Referát sa zaoberá stavbou a funkciou cievneho systému, ktorý je zložený z tepien, žíl a vlásečníc. Popisuje, ako krv cirkuluje v tele, aké sú vlastnosti jednotlivých typov ciev a aké sú ich úlohy v prenosu kyslíka a živín do buniek.
- Cievny systém sa skladá z tepien, žíl a vlásečníc.
- Tepny vedú okysličenú krv zo srdca a majú pružné a pevné steny.
- Vlásečnice umožňujú výmenu živín a kyslíka medzi krvou a bunkami.
- Žíly odvádzajú odkysličenú krv späť do srdca a majú tenkostenné steny.
- Krevný obeh zabezpečuje cirkuláciu krvi a dodanie kyslíka do všetkých tkanív.
je tvořena systémem cév (tepny, žíly, vlásečnice). Funkce - rozvod krve (živin) ke všem buňkám v tkáních. Stavba: na povrchu tepen je vazivo obsahující kolagenní vlákna - ochranná funkce. Pro stěny velkých cév je charakteristická další vrstva, obsahující velký počet elastických vláken spolu s hladkou svalovinou. Stěny malých tepének tvoří převážně svalstvo/" class="wiki-link" title="Viac o: hladké svalstvo">Hladké svalstvo a jen malé množství elastických vláken, neboť krev zde již proudí pomaleji a není zapotřebí velké pružnosti tepének. Ve stáří se v tepnách ukládají vápenné ionty a vzniká ischemická choroba. Průsvitem cév se zjišťuje průchodnost krve. Průměr aorty 3 cm, rychlost je 30 cm/s.
a) Tepny - artérie Vedou (většinou okysličenou) krev ze srdce. Mají pružnou, pevnou stěnu, je v nich velký tlak a krev proudí velkou rychlostí.
b) Vlásečnice - kapiláry Jsou vloženy mezi tepny a žíly, jsou to malé cévky, jsou asi 0,5 mm dlouhé a mají průměr 5-20 µm. Spojují tepny a žíly a tím vytváří celistvý systém - krevní řečiště. Tlak krve je zde nízký a rychlost pouze 0,5 mm/s 22) díky nízké rychlosti umožňují přenos živin a kyslíku z krve do tělních buněk. Tvoří se v nich tkáňový mok. Zbývající část tkáňového moku je odváděna do mízních vlásečnic. Stavba - stěny vlásečnic jsou tvořeny jen jednou vrstvou plochých výstelkových buněk, tzv. endotelem - nejvnitřnější vrstva všech cév.
c) Žíly - vény Odvádějí krev (většinou odkysličenou) z vlásečnic do srdce. nejsou pružné, jsou tenkostěnné. Stavba: stěny žil mají slabou svalovinu. V dolních končetinách jsou kapsovité chlopně, které brání zpětnému toku krve. Ve velkých žilách je tlak a rychlost krve nízká. Křečové žíly (varixy) - vznikají srážením krve, sraženiny (= tromby) – záněty žil.
KREVNÍ OBĚH Zajišťuje cirkulaci krve v cévní soustavě a dodání kyslíku ke všem tkáním.
1. Velký tělní oběh:
Z levé komory vystupuje aorta, kterou je vedena okysličená krev (jasně červená) ke všem tkáním. Aorta se větví na menší tepny. Odkysličená krev je sbírána žilami tmavě červená krev) a vrací se dolní a horní dutou žilou do pravé síně. Rozvětvené
aorty - vychází z levé komory:
a) vzestupná aorta - z ní vychází věnčité koronární tepny (zásobují srdce) b) oblouk aorty - z něj vychází kmen hlavopažní, z něj se dále větví pravá krkavice a levá tepna podklíčková. Z oblouku aorty dále vychází společná krkavice (je společná jak pro levou krkavici, tak i pro levou tepnu podklíčkovou. Krev vedená krkavicemi vyživuje hlavu a mozek.
🤔 Najčastejšie otázky k téme
Akú funkciu majú tepny v cievnom systéme?
Tepny vedú okysličenú krv zo srdca do všetkých tkanív a majú pružné a pevné steny, ktoré odolávajú vysokému tlaku.
Čo sú vlásečnice a akú úlohu zohrávajú?
Vlásečnice sú malé cievky, ktoré spájajú tepny a žily a umožňujú výmenu živín a kyslíka medzi krvou a telesnými bunkami.
Aké sú hlavné rozdiely medzi žilami a tepnami?
Žíly odvádzajú odkysličenú krv späť do srdca, majú tenkostenné a menej pružné steny, zatiaľ čo tepny vedú okysličenú krv a majú pevné a pružné steny.