktoré zabezpečujú transport látok a ochranu pred vonkajšími vplyvmi.

  • Vyššie rastliny sú autotrofné eukaryotické organizmy.
  • Vyvinuli sa zo zelených rias a prešli viacerými evolučnými fázami.
  • Majú vodivé pletivá (xylém a lýko) a krycie pletivá.
  • Xylém transportuje anorganické látky, zatiaľ čo lýko vedie organické látky.
  • Prvý prechod rastlín na súš sa udial v devóne, pričom sa vyvinuli rôzne vývojové vetvy.

/p>

10. rostliny/" class="wiki-link" title="Viac o: vyšší rostliny">Vyšší rostliny

Do podříše vyšší rostliny zařazujeme převážně autotrofní eukaryotické rostliny, které mají v tylakoidech chloroplastů chlorofyl a, b. Tělo vyšších rostlin má soustavu vodivých (někdy jsou potlačena) a krycích pletiv.

Vývoj vyšších rostlin Vývojově vznikly vyšší rostliny ze skupiny zelených řas. Neprimitivnější známe již z kambia, spolehlivě až ze siluru. V devonu dochází k přechodu rostlin z vody na souš. geografia/atmosfera/" class="wiki-link" title="Viac o: atmosféra">Atmosféra obsahuje již dost kyslíku, vzniká vrstva/" class="wiki-link" title="Viac o: ozónová vrstva">ozónová vrstva jako vrstva ochranná před ultrafialovým zářením. V prvohorách dochází zejména k evoluci mechorostů, ke konci prvohor (přesněji v mladších prvohorách) se pak vytváří tři mohutné vývojové větve - plavuně, přesličky a kapradiny. Vývoj nahosemenných rostlin je zaznamenán v karbonu (semenné kapradiny) a jeho vrchol na samé konci prvohor vznikem cykasovitých a jinanovitých rostlin a zejména jehličnanů. Krytosemenné rostliny se pak objevují v druhohorách.

Charakteristické city-charakteristika-funkcie-znaky-klasifikacia-citove-stavy/" class="wiki-link" title="Viac o: znaky">znaky vyšších rostlin Přechod rostlin na souš souvisel se vznikem základu kořene, který upevňuje rostlinu v půdě a čerpá z půdy anorganické látky. S tím souvisí potřeba odvádět anorganické a organické látky - vzniká fyzika/brzdova-soustava/" class="wiki-link" title="Viac o: soustava">soustava vodivých pletiv - vyvíjí se cévní svazek, který má dvě části: a. část dřevní (xylém) - jeho nejdůležitější součástí jsou cévy a cévice tj. protáhlé buňky se zdřevnatělými stěnami, jejichž přepážky jsou rozpuštěny (u cévy). Odvádějí anorganické látky z kořene do nadzemní části rostliny. Tyto buňky zároveň rostlinu zpevňují. V době své činnosti jsou odumřelé. b. část lýková - její nejdůležitější součástí jsou sítkovice tj. sloupce protáhlých buněk, které zůstávají živé; buněčné stěny jsou na kratších stranách proděravělé, tvoří sítko přes které prochází cytoplazma. Sítkovice vedou organické látky ze zelených částí rostliny na místa potřeby. Před vnějšími vlivy chrání rostlinu soustava krycích pletiv. Mohou být např. z kutinu - vytváří pak kutikulu. Styk s vnějším ovzduším se uskutečňuje pomocí průduchů, které umožňují výměnu plynů a regulují vypařování vody.

🤔 Najčastejšie otázky k téme

Aké sú hlavné znaky vyšších rastlín?

Hlavné znaky vyšších rastlín zahŕňajú prítomnosť vodivých pletív (xylém a lýko) a krycích pletív, ktoré zabezpečujú transport látok a ochranu pred vonkajšími vplyvmi.

Kedy sa vyššie rastliny prvýkrát objavili na súši?

Vyššie rastliny sa prvýkrát objavili na súši v devóne, keď sa začali prispôsobovať životu mimo vody.

Z akých organizmov sa vyvinuli vyššie rastliny?

Vyššie rastliny sa vyvinuli zo skupiny zelených rias.