Rýchle zhrnutie referátu

Referát sa zaoberá konfliktom medzi Rakúskom a Pruskom v rámci Nemeckého spolku, ktorý vyvrcholil bitvou u Hradce Králové v roku 1866. Pruská armáda, vedená Wilhelmom I. a Fridrichom Wilhelmom, prekonala rakúske sily, ktoré sa spoliehali na početnosť a skúsenosti.

  • Konflikt medzi Rakúskom a Pruskom začal v marci 1848.
  • Bitva u Hradce Králové sa odohrala 3. júla 1866 a zúčastnilo sa jej 436 tisíc vojakov.
  • Prusko malo lepšie vybavenie a moderné pušky, čo prispelo k ich víťazstvu.
  • Rakúska armáda bola početnejšia, ale pruská armáda bola lepšie organizovaná a vybavená.
  • Prusko malo spojenca v Taliansku, ktorý chcel získať rakúske územia.

Již od března 1848 bylo jasné, že dojde k velkému rozporu mezi Rakouskem a Pruskem v rámci Německého spolku. Pruští liberálové si představovali, že sjednocené Německo bude pod pruskou nadvládou, někteří z nich dokonce chtěli sjednocené Německo bez Rakouska. Názor rakouských politických kruhů byl v celku pochopitelně opačný.Vyvrcholením tohoto sporu byla bitva u Hradce Králové. Celkem se bitvy zúčastnilo neuvěřitelných 436 tisíc vojáků. Za Prusko bojovalo 221 tisíc vojáků z toho 9 tisíc padlo. Na Rakouské straně stálo 215 tisíc vojáků a zabito bylo 44 tisíc. Pruské vojsko vedl císař Wilhelm I. a korunní princ Fridrich Wilhelm, proti nim stál Otto von Bismark a Helmuth von Moltke. Ještě na jaře roku 1866 se většina vojenských odborníků shodovala na tom, že vyhraje Rakousko. Soudili totiž, že rakouská armáda je početnější a také zkušenější. Byl to velký omyl, protože pruská armáda měla větší zkušenosti, skládala se z více mužů a hlavně měla lepší vybavení. Byli totiž vybaveni jako první armáda na světě zadovkami, což byly pušky, které se nabíjely zezadu,to znamenalo, že měli k dispozici několikrát větší palebnou sílu něž Rakušané. Právě proto věřili Prusové ve vítězství. Rakousko mělo k dispozici 10 vlastních armádních sborů a ještě vojenské sbory svých spojenců v Německém spolku. Těmi bylo Hannover, Sasko a Jihoněmecké státy. Prusové měli Mohanskou a Labskou armádu, první a druhou pruskou armádu a záložní sbor u Berlína. Pruským spojencem byla Itálie pravděpodobně proto, že chtěla získat část Rakouských území přilehlých k její hranici.

  • 16. června zahájili Prusové útok do Hannoverska a Hannover byl nucen kapitulovat 27.června. Souběžně s tímto útokem vpadla Labská ar. do Saska a 21.června došla k prusko-českým hranicím u Šluknova. 2. Pruská ar. v té době obsazovala prostor Kladenska a Slezska směrem k městu Nise. Rakouská ar. se mezitím soustřeďovala ve středních Čechách, kde byla ve spojení se saskou a bavorskou ar. 18. Července se rakouské armády vydaly k Hradci Králové, tam došlo k vyvrcholení války.
Bitva u Hradce Králové se odehrála 3. července 1866, trvala od 7.30 do 11.30. 124 tisíc pruských vojáků zahájilo pochod proti pozicím rakouské ar. na řece Bystřici. Nevyspalí a nenajedení vojáci nedávali najevo příliš velké nadšení a navíc začalo pršet. Tuto část prus. vojska vedl Bedřich Karel. Okolo šesté hodiny, již mohl vidět rakouskou ar., jak se připravuje k boji. Kolem osmé hodiny vyrazil na kontrolu svých pozic i Benedek a s nervozitou očekával nadcházející. Ze začátku pruská armáda viditelně prohrávala a proto Benedek doufal ve snadné vítězství. Kolem jedenácté hodiny dorazila II. pruská armáda a zkřížila jeho plány. Ve finální fázi bitvy byl Benedek ustoupit a rakouská ar. byla nucena stahovat se z obsazeného území, za stálého pronásledování Prusy. Nakonec Vídeň požádala Napoleona III., aby se pokusil uklidnit napjatou situaci mezi Itálií a Rakouskem. 4. Července pak nabídli příměří Prusům, ale ti ho odmítli.

🤔 Najčastejšie otázky k téme

Kedy sa odohrala bitva u Hradce Králové?

Bitva u Hradce Králové sa odohrala 3. júla 1866.

Aké boli hlavné dôvody víťazstva Pruska nad Rakúskom?

Hlavnými dôvodmi víťazstva Pruska boli lepšie vybavenie armády, moderné pušky a lepšia organizácia.

Kto viedol pruské vojská počas bitvy?

Pruské vojská viedli cisár Wilhelm I. a korunní princ Fridrich Wilhelm.