Indonézia Republika Indonésie je tvorena nejvetším svetovým souostrovím, tvorí jej více než 17 000 ostrovu rozložených mezi Asií a Austrálií. Celková rozloha Indonésie je 7,9 mil. ctverecních kilometru, pricemž rozloha souše je 1,9 ctverecních kilometru. Pevninskou hranici má Indonésie s Malajsií a Sultanátem Brunej (na ostrove Kalimantan) a s Papuí Novou Guineou (Irian Jaya). Morskou hranici tvorí se Singapurem, Thajskem, Vietnamem, Filipínami a Austrálií. Hlavními ostrovy Indonésie jsou - Java, Sumatra, Sulawesi (Celebes), Kalimantan (Borneo), Bali, Malé Sundy, Moluky a Irian Jaya (západní cást ostrova Nová Guinea). Nejvetší mesta - Jakarta (8.2 mil. obyv.), Bandung (2.0), Medan (1.7), Semarang (1.2). Klima - tropické, rovníkové. V horách chladneji. Teploty v prumeru mezi 26 - 32 stupni Celsia. Vzdušná vlhkost 60 - 90 %. Doba deštu je obecne mezi listopadem a dubnem, doba sucha mezi kvetnem a ríjnem. Vzhledem k poloze však mají jednotlivé oblasti Indonésie své odlišnosti. P r í r o d a Geografie Indonésie je nejvetší souostroví sveta. Sestává z peti hlavních ostrovu a triceti menších ostrovních skupin. Odhaduje se, že celkový pocet ostrovu je vetší než než 17 000. Hlavní ostrovy, Sumatra, Jáva, Kalimantan (Borneo) a Sulawesi (Celebes) tvorí tzv. Velké Sundy. Ostrovy ležící na východ tvorí tzv. Malé Sundy, vedle nich je však ješte treba zmínit Irian Jaya, indonéskou cást druhého nejvetšího ostrova Zeme, Nové Guineje. Podnebí Indonéské podnebí je charakterizováno dvema tropickými obdobími, obdobím sucha a obdobím deštu. Klima se mení každých šest mesícu. Období sucha (cerven - zárí) je ovlivneno pohybem australské pevninské masy, zatímco období deštu (prosinec - brezen) je výsledkem pohybu asijské a tichomorské vzduchové masy. Ta je nasycena vodou, která pri príchodu nad pevninu kondenzuje a vypadává v podobe srážek. Výjimkou je oblast stredních Moluk, kde jsou období prohozena. Teplota Vzhledem k velkému poctu ostrovu, hornatému terénu je prumerná rocní teplota
vzduchu zhruba následující:
pobrežní nížiny - 28 vnitrozemí a hory - 26 vysoké hory - 23 (závisí na výšce) Relativní vlhkost se pohybuje mezi 70 a 90 %. Vulkány V Indonésii je zhruba 400 vulkánu, z nichž 100 je stále aktivních. Z nejvyšších vulkánu jmenujme - Leuser, Kerinci (Sumatra), Gede, Tangkubanperahu, Ciremai, Kawi, Kelud, Semeru a Raung (Jáva), Lompobatang a Rantekombala (Sulawesi), Batur a Agung (Bali), Rinjani (Lombok) a Tambora (Sumbawa). Do historie vstoupily již erupce Krakatoa, Tambory (pres noc prišla o témer polovinu své výšky) nebo Merapi. Za návštevu jiste stojí Bromo, s ranním pohledem pres kráter Tengger na vrcholy ostatních vulkánu až k Semeru, dále jeden z divu sveta, tri barevná jezera floreské Keli Mutu, ci Lokon na severu Sulawesi. Flora Indonésie leží v botanickém regionu Melanesie, který zahrnuje cást malajského poloostrova, Indonésii, Filipíny, Novou Guineu bez Salamounových ostrovu. Vetšina tohoto území je kryta deštným pralesem tropického pásu, který ukrývá radu endemitních druhu, flora Indonésie je proto zcela odlišná od flory Asie nebo Austrálie. V celé oblasti roste témer 40000 rostlinných druhu, což predstavuje 10 - 12 % celkového poctu druhu rostlin na Zemi. Zhruba 6000 druhu rostlin Indonésie je využíváno clovekem. Za zmínku stojí predevším parazitická rostlina Rafflesia, která má nejvetší kvet ze všech rostlin. Indonésie leží v oblasti míšení dvou velkých zoogeografických celku, indomalajského a australského. Hranicní oblsat techto celku se nazývá Wallacea. Je tvorena hlubokým morským príkopem mezi ostrovy Bali a Lombok, Borneo - Filipíny a Celebes. I behem posledního zalednení byl tento príkop zaplaven, zatímco Sumatra, Jáva i Borneo se staly soucástí asijské pevniny. naproti tomu, Nová Guinea, Moluky i Celebes byly propojeny s pevninou australskou. Jinými slovy, smerem na východ klesá pocet asijských druhu a roste pocet australských. V Indonésii je tak možné najít druhy asijské (tygr, nosorožec, kobra a pod.) a australské (kakadu, klokan, taipan). Asi nejznámejším zástupcem indonéské fauny je varan komodský (Varanus komodoensis), který se vyskytuje pouze na ostrove Komodo a Rinca západne od ostrova Flores. Mezi další atraktivní zvírata Indonésie patrí orangutan, tygr sumatránský a javánský, nosorožec javánský, babirusa, zoborožec, banteng. Indonésie, Indonéská republika, indonésky Republik Indonesia – ostrovní stát v jihovýchodní Asii; 1 919 300 km2, 195,3 mil. obyv. (1995), hustota zalidnení 101 obyv./km2, hlavní mesto Jakarta (8,3 mil. obyv., 1990); úrední jazyk indonéština, menová jednotka 1 indonéská rupie (IDR) = 100 senu. Administrativní clenení: dvacet ctyri provincií, dve autonomní oblasti a jedna metropolitní oblast hlavního mesta. – Indonésie leží na desítkách tisíc ostrovu, z nich je 6 000 obydlených. Delí se na Velké Sundy (Sumatra, Jáva, Borneo a Celebes), Malé Sundy a Moluky; k Indonésii patrí i západní cást Nové Guineje (s nejvyšším vrcholem státu Puncak Jaya, 5 030 m n. m.). Vetšina ostrovu je hornatá, s clenitým pobrežím. S výjimkou Bornea zemetresná a sopecná oblast s množstvím cinných sopek (Kerinci 3 800 m n. m. na Sumatre, Semeru 3 678 m n. m. na Jáve aj.). Casté výbuchy a následné katastrofy (záplavy aj.). Nížinné cásti ostrovu jsou casto mocálovité, avšak sopecný materiál poskytuje úrodné pudy. Podnebí tropické, velmi vlhké s monzunovými dešti. Prumerné rocní teploty vzduchu 25 – 29 °C, s malými sezónními výkyvy (5 – 6 °C). Díky monzunum velké množství srážek (1 500 – 3 000 mm rocne, jen na východe méne). Tajfuny. Reky krátké, ale vodné (Kapuas, Barito na Borneu aj.). Z jezer nejvetší Toba (2 050 km2) na Sumatre. Prevládají vždyzelené deštné pralesy s bujným podrostem a cennými drevinami. Na pobreží casté mangrovové lesy, místy i korálové útesy. – Obyvatelstvo tvorí Indonésané malajského puvodu (Javánci asi 40 %, Sundané 15 %, Malajci 12 %), dále Cínané, Papuánci aj. Náboženství muslimské (87,2 %), krestanské (9,6 %), hinduistické, buddhistické. Prirozený prírustek obyvatel 1,5 % rocne (1995), strední délka života mužu je 62 let a žen 65 let (1995), negramotnost 23 % (1990). Urbanizace 29 % (1990), 6 miliónových velkomest, 60 % obyvatelstva žije na Jáve (hustota zalidnení pres 800 obyv./km2). – Agrární stát s významným nerostným bohatstvím a rozvíjejícím se prumyslem. Hrubý národní produkt 730 USD/obyv. Ekonomický vývoj ovlivnován zásahy státu, výsledky silne závislé na exportu surovin. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel 39,3 % (1991), z nich pracuje 46,2 % v zemedelství, 18 % v prumyslu. Orná puda a trvalé kultury na 11,5 % území, zalesneno 59,5 %. V zemedelství dominuje rostlinná výroba, polovina polí zavlažována. Nejvýznamnejší plodinou je rýže (45,8 mil. t, 1992, 3. místo na svete), dále kukurice (6,8 mil. t), kasava (16,3 mil. t, 1991), batáty (2,0 mil. t), fazole, sója (1,5 mil. t), podzemnice olejná (920 000 t), brambory, zelenina, tropické ovoce (banány 2,4 mil. t, 1991), cukrová trtina (2,3 mil. t cukru, 1991), palma olejná (2,7 mil. t oleje, 2. místo na svete), palma kokosová (14 mil. t orechu, 1,45 mil. t kopry, 2. místo na svete), kávovník, cajovník, tabák, sisal, kaucukovník, korení. Chov hospodárských zvírat druhoradý (10,4 mil. kusu skotu, 6,8 mil. prasat, 1991). Významný rybolov (3,1 mil. t, 1990). Významná težba dreva (171,5 mil. m3, 1990). – Nejvýznamnejšími surovinami jsou ropa (76,5 mil. t, 1992) a zemní plyn (50 mld. m3), dále rudy neželezných kovu (cín 30 000 t, 2. místo na svete; med, nikl), fosfáty, diamanty, sul, uhlí. Prumysl zpracovává zemed. produkci a težené suroviny, nejvýznamnejší potravinárský, chemický, hutnický, textilní, drevozpracující. Námorní obchodní lodstvo 2,3 mil. BRT (1992). – Doklady nejstaršího osídlení pred 1,1 mil. let (Homo erectus modjokertensis), mezi 2500 – 500 pr. n. l. migrace austronéských kmenu z kontinentální jihovýchodní Asie. Od 1. stol. n. l. vznik prvních státních útvaru na Jáve (Kalinga, Taruma), Sumatre (Suvarnadvípa, Džavadvípa a Džambudvípa) a Borneu, od 4. stol. pronikání hinduismu, pozdeji buddhismu. V 7. – 11. stol. expanze buddhistických ríší Malaju a Šrívidžaja, v 11. stol. rozmach Mataramu, po jeho rozpadu expanze království Kediri a Singasari. Od 13. do
- 16. stol. oblast ovládána hinduistickou ríší Madžapahitem, od 14. stol. z Indie šíren
- 1963. Boj proti založení Malajsie (1963), na jejíž území si Indonésie cinila nárok. Pokus