Referát sa zaoberá rozdelením pletív v rastlinách, ich štruktúrou a funkciou. Pletivá sú rozdelené na parenchym, prosenchym, kolenchym a sklerenchym podľa tvaru a prítomnosti buniek. Ďalej sú pletivá rozdelené na meristémy (deliace) a trvalé pletivá, ktoré majú špecifické funkcie ako krycie, vodivé a zpevňovacie pletivá.
- Pletivá sú rozdelené na parenchym, prosenchym, kolenchym a sklerenchym.
- Meristémy sú pletivá, ktoré sa neustále delia a umožňujú rast rastliny.
- Trvalé pletivá sú diferenciované a prispôsobené špecifickým funkciám.
- Krycie pletivá chránia rastlinu a regulujú výmenu plynov.
- Vodivé pletivá rozvádzajú vodné roztoky a živiny v rastline.
Jejich analogií u živočichů jsou tkáně.
Rozdělení dle tvaru, tloušťky BS a přítomnosti MBP:
a) Parenchym - je složené z tenkostěnných buněk s četnými mezibuněčnými prostorami (tzv. intercelulárami) b) Prosenchym - je složené z jednosměrně protažených buněk se šikmými příčnými přehrádkami bez MBP. Vyskytuje se ve svazcích cévních. Čím starší je, tím tlusčí má stěnu. c) Kolenchym - složený z tenkostěnných buněk, které jsou nápadně zltuštělé v rozích. Buňky mohou mít někdy ztluštělou i celou jednu stěnu a potom hovoříme o deskovitém k-. d) Sklerenchym - má buněčné stěny značně ztluštělé s kanálky, kterými pronikají jemná plazmatická vlákna (plazmodesmy), umožňující spojení se sousedními buňkami. Buňky později odumírají a s-atické pletivo má fci mechanické opory.
Rozdělení dle fce:
a) Pletiva dělivá (meristémy) - Jsou tvořena drobnými parenchymatickými b. s velkými jádry. Buňky se neustále dělí, tzn. rostlina roste celý sloh/zivot/" class="wiki-link" title="Viac o: život">život. Nachezejí se na vrcholcích stonků a na špičkách kořenů - tzv. vrcholové dělivé pletivo. Dále od vrcholu se buňky přeměňují na pletiva trvalá.Ty se v některých rostlinách dále dělí a tím vznikají sekundární dělivá pletiva. Jsou to např. kambium(dřevo, lýko), felogen(korek, druhotná kůra), kalus(hnojivé pletivo) b) Pletiva trvalá - Tvořena diferenciovanými buňkami, které jsou dokonale uzpůsobena k jednotlivým fcím. Jejich b. se již dále nedělí. Rozdělujeme je na pletiva: Krycí, vodivá, zpevňovací a základní.
Pletiva krycí (pokožková) Tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis), tvořená dlaždicovitými buňkami bez chlorofylu. Chrání před nadměrným odpařováním vody. Vnější stěny buněk jsou tlusté a kryty kutikulou (látka tukové povahy, tvořená kutinem, nepropustná pro tekutiny). Rostlina však musí s vnějším prostředím vyměňovat H2O, CO2 a O2. To jí umožňují průduchy - stomata. Stoma je tvořeno dvěma svěracími b., které mezi sebou vytvářejí štěrbinu. Jsou-li dobře zásobeny vodou, vlivem osmotických jevů vzroste turgor, b. se vyklenou a průduch se zvětší. Při nedostatku vody se turgor zmenšuje, b. se narovnají a průduch se uzavírá.
Součástí krycích pletiv jsou chlupy (trichomy):
• Trichomy krycí - mají fci ochranou. Protažené do špičky, jedno i více b. • Trichomy žláznaté - bývají zakončeny paličkou, ale také bývají štítkovité až miskovité. Vylučují vodné roztoky anorg. látek. • Trichomy žahavé - typ žláznatých trichomů, mají lahvicovitý tvar, jsou jednobuněčné, nerozvětvené. Blízko vrcholu je BS ztenčená, prostoupená Si2O3 a proto křehká. Při styku se ulomí a vypustí žahavou látku.)
Pletiva vodivá Rozvádí po rostlině vodné roztoky minerálů a živin. Procházejí v podobě protáhlých buněk kořenem, stonkem a větvemi až do listů a zde se rozvětvují v podobě žilek. Nazývají se cévními svazky a rozdělují se na část dřevní a lýkovou.
🤔 Najčastejšie otázky k téme
Aké sú hlavné typy pletív v rastlinách?
Hlavné typy pletív v rastlinách sú parenchym, prosenchym, kolenchym a sklerenchym.
Čo sú meristémy a akú funkciu majú?
Meristémy sú pletivá, ktoré sa neustále delia, čo umožňuje rast rastliny počas celého jej života.
Akú úlohu zohrávajú krycie pletivá?
Krycie pletivá chránia rastlinu pred nadmerným odparovaním vody a regulujú výmenu plynov cez stomata.