Baroko je umělecký sloh, který dominoval evropskému umění v 17. a na počátku 18. století. Je charakterizován dramatickými efekty, pohybem a napětím, a odklonem od harmonických proporcí renesance. Barokní malířství se zaměřovalo na mytologické a alegorické výjevy a bylo ovlivněno protireformačním katolictvím a mocí feudální šlechty.
- Baroko pochází z portugalského slova barroco, což znamená nepravidelnou perlu.
- Sloh dominoval v 17. a 18. století, poté byl nahrazen rokokem.
- Barokní umění se vyznačuje dramatickými efekty a porušením renesančních zákonů.
- Hlavními tématy barokního malířství byly mytologické a alegorické výjevy, mučení křesťanských světců a portréty šlechticů.
- Barokní malíři jako Caravaggio, Rubens a Velázquez přispěli k rozvoji tohoto slohu.
Název pochází od portugalského slova barroco, jež znamená nepravidelnou perlu, někteří název odvozují od jedné figury logického sylogismu, příznačného svou abnormální komplikovaností. Označuje umělecký sloh, vládnoucí v evropském umění a kultuře v 17. Století a v prvních desetiletích 18. Století, kdy byl vystřídán rokokem. Pejorativní název dali slohu teoretikové klasicismu, kteří ho odsuzovali jako projev zvráceného vkusu. Baroko je totiž opakem renesanční touhy po uzavřené formě, harmonických proporcích, klidu a jednotě. Rozbíjí ucelenou renesanční formu, porušuje renesanční zákony tektonické rovnováhy, vnáší do obrazové kompozice nezvyklý pohyb,ruch a napětí, používá silných dramatických efektů světelných, aby diváka ohromilo a otřáslo jím. Barokní malířství si libovalo v líčení velkolepých mytologických a alegorických výjevů, oslavujících v podobě antických bohů nebo hrdinů příslušníky panovnických nebo šlechtických rodů, nebo v sugestivním zobrazování ukrutných scén mučení křesťanských světců. V nich mohl barokní malíř rozvinout svou zálibu pro vyjadřování mocných duševních hnutí, sklon k nadsázce a přepínání, k divadelní efektnosti, vypočítané na pohled z určitého místa. Barokní malířství pokračovalo po stránce námětové, technické i formální v dědictví renesance a manýrismu, přetvořilo však tuto tradici ve smyslu svých slohových vlastností. Rozvoj barokního umění souvisel ideologicky a společensky s protireformačním katolictvím a posílením vlivu a moci feudální šlechty, proto barokní sloh nalezl uplatnění především v Itálii, Španělsku, Portugalsku, jižním Nizozemí a ve střední Evropě v Rakousku a v českých zemích, v Novém světě v Brazílii a Mexiku. Francii v 17. století ovládal klasicismus, v měšťanském Holandsku se prosadil realismus, který charakterizuje také některé projevy španělského i českého malířství. Protože však i v klasicistickém i realistickém malířství 17. století nacházíme obecné rysy barokního umění (barokní temnosvit, barokní pompésnost a teatrálnost), hovoříme o barokním realismu a barokním klasicismu na rozdíl od pozdějšího Courbetova realismu a Davidova klasicismu. Barokní malířství se projevilo stejně v nástěnné malbě jako v závěsném obraze (oltářní obraz, mytologická, historická, alegorická malba, portrét, krajinomalba, zátiší, zvířecí obraz). Základ k baroknímu malířství položil v Itálii Caravaggio a bolognská škola Carracciů, barokní iluzionismus vyvrcholil ve freskách římské školy. Italské podněty osobitě zpracovalo barokní malířství španělské, nizozemské, rakouské, německé a české. Umělci této doby byli:malíři :Caravaggio, Tiepolo, Rubens, Velázques, Rembrand aj
🤔 Najčastejšie otázky k téme
Co je baroko?
Baroko je umělecký sloh, který dominoval evropskému umění v 17. a na počátku 18. století, charakterizovaný dramatickými efekty a pohybem.
Jaké jsou hlavní rysy barokního umění?
Hlavní rysy barokního umění zahrnují rozbití harmonických proporcí renesance, silné dramatické efekty, pohyb a napětí v kompozicích.
Kdo byli významní barokní malíři?
Mezi významné barokní malíře patří Caravaggio, Tiepolo, Rubens, Velázquez a Rembrandt.