Homeopatie

Homeopatie se v České republice jako moderní převratné odvětví alternativní dejiny-mediciny/" class="wiki-link" title="Viac o: medicíny">medicíny začala rozšiřovat poměrně nedávno. Velkou výhodou léčení pomocí homeopatie je to, že nemá téměř žádné nežádoucí drogy-zlozenie-rozdelenie-ucinky/" class="wiki-link" title="Viac o: účinky">účinky a je tudíž využitelná i pro léčbu svépomocí. Navíc je výroba homeopatických léků, díky ředění vodou, až desetkrát levnější než výroba jiných léčiv. A přesto, nebo spíše právě proto, se farmaceutický monopol této metodě brání, protože má pochopitelně zájem o prodej svých výrobků a ne o výrobu prostředků mnohem levnějších, než jsou stávající. Homeopatie je metoda, která vychází z tzv. principu podobnosti. Od toho je také odvozen její název: ,,homois“ znamená řecky podobný a ,,pathein“ je řecky trpět, cítit. Tento základní princip homeopatie je také často vyjadřován latinským heslem ,,Similia similitabus curantur“, což znamená, že podobné lze léčit podobným. Toto heslo v praxi znamená, že homeopatie léčí příčinu nemoci. Např. nespavost, která je způsobena podrážděním nadledvinky, se léčí malým množstvím látky, která nadledvinku dráždí. V tom spočívá rozdíl mezi homeopatií a tradiční medicínou, která léčí projevy nemoci – např. u nespavosti podáním omamujícího prostředku. Moderní homeopatie vznikla v 18. století, přestože její kořeny sahají hluboko do minulosti, do dob Hippokratových a Paracelsových. Za zakladatele této léčby je považován Dr. Christian Friedrich Samuel Hahnemann, který jako první zformuloval teorii homeopatie. Dr. Hahnemann byl tolik znechucen drastickými metodami tehdejší léčby, že medicínu opustil a živil se opisováním a překlady. Při překladu knihy Materia medica ho zaujalo tvrzení, že chinin léčí malárii tím, že posiluje žaludek. Dr. Hahnemann trpící žaludečními potížemi se rozhodl na sobě chinin vyzkoušet. Ohromné dávky chininu však vedly k tomu, že se na něm projevily všechny příznaky malárie. Tento poznatek je považován za okamžik zrodu homeopatické teorie. Její prosazování bylo svízelné. Medicína byla zásadně proti, což si udržela v podstatě dodnes. Několikrát dokonce dosáhla úplného zákazu provozování homeoterapie, naštěstí vždy pouze na přechodnou dobu. Podstatou homeopatie je skutečnost, že každý prostředek, který je schopen vyvolat určitý symptom u zdravého člověka, může tento symtom také léčit. Ovšem pouze je-li prostředek podáván ve velmi malých dávkách. Druhou základní myšlenkou momeopatie je tedy ,,zákon nekonečně malých koncentrací“. Tyto zákony jsou také principem přípravy a zkoušek homeopatických léků.