Soukromá střední průmyslová ąkola elektrotechnická spol. s r.o.
TRH
®atec Bílek Viktor
1999 E.4A
Trh
Počátky rozvoje trhu spadají aľ k samým počátkům vývoje lidského společenství.
Jiľ s první dělbou práce lidé potřebovali vyměňovat ( a později prodávat a nakupovat ) výrobky, které vyrobili, za ty, jeľ sami nevyráběli či vyrobit neuměli.
Příkladem historického rozvoje trhu byl i tradiční jarmark či trľiątě. Nabízelo se zde různé zboľí, ale i výrobky stejné povahy ( např. boty ). Jarmark byl místem, kde kaľdý výrobce mohl zjistit, co vyrábí soused a s jakými náklady, a tudíľ za jakou cenu nabízí své zboľí. Vznikaly tak první reálné konkurenční vztahy.
Rovněľ se zde vąichni, kdo nabízeli zboľí( nabídka ), přesvědčovali, jaký je o jejich zboľí zájem ( poptávka ),
a podle toho zvyąovali či sniľovali ceny svého zboľí. Trľní vztahy tak dostávaly vąeobecný charakter.
S rozvojem dělby práce, s vývojem výrobních sil, s výstavbou cest apod. překonávaly trhy svoji územní odloučenost, docházelo k jejich vzájemnému propojování a prolínání. Vznikal tak postupně trh národní a mezinárodní.
Se vznikem národního trhu také rostl ekonomický význam státu. Stát se uplatňoval například jako ochránce národního trhu. Prostřednictvím cla větąinou chránil slabé domácí výrobce apod.
Obecně je tedy trh taková oblast ekonomiky, kde mezi sebou jednotlivé ekonomické subjekty směňují zboľí a sluľby.
Trľní subjekty
Trľní subjekty jsou :
1. Domácnosti
Vystupují na trhu předevąím jako kupující, kteří chtějí uspokojit některou svoji potřebu. Protoľe jsou domácnosti rovněľ vlastníky výrobních faktorů ( vlastní půdu, práci, kapitál,… ) vystupují zároveň jako prodávající. Tyto výrobní faktory prodávají firmám.
2. Firmy ( podniky )
Vystupují na trhu zboľí a sluľeb jako kupující – nakupující od domácností výrobní faktory ( kapitál, práci
a půdu ) nutné k výrobě, aby mohly vzápětí prodávat vyrobené zboľí nebo poskytovat sluľby. Cílem jejich účasti na trhu není uspokojování firemních potřeb, ale maximalizace zisku.
3. Stát
Je specifickým subjektem trhu, který vystupuje na trh od počátku své existence. Na trhu vystupuje jako prodávající faktor ( prostřednictvím státních firem ) i jako kupující faktor ( prostřednictvím státních zakázek – např. obrana, budování dopravních komunikací atd. ). Specifická úloha státu v trľní ekonomice se uplatňuje předevąím prostřednictvím zásahů státu do ekonomiky, jejichľ cílem je ovlivnit průběh reprodukčního procesu.
Trľní mechanismus
Co se má vyrábět ( kolik výrobků vyrobit, kde je vyrobit, vyrábět pouze drahé nebo jenom levné výrobky, … ).
Jak budou výrobky vyrobeny ( z jakých zdrojů, kdo je vyrobí,
… ).
Pro koho jsou výrobky určeny.
Stručně řečeno : CO, JAK a PRO KOHO VYRÁBĚT.
Trľní mechanismus tvoří tři prvky – Poptávka, nabídka a cena.
Typy trhů
Trh rozliąujeme na dílčí a agrární trh.
Dílčí trh – je, trh na kterém se prodává a kupuje jediné zboľí
( oděvy, ropa, automobily, … ). Toto členění například
umoľní lépe sledovat, jak změna v poptávce po určitém
zboľí ovlivní jeho cenu.
Agrární trh – je trh veąkerého zboľí. Trh můľeme dělit podle
prodávaného a nebo kupovaného předmětu na :
- trh výrobků a sluľeb ( trh zboľí )
- trh peněz ( finanční trh )
- trh práce
- trh cenných papírů
Trh výrobků a sluľeb
Poptávka na trhu výrobků a sluľeb
Na trhu výrobků a sluľeb vystupují předevąím dva základní subjekty :
- výrobci ( firmy )
- spotřebitelé ( domácnosti )
Hlavní postavení na tomto trhu mají spotřebitelé. Jejich zájem koupit či naopak nekoupit konkrétní zboľí ( nebo sluľbu ) vlastně rozhoduje o tom, co se bude vyrábět. Proto Základem analýzy trhu výrobků a sluľeb je chování spotřebitele.
Spotřebitel kupuje na trhu výrobky a sluľby s cílem maximalizovat uľitek, který mu spotřeba přináąí. Při svém rozhodování o koupi je spotřebitel ovlivňován dvěma veličinami:
- mírou uspokojení svých potřeb ( uľitkem, který spotřeba
přináąí )
- náklady, které je nutno vynaloľit na koupi. Velikost těchto nákladů je vyjadřována v peněľních jednotkách.
Nabídka na trhu výrobků a sluľeb
Firmy, které prodávají zboľí a sluľby, představují v trľní ekonomice nabídku.
Kaľdá firma vystupující na trh musí řeąit dva základní problémy:
- jaké zboľí vyrábět a kolik ho vyrobit
- Jaké výrobní faktory při výrobě pouľít
Chce-li firma v trľní ekonomice obstát, musí docílit toho, aby vstupy byly menąí neľ výstupy. Pouze tehdy firma funguje efektivně a dosahuje zisku, který je cílem kaľdého trľního výrobce.
Trh peněz
Peníze jsou jakákoliv věc, která slouľí ke směně či k placení.
Poptávka peněz
Dělí se do dvou kategorií :
Transakční poptávka – domácnosti potřebují kupovat potraviny, platit nájem, elektřinu, plyn, atd. Podniky potřebují peníze k platbám za suroviny, materiál, na mzdy, atd. Tyto potřeby vytvářejí transakční poptávku po penězích. Tato poptávka je závislá na výąi důchodů a úrovni cenové hladiny na trzích zboľí a sluľeb.
Nabídka peněz
Nabídka peněz je tvořena jednak hotovostními penězi, jednak bankovními depozity s různou mírou likvidity. V podmínkách existence oběhu papírových peněz a depozitních peněz ( peníze v podobě vkladů u nějaké peněľní instituci )je významnou měrou nabídka peněz z velké míry ovlivněna úvěrovou činností obchodních bank. Z těchto důvodů je nabídka peněz velmi těsně svázána s vývojem úrokové míry.
Trh práce
Práce je specifický výrobní faktor. Jeho specifičnost je dána tím, ľe je určen mimoekonomickými faktory ( biologickými, demografickými atd. ).
Cena tohoto faktoru je mzda, je na dokonale konkurenčním trhu ovlivňována stejně jako v případě ostatních výrobních faktorů nabídkou a poptávkou.
Poptávka po práci je není chápána jako zájem pracovníků pracovat, ale jako zájem zaměstnavatelů zaměstnat.
Nabídka nepředstavuje nabídku pracovních míst ze strany zaměstnavatelů, ale nabídka práce ze strany domácností či jednotlivců, ochotných pracovat.
Trh cenných papírů
Trh s cennými papíry je významnou oblastí kapitálových trhů. Obchod s cennými papíry má své specifické zákonitosti. Základem tohoto trhu jsou předevąím ąiroce pouľívané cenné papíry.
Trh cenných papírů se rozděluje na :
- primární
- sekundární.
Na primárním trhu jsou cenné papíry emitovány. Emitent cenného papíru ( banky, firmy, obce, stát, … ) umis»uje na trhu právo, které je s cenným papírem spojeno. Kupující je investor, který chce své peníze uloľit do cenných papírů. Primární trh se někdy nazývá trhem nových cenných papírů.
Sekundární obchod se realizuje jako burzovní a mimoburzovní obchod.
Selhání trhu
Selhání trhu práce – nezaměstnanost Poruch na trhu práce se projevují tím, ľe část práce schopného obyvatelstva nenachází zaměstnání. Rozsah nezaměstnanosti vyjadřujeme prostřednictvím míry nezaměstnanosti.
Selhání trhu zboľí a sluľeb Porucha na trhu zboľí a sluľeb se projeví tím,ľe kdyľ je rozsah produkce vyąąí neľ celková produkce, jsou náklady vyąąí neľ příjem z realizace této produkce. To představuje pro firmu ztráty.
Selhání trhu s cennými papíry
Porucha na trhu zboľí a sluľeb se projeví tím, ľe ceny cenných papírů budou klesat. Neboli cenné papíry ztrácí svou hodnotu
A stávají se prodělečnými. Toto vąak neplatí pro vąechny cenné papíry, jen například pro akcie.
Seznam pouľité literatury
1. Viktor BÍLEK; seąit na Ekonomiku; vydal V.BÍLEK; 1998.
- 2. Autorský kolektiv Obchodní akademie; EKONOMIE; vydalo nakladatelství ORFEUS; 1992.
- 3. David GOWLAND; MAKROEKONOMIE; vydalo nakladatelství VICTORIA PUBLISHING; 1995.
- 4. Jiří BLA®EK; ZÁKLADY EKONOMIE; vydalo nakladatelství DOPLNĚK; 1996.
- 5. Kolektiv autorů z Vysoké ąkoly ekonomické v Praze; EKONOMICKÁ ENCYKLOPEDIE /1/; vydalo nakladatelství SVOBODA; 1972.
- 6. Kolektiv autorů z Vysoké ąkoly ekonomické v Praze; EKONOMICKÁ ENCYKLOPEDIE /2/; vydalo nakladatelství SVOBODA; 1972.