Charta OSN - plné znenie

CHARTA OSN

ÚVOD

Charta Organizace spojených národu byla podepsána 26. cervna 1945 v San Franciscu na záver Konference Organizace spojených národu o mezinárodní organizaci a vešla v platnost 24. ríjna 1945. Statut Mezinárodního soudního dvora tvorí integrální soucást Charty. Dodatky k clánkum 23, 27 a 61 Charty byly prijaty Valným shromáždením 17. prosince 1963 a vešly v platnost 31. srpna 1965. Dodatek k clánku 109, prijatý Valným shromáždením 20.prosince 1965, vstoupil v platnost 12. cervna 1968. Dodatkem k clánku 23 bylo rozšíreno clenství v Rade bez-pecnosti z jedenácti na patnáct clenu. Rozšírený clánek 27 stanoví, že rozhodnutí Rady bezpecnosti o procedurálních otázkách budou prijímána devíti kladnými hlasy (dríve sedmi), vcetne souhlasných hlasu peti stálých clenu Rady bezpecnosti. Dodatek clánku 61 rozširuje clenství v Hospodárském a sociálním výboru z osmnácti na dvacet sedm. Dodatek k clánku 109, který se vztahuje k prvnímu odstavci zmíneného clánku, stanoví, že Generální konference clenských státu za úcelem prezkoumání Charty se muže konat v míste a case stanoveném dvoutretinovou vetšinou clenu Valného shromáždení a hlasy kterýchkoli devíti clenu (dríve sedmi) Rady bezpecnosti. Odstavec 3 clánku 109, pojednávající o možnosti konání konference k prezkoumání Charty v prubehu desátého zasedání Valn ého shromáždení, byl zachován ve své puvodní forme, s poukazem na „souhlas kterýchkoli sedmi clenu Rady bezpecnosti", a bylo ho použito v r. 1955 Valným shromáždením na jeho pravidelném 10. zasedání a Radou bezpecnosti.

CHARTA ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODU

MY, LID SPOJENÝCH NÁRODU, JSOUCE ODHODLÁNI · uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát za našeho života prinesla lidstvu nevýslovné strasti, · prohlásit znovu svou víru v základní lidská práva, v dustojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužu i žen a národu velkých i malých, · vytvorit pomery, za nichž mohou být zachovány spravedlnost a úcta k závazkum plynoucím ze smluv a jiných pramenu mezinárodního práva, · podporovat sociální pokrok a zlepšovat životní úroven ve vetší svobode,

A K TOMU CÍLI

· pestovat snášenlivost a navzájem žíti v míru jako dobrí sousedé, · sjednotit své síly k udržení mezinárodního míru a bezpecnosti, · prijmout zásady a zavést metody zajištující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno jinak než ve spolecném zájmu, a používat mezinárodního ústrojí k podpore hospodárského a sociálního povznesení všech národu, ROZHODLI JSME SE SDRUŽIT SVÉ ÚSILÍ, ABYCHOM TECHTO CÍLU DOSÁHLI. Proto se naše vlády prostrednictvím svých zástupcu, kterí se shromáždili v meste San Franciscu a predložili své plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité forme, dohodly na této Charte Spojených národu a zrizují tímto mezinárodní organizaci zvanou Spojené národy. KAPITOLA I

CÍLE A ZÁSADY

Cíle Organizace spojených národu jsou tyto:

Clánek 1

  • 1. udržovat mezinárodní mír a bezpecnost a za tím úcelem konat úcinná kolektivní
opatrení, aby se predešlo a odstranilo ohrožení míru a byly potlaceny útocné ciny nebo jiná porušení míru a aby pokojnými prostredky a ve shode se zásadami spravedlnosti a mezinárodního práva bylo dosaženo úpravy nebo rešení tech mezinárodních sporu nebo situací, které by mohly vést k porušení míru;

  • 2. rozvíjet mezi národy prátelské vztahy, založené na úcte k zásade rovnoprávnosti a
sebeurcení národu, a cinit jiná vhodná opatrení k posílení svetového míru;

  • 3. uskutecnovat mezinárodní soucinnost rešením mezinárodních problému rázu
hospodárského, sociálního, kulturního nebo humanitního a podporováním a posilováním úcty k lidským právum a základním svobodám pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství;

  • 4. být strediskem, které by uvádelo v soulad úsilí národu o dosažení techto spolecných
cílu. Clánek 2 Organizace spojených národu a její clenové, jdouce za cíli prohlášenými v clánku 1,

jsou povinni jednat podle techto zásad:

  • 1. Organizace je založena na zásade svrchované rovnosti všech svých clenu. 2. Všichni
clenové plní poctive závazky, které prevzali podle této Charty, aby si tak všichni spolecne zajistili práva a výhody z clenství plynoucí. 3. Všichni clenové reší své mezinárodní spory pokojnými prostredky tak, aby ani mezinárodní mír a bezpecnost, ani spravedlnost nebyly ohrožovány. 4. Všichni clenové se vystríhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným zpusobem neslucitelným s cíli Organizace spojených národu. 5. Všichni clenové poskytnou Organizaci spojených národu veškerou pomoc pri každé akci, kterou podnikne podle této Charty a vystríhají se poskytovat pomoc kterémukoli státu, proti nemuž Organizace spojených národu podniká preventivní nebo donucovací akci. 6. Organizace zajistí, aby státy, které nejsou jejími cleny, jednaly podle techto zásad, pokud to bude nutné k udržení mezinárodního míru a bezpecnosti. 7. Žádné ustanovení této Charty nedává Organizaci spojených národu právo, aby zasahovala do vecí, které podstatne patrí do vnitrní pravomoci kteréhokoli státu, ani nezavazuje cleny, aby takové veci podrobovali rešení podle této Charty; tato zásada však nebrání, aby se použilo donucovacích opatrení podle kapitoly VII. KAPITOLA II

CLENSTVÍ

Clánek 3 Puvodními cleny Organizace spojených národu jsou státy, které zúcastnivše se konference Spojených národu o mezinárodní organizaci v San Franciscu nebo podepsavše predtím Deklaraci Spojených národu ze dne 1. ledna 1942, podepíší tuto Chartu a podle clánku 110 ji ratifikují. Clánek 4

  • 1. Za cleny Organizace spojených národu mohou být prijaty všechny ostatní
mírumilovné státy, které prijmou závazky obsažené v této Charte a podle úsudku Organizace jsou zpusobilé a ochotné tyto závazky plnit. 2. Prijetí každého takového státu za clena Organizace spojených národu se deje rozhodnutím Valného shromáždení na doporucení Rady bezpecnosti. Clánek 5 Clena Organizace spojených národu, proti kterému Rada bezpecnosti podnikne preventivní nebo donucovací akci, muže Valné shromáždení zbavit na její doporucení výkonu clenských práv a výsad. Výkon techto práv a výsad muže obnovit Rada bezpecnosti. Clánek 6 Clena Organizace spojených národu, který soustavne porušuje zásady této Charty, muže Valné shromáždení na doporucení Rady bezpecnosti z Organizace vyloucit.

KAPITOLA III

ORGÁNY

Clánek 7

  • 1. Jako hlavní orgány Organizace spojených národu se zrizují: Valné shromáždení,
Rada bezpecnosti, Hospodárská a sociální rada, Porucenská rada, Mezinárodní soudní dvur a Sekretariát. 2. Podle této Charty mohou být zrízeny pomocné orgány, které se ukáží nutnými. Clánek 8 Organizace spojených národu nezavede žádná omezení, pokud jde o stejnou právní zpusobilost mužu i žen zastávat jakoukoliv funkci v jejích hlavních i pomocných orgánech. KAPITOLA IV

VALNÉ SHROMÁŽDENÍ

SLOŽENÍ

Clánek 9

  • 1. Valné shromáždení se skládá ze všech clenu Organizace spojených národu. 2. Každý
clen má ve Valném shromáždení nejvýše pet zástupcu. FUNKCE A PRAVOMOC Clánek 10 Valné shromáždení muže jednat o všech otázkách nebo vecech, které patrí do rámce této Charty nebo se týkají pravomocí a funkcí orgánu touto Chartou stanovených, a muže - s výhradou ustanovení clánku 12 - clenum Organizace spojených národu nebo Rade bezpecnosti anebo clenum i Rade zároven cinit doporucení o všech takových otázkách nebo vecech. Clánek 11

  • 1. Valné shromáždení muže projednávat obecné zásady soucinnosti pri udržování
mezinárodního míru a bezpecnosti, zahrnujíc v to zásady, jimiž se má ridit odzbrojení a úprava zbrojení, a muže, pokud jde o tyto zásady, cinit doporucení clenum nebo Rade bezpecnosti anebo clenum i Rade zároven. 2. Valné shromáždení muže jednat o veškerých otázkách týkajících se udržování mezinárodního míru a bezpecnosti, které mu predloží nekterý clen Organizace spojených národu nebo Rada bezpecnosti nebo podle cl. 35 odstavce 2 stát, který není clenem Organizace, a - s výhradou ustanovení clánku 12 - muže o všech takových otázkách cinit doporucení státu nebo státum, jichž se vec týká, nebo Rade bezpecnosti anebo státum i Rade zároven. Každou otázku, která vyžaduje akce, postoupí Valné shromáždení, pred rozpravou nebo po ní, Rade bezpecnosti. 3. Valné shromáždení muže upozornovat Radu bezpecnosti na situace, které by mohly ohrozit mezinárodní mír a bezpecnost. 4. Pravomoc Valného shromáždení stanovená v tomto clánku neomezuje obecný dosah clánku 10. Clánek 12

  • 1. Pokud Rada bezpecnosti vykonává v jakémkoli sporu nebo v jakékoli situaci funkce,
které jí ukládá tato Charta, Valné shromáždení neuciní žádné doporucení o takovém sporu nebo situaci, ledaže o to Rada bezpecnosti požádá. 2. Generální tajemník zpraví za souhlasu Rady bezpecnosti Valné shromáždení na každém zasedání o všech vecech týkajících se udržování mezinárodního míru a bezpecnosti, kterými se Rada bezpecnosti zabývá, a po-dobne ihned zpraví Valné shromáždení nebo, jestliže nezasedá, cleny Organizace spojených národu, jakmile se Rada bezpecnosti prestane takovou vecí zabývat. Clánek 13

  • 1. Valné shromáždení dává podnet ke studiu a ciní doporucení, jejichž cílem je:
a) podporovat mezinárodní soucinnost na poli politickém a posilovat postupný rozvoj mezinárodního práva a jeho kodifikaci; b) podporovat mezinárodní soucinnost na poli hospodár-ském, sociálním, kulturním, výchovném a zdra-votnickém a usnadnovat uskutecnování lidských práv a základních svobod pro všechny, bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství. 2. Ostatní úkoly, funkce a pravomoc Valného shromáždení ve vecech zmínených v odstavci 1b stanoví kapitoly IX a X. Clánek 14 S výhradou ustanovení clánku 12 muže Valné shromáždení doporucovat opatrení pro pokojnou úpravu každé situace jakéhokoli puvodu, má-li za to, že by mohla poškodit obecné blaho nebo prátelské vztahy mezi národy, zahrnujíc v to situace vzniklé tím, že byla porušena ustanovení této Charty, která urcují cíle a zásady Organizace spojených národu. Clánek 15

  • 1. Valné shromáždení dostává od Rady bezpecnosti výrocní i zvláštní zprávy a
projednává je; tyto zprávy obsahují hlášení o opatreních, na kterých se Rada bezpecnosti usnesla nebo která ucinila, aby byl udržen mezinárodní mír a bezpecnost.

  • 2. Valné shromáždení dostává zprávy od jiných orgánu Organizace spojených národu a
projednává je. Clánek 16 V mezinárodní porucenské soustave vykonává Valné shromáždení ty funkce, které mu ukládají kapitoly XII a XIII, zahrnujíc v to schvalování porucenských úmluv pro oblasti, které nejsou oznaceny jako strategicky duležité. Clánek 17

  • 1. Valné shromáždení projednává a schvaluje rozpocet Organizace. 2. Náklady
Organizace nesou clenové podle rozvrhu, jak jej urcí Valné shromáždení. 3. Valné shromáždení projednává a schvaluje všechny financní a rozpoctové dohody s odbornými organizacemi zmínenými v clánku 57 a zkoumá správní rozpocty takových odborných organizací tak, aby jim mohla dávat doporucení. HLASOVÁNÍ Clánek 18

  • 1. Každý clen Valného shromáždení má jeden hlas. 2. O duležitých otázkách rozhoduje
Valné shromáždení dvoutretinovou vetšinou clenu prítomných a hlasujících. K temto otázkám patrí: doporucení týkající se udržování mezinárodního míru a bezpecnosti, volba nestálých clenu Rady bezpecnosti, volba clenu Hospodárské a sociální rady, volba clenu Porucenské rady podle odstavce 1c clánku 86, prijímání nových clenu do Organizace spojených národu, ustavení clenských práv a výsad, vylucování clenu, otázky týkající se pusobení porucenské soustavy a otázky rozpoctové. 3. Rozhodnutí o jiných otázkách, zahrnujíc v to urcování dalších druhu otázek, o nichž má být rozhodováno dvoutretinovou vetšinou, ciní se vetšinou clenu prítomných a hlasujících. Clánek 19 Clen Organizace spojených národu, který je v prodlení s placením svých príspevku Organizaci, nemá právo hlasovat ve Valném shromáždení, jestliže se cástka jeho nedoplatku rovná cástce príspevku, k nimž je povinen za predcházející dve plná léta, anebo je-li vyšší. Valné shromáždení muže presto dovolit takovému clenu, aby hlasoval, je-li presvedceno, že neplacení je zpusobeno okolnostmi, které nejsou v moci tohoto clena. RÍZENÍ Clánek 20 Valné shromáždení se schází k pravidelným zasedáním rocním, a kdykoli toho pomery vyžadují, k zasedáním zvláštním. Zvláštní zasedání svolává generální tajemník na žádost Rady bezpecnosti nebo vetšiny clenu Organizace spojených národu. Clánek 21 Valné shromáždení se usnáší na svém jednacím rádu. Pro každé zasedání volí si predsedu. Clánek 22 Valné shromáždení muže zrídit pomocné orgány, které považuje za nutné k výkonu svých funkcí. KAPITOLA V

RADA BEZPECNOSTI

SLOŽENÍ

Clánek 23

  • 1. Rada bezpecnosti se skládá z patnácti clenu Organizace spojených národu. Cínská
republika, Francie, Svaz sovetských socialistických republik, Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Spojené státy americké jsou stálými cleny Rady bezpecnosti. Valné shromáždení volí deset dalších clenu Organizace jako nestálé cleny Rady bezpecnosti, majíc náležitý zretel predevším na to, jak clenové Organizace prispívají k zachování mezinárodního míru a bezpecnosti, a k ostatním cílum Organizace, jakož i na spravedlivé rozdelení po stránce zemepisné. 2. Nestálí clenové Rady bezpecnosti se volí na dva roky. Pri první volbe nestálých clenu Rady bezpecnosti po jejím rozšírení z jedenácti na patnáct clenu dva ze ctyr doplnujících clenu se volí na 1 rok. Clenové, jejichž funkcní období uplynulo, nemohou být ihned voleni znovu. 3. Každý clen Rady bezpecnosti má v Rade jednoho zástupce. FUNKCE A PRAVOMOC Clánek 24

  • 1. Aby byla zajištena rychlá a úcinná akce Organizace spojených národu, sverují její
clenové Rade bezpecnosti základní odpovednost za udržování mezinárodního míru a bezpecnosti a jsou zajedno v tom, že Rada bezpecnosti, vykonávajíc své úkoly, jež vyplývají z této odpovednosti, jedná jejich jménem. 2. Vykonávajíc tyto úkoly, postupuje Rada bezpecnosti podle cílu a zásad Organizace spojených národu. Zvláštní pravomoc, která se dává Rade bezpecnosti, aby mohla plnit tyto úkoly, stanoví kapitoly VI, VII, VIII a XII. 3. Rada bezpecnosti predkládá Valnému shromáždení k projednání výrocní zprávu a podle potreby i zprávy zvláštní. Clánek 25 Clenové Organizace spojených národu se shodují v tom, že prijmou a provedou rozhodnutí Rady bezpecnosti v souladu s touto Chartou. Clánek 26 Aby bylo usnadneno nastolení a udržování mezinárodního míru a bezpecnosti za nejmenšího odcerpávání lidských a hospodárských zdroju sveta na zbrojení, ukládá se Rade bezpecnosti, aby za pomoci Vojenského štábního výboru, zmíneného v clánku 47, vypracovala plány na zavedení systému úpravy zbrojení a predložila je clenum Organizace spojených národu. Clánek 27

  • 1. Každý clen Rady bezpecnosti má jeden hlas. 2. O procedurálních otázkách rozhoduje
Rada bezpecnosti kladnými hlasy devíti clenu. 3. O všech ostatních vecech rozhoduje Rada bezpecnosti kladnými hlasy devíti clenu vcetne hlasu všech stálých clenu, rozumí se však, že se pri rozhodování podle kapitoly VI a podle odstavce 3 clánku 52 strana ve sporu zdrží hlasování. RÍZENÍ Clánek 28

  • 1. Rada bezpecnosti je organizována tak, aby mohla vykonávat své funkce nepretržite.
K tomu cíli je každý clen Rady bezpecnosti v sídle Organizace stále zastoupen. 2. Rada bezpecnosti koná periodické schuze, na kterých každý její clen muže, jestliže si to preje, být zastoupen clenem vlády nebo jiným zástupcem zvlášte urceným. 3. Rada bezpecnosti muže konat schuze nejen v sídle Organizace, ale též v kterémkoli jiném míste, jež po jejím soudu nejvíce usnadní její cinnost. Clánek 29 Rada bezpecnosti muže zrídit pomocné orgány, které považuje za nutné k výkonu svých funkcí. Clánek 30 Rada bezpecnosti se usnáší na svém jednacím rádu, v nemž stanoví také zpusob volby svého predsedy. Clánek 31 Každý clen Organizace spojených národu, který není clenem Rady bezpecnosti, muže se bez práva hlasu úcastnit rozpravy o kterékoli otázce vznesené na Radu bezpecnosti, kdykoli Rada bezpecnosti uzná, že zájmy tohoto clena jsou zvlášte dotceny. Clánek 32 Je-li stranou ve sporu, jenž projednává Rada bezpecnosti, clen Organizace spojených národu, který není clenem Rady, nebo stát, který není clenem Organizace, bude pozván, aby se bez práva hlasu úcastnil rozpravy o sporu. Pro úcast státu, který není clenem Organizace spojených národu, stanoví Rada bezpecnosti podmínky, jaké uzná za správné. KAPITOLA VI

POKOJNÉ REŠENÍ SPORU

Clánek 33

  • 1. Strany v každém sporu, jehož trvání by mohlo ohrozit udržení mezinárodního míru a
bezpecnosti, budou nejprve usilovat o jeho rešení vyjednáváním, šetrením, zpro-stredkováním, rízením smírcím, rozhodcím nebo soudním, použitím oblastních orgánu nebo ujednání nebo jinými pokojnými prostredky podle vlastní volby. 2. Rada bezpecnosti, uzná-li to za nutné požádá strany, aby rešily svuj spor takovými prostredky. Clánek 34 Rada bezpecnosti muže konat šetrení o každém sporu nebo každé situaci, která by mohla vést k mezinárodním trenicím nebo vyvolat spor, aby urcila, zda trvání sporu nebo situace by mohlo ohrozit udržení mezinárodního míru a bezpecnosti. Clánek 35

  • 1. Každý clen Organizace spojených národu muže upozornit Radu bezpecnosti nebo
Valné shromáždení na každý spor nebo každou situaci povahy zmínené v clánku 34. 2. Stát, který není clenem Organizace spojených národu, muže upozornit Radu bezpecnosti nebo Valné shromáždení na každý spor, v nemž je stranou, prijme-li napred pro tento spor závazky pokojného rešení stanovené touto Chartou. 3. Jednání Valného shromáždení ve vecech, na které bylo upozorneno podle tohoto clánku, rídí se ustanoveními clánku 11 a 12. Clánek 36

  • 1. Rada bezpecnosti muže v každém období sporu povahy zmínené v clánku 33 nebo
situace obdobné povahy doporucit vhodné rízení nebo zpusoby postupu pri úprave. 2. Rada bezpecnosti prihlíží ke každému rízení pro rešení sporu, které strany již prijaly. 3. Ciníc doporucení podle tohoto clánku, Rada bezpecnosti prihlíží rovnež k tomu, že spory právní povahy by strany mely zpravidla vznášet na Mezinárodní soudní dvur podle ustanovení jeho statutu. Clánek 37

  • 1. Nepodarí-li se stranám urovnat spor povahy zmínené v clánku 33 prostredky v nem
uvedenými, vznesou jej na Radu bezpecnosti. 2. Má-li Rada bezpecnosti za to, že trvání tohoto sporu by mohlo vskutku ohrozit udržení mezinárodního míru a bezpecnosti, rozhodne, zda bude jednat podle clánku 36, anebo doporucí takové podmínky úpravy, jaké považuje za primerené. Clánek 38 Aniž jsou tím dotcena ustanovení clánku 33 až 37, Rada bezpecnosti muže, žádají-li to všechny strany ve sporu, cinit jim doporucení pro pokojné rešení sporu. KAPITOLA VII AKCE PRI OHROŽENÍ MÍRU, PORUŠENÍ MÍRU A CINECH ÚTOCNÝCH Clánek 39 Rada bezpecnosti urcí, zda došlo k ohrožení míru, porušení míru nebo útocnému cinu, a doporucí nebo rozhodne, jaká opatrení budou ucinena podle clánku 41 a 42, aby byl udržen nebo obnoven mezinárodní mír a bezpecnost. Clánek 40 Aby predešla zhoršení situace, Rada bezpecnosti muže, dríve než uciní doporucení nebo rozhodne o opatreních stanovených v clánku 39, vyzvat strany, o které jde, aby splnily taková zatímní opatrení, jež považuje za nutná nebo žádoucí. Taková zatímní opatrení nejsou na újmu práv, nároku nebo postavení stran, o které jde. Jestliže taková zatímní opatrení nebudou splnena, Rada bezpecnosti k tomu náležite prihlédne. Clánek 41 Rada bezpecnosti muže rozhodnout, jakých opatrení nezahrnujících užití ozbrojené síly má být použito, aby jejím rozhodnutím bylo dodáno úcinnosti, a muže vyzvat cleny Organizace spojených národu, aby taková opatrení provedli. Tato opatrení mohou zahrnovat úplné nebo cástecné prerušení hospodárských styku, spoju železnicních, námorních, leteckých, poštovních, telegrafních, rádiových a jiných, jakož i prerušení styku diplomatických. Clánek 42 Má-li Rada bezpecnosti za to, že by opatrení podle clánku 41 nedostacovala anebo že se ukázala nedostatecnými, muže podniknout takové akce leteckými, námorními nebo pozemními silami, jaké považuje za nutné k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpecnosti. Takové akce mohou zahrnovat demonstrace, blokádu a jiné operace leteckými, námorními nebo pozemními silami clenu Organizace spojených národu. Clánek 43

  • 1. Aby prispeli k udržení mezinárodního míru a bezpecnosti, všichni clenové Organizace
spojených národu se zavazují, že Rade bezpecnosti na její výzvu a podle zvláštní dohody nebo dohod dají k disposici ozbrojené síly, pomoc a služby nutné k udržení mezinárodního míru a bezpecnosti, cítajíc v to právo pruchodu. 2. Taková dohoda nebo dohody urcí pocty a druhy sil, stupen jejich pohotovosti a všeobecné rozmístení i ráz služeb a pomoci, jež mají být poskytnuty. 3. O této dohode nebo dohodách bude jednáno co nejdríve na podnet Rady bezpecnosti. Uzavre je Rada bezpecnosti se cleny nebo skupinami clenu Organizace a budou podléhat ratifikaci signatárních státu podle jejich ústavních predpisu. Clánek 44 Rozhodne-li se Rada bezpecnosti použít síly, pak dríve než vyzve clena v Rade nezastoupeného, aby poskytl ozbrojené jednotky k splnení závazku prevzatých podle clánku 43, pozve ho, jestliže si to clen preje, aby se úcastnil rozhodování Rady bezpecnosti o použití kontingentu ozbrojených sil tohoto clena. Clánek 45 Aby Organizace spojených národu mohla provádet naléhavá vojenská opatrení, budou clenové udržovat okamžite použitelné národní letecké kontingenty pro sdruženou mezinárodní akci donucovací. Jejich sílu, stupen pohotovosti a plány pro jejich sdruženou akci urcí Rada bezpecnosti za pomoci Vojenského štábního výboru v mezích stanovených zvláštní dohodou nebo dohodami zmínenými v clánku 43. Clánek 46 Plány na použití ozbrojených sil vypracuje Rada bezpecnosti za pomoci Vojenského štábního výboru. Clánek 47

  • 1. Zrizuje se Vojenský štábní výbor, aby radil a pomáhal Rade bezpecnosti ve všech
otázkách týkajících se vojenských potreb Rady bezpecnosti pri udržování mezinárodního míru a bezpecnosti, pri použití sil jí poskytnutých a jejich velení, úprave zbrojení a prípadném odzbrojení. 2. Vojenský štábní výbor se skládá z nácelníku štábu stálých clenu Rady bezpecnosti nebo jejich zástupcu. Jestliže úcinné provádení úkolu vyžaduje, aby se jeho prací zúcastnil nekterý clen Organizace spojených národu v nem trvale nezastoupený, vyzve jej výbor k úcasti. 3. Vojenský štábní výbor odpovídá pod pravomocí Rady bezpecnosti za strategické rízení všech ozbrojených sil Rade bezpecnosti poskytnutých. Otázky, které se týkají velení temto silám, budou upraveny pozdeji. 4. Vojenský štábní výbor muže se zmocnením Rady bezpecnosti a po porade s príslušnými oblastními orgány zrídit oblastní podvýbory. Clánek 48

  • 1. Akce nutné k provedení rozhodnutí Rady bezpecnosti pro udržení mezinárodního
míru a bezpecnosti podnikají všichni nebo nekterí clenové Organizace spojených národu, jak Rada bezpecnosti urcí. 2. Taková rozhodnutí provádejí clenové Organizace spojených národu prímo i svou akcí v príslušných mezinárodních organizacích, jichž jsou cleny. Clánek 49 Clenové Organizace spojených národu se spojí, aby si poskytli vzájemnou pomoc pri provádení opatrení, o nichž rozhodla Rada bezpecnosti. Clánek 50 Jestliže Rada bezpecnosti podniká preventivní nebo donucovací opatrení proti nekterému státu, pak kterýkoli jiný stát, at clen ci neclen Organizace spojených národu, jemuž vzejdou z provádení techto opatrení zvláštní hospodárské problémy, má právo poradit se s Radou bezpecnosti o rešení techto problému. Clánek 51 Žádné ustanovení této Charty neomezuje, v prípade ozbrojeného útoku na nekterého clena Organizace spojených národu, prirozené právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu, dokud Rada bezpecnosti neuciní opatrení k udržení mezinárodního míru a bezpecnosti. Opatrení ucinená cleny pri výkonu tohoto práva sebe-obrany oznámí se ihned Rade bezpecnosti; nedotýkají se nikterak pravomoci a odpovednosti Rady bezpecnosti, pokud jde o to, aby kdykoli podle této Charty podnikla takovou akci, jakou považuje za nutnou k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpecnosti. KAPITOLA VIII

OBLASTNÍ DOHODY

Clánek 52

  • 1. Žádné ustanovení této Charty nebrání existenci oblastních dohod nebo orgánu pro
rešení takových otázek, týkajících se udržení mezinárodního míru a bezpecnosti, které jsou vhodné pro oblastní akci, jestliže takové dohody nebo orgány a jejich cinnost lze sloucit s cíli a zásadami Organizace spojených národu. 2. Clenové Organizace spojených národu, kterí vstoupí v takové dohody nebo ustaví takové orgány, vynaloží veškeré úsilí, aby dríve než predloží místní spory Rade bezpecnosti, dosáhli jejich pokojného rešení použitím techto oblastních dohod nebo orgánu. 3. Rada bezpecnosti povzbuzuje rozvoj pokojného rešení místních sporu použitím takových oblastních dohod nebo orgánu bud na podnet státu, jichž se to týká, nebo z popudu Rady bezpecnosti samé. 4. Tento clánek se nijak nedotýká použití clánku 34 a 35. Clánek 53

  • 1. Kde je to vhodné, použije Rada bezpecnosti takových oblastních dohod nebo orgánu
pro donucovací akci pod svým vedením. Avšak žádná donucovací akce nebude podniknuta podle oblastních dohod nebo oblastními orgány bez zmocnení Rady bezpecnosti, ledaže jde o opatrení proti nekterému neprátelskému státu, blíže urcenému v odstavci 2 tohoto clánku, tak jak jsou predvídána podle clánku 107 nebo v oblastních dohodách smerujících proti obnovení útocné politiky takového státu, dokud Organizace nebude na žádost príslušných vlád poverena úkolem zabránit dalšímu útoku takového státu. 2. Výraz „neprátelský stát", kterého je použito v odstavci 1 tohoto clánku, vztahuje se na každý stát, který byl za druhé svetové války neprítelem kteréhokoli signatáre této Charty. Clánek 54 Rada bezpecnosti bude vždy plne zpravována o každé cinnosti pro udržení mezinárodního míru a bezpecnosti, která se podniká nebo zamýšlí podle oblastních dohod nebo oblastními orgány.

KAPITOLA IX

MEZINÁRODNÍ HOSPODÁRSKÁ A SOCIÁLNÍ SOUCINNOST

Clánek 55 Aby se vytvorily pomery stability a blahobytu, jež jsou nutné pro pokojné a prátelské styky mezi národy, založené na úcte k zásade rovnoprávnosti a sebeurcení národu,

Organizace spojených národu bude podporovat:

a) zvyšování životní úrovne, plnou zamestnanost a vytvárení podmínek pro hospodárský pokrok a rozvoj; b) rešení mezinárodních hospodárských, sociálních, zdravotnických a príbuzných problému, jakož i mezinárodní soucinnost v oblasti kultury a výchovy; c) obecnou úctu k lidským právum a základním svobodám pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství a jejich zachovávání. Clánek 56 Všichni clenové se zavazují, že budou spolecne i jednotlive jednat v soucinnosti s Organizací, aby bylo dosaženo cílu stanovených v clánku 55. Clánek 57

  • 1. Ruzné odborné organizace, které byly zrízeny mezivládními dohodami a mají na
základe svých ústav rozsáhlé mezinárodní úkoly v oboru hospodárském, kulturním, sociálním, výchovném, zdravotnickém a v oborech príbuzných, budou pridruženy k Organizaci podle ustanovení clánku 63. 2. Organizace, jež budou takto pridruženy k Organizaci spojených národu, oznacují se dále jako „odborné organizace". Clánek 58 Organizace ciní doporucení pro koordinaci programu a cinností odborných organizací. Clánek 59 Organizace dává, je-li to vhodné, popud k jednání mezi zúcastnenými státy o vytvorení jakýchkoli nových odborných organizací nutných k dosažení cílu stanovených v clánku

55. Clánek 60

Odpovednost za plnení funkcí Organizace stanovených v této kapitole nese Valné shromáždení a pod jeho vedením Hospodárská a sociální rada, která pro tento úcel má pravomoc urcenou v kapitole X. KAPITOLA X

HOSPODÁRSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA

SLOŽENÍ

Clánek 61

  • 1. Hospodárská a sociální rada se skládá z dvaceti sedmi clenu Organizace spojených
národu volených Valným shromáždením. 2. S výhradou ustanovení odst. 3 volí se každý rok devet clenu Hospodárské a sociální rady na dobu trí let. Vystupujícího clena lze ihned zvolit znovu. 3. Pri první volbe po rozšírení poctu clenu Hospodárské a sociální rady z osmnácti na dvacet sedm volí se devet doplnujících clenu krome tech, kterí vymenují šest clenu, jimž uplynulo funkcní období na konci daného roku. Funkcní období trí z devíti doplnujících clenu uplyne koncem prvního roku a dalších trí koncem druhého roku podle úpravy ucinené Valným shromáždením. 4. Každý clen Hospodárské a sociální rady má v Rade jednoho zástupce. FUNKCE A PRAVOMOC Clánek 62

  • 1. Hospodárská a sociální rada muže vypracovávat studie a zprávy o mezinárodních
otázkách hospodárských, so-ciálních, kulturních, výchovných, zdravotnických a o ve-cech príbuzných nebo dávat k nim popud a ci-nit ve všech techto vecech doporucení Valnému shromáždení, clenum Organizace spojených národu a príslušným odborným organizacím. 2. Muže cinit doporucení, jejichž cílem je podporovat úctu k lidským právum a základním svobodám pro všechny a jejich zachovávání. 3. Muže pripravovat a Valnému shromáždení predkládat návrhy úmluv ve vecech, které jsou v její pusobnosti. 4. Muže podle pravidel stanovených Organizací spojených národu svolávat mezinárodní konference o vecech, které jsou v její pusobnosti. Clánek 63

  • 1. Hospodárská a sociální rada muže s kteroukoli z organizací zmínených v clánku 57
uzavírat dohody, které stanoví podmínky, za nichž tato organizace bude pridružena k Organizaci spojených národu. Takové dohody podléhají schválení Valného shromáždení.

  • 2. Muže koordinovat cinnost odborných organizací tím, že se s nimi radí a ciní jim
doporucení a že ciní doporucení Valnému shromáždení a clenum Organizace spojených národu. Clánek 64

  • 1. Hospodárská a sociální rada muže ucinit vhodná opatrení, aby dostávala pravidelné
zprávy od odborných organizací. Muže se dohodnout s cleny Organizace spojených národu a s odbornými organizacemi, aby dostávala zprávy o tom, co podnikli k provedení jejích vlastních doporucení a doporucení Valného shromáždení ve vecech, které patrí do pusobnosti Rady. 2. Muže Valnému shromáždení podávat své pripomínky k temto zprávám. Clánek 65 Hospodárská a sociální rada muže poskytovat informace Rade bezpecnosti a na její žádost bude jí nápomocna. Clánek 66

  • 1. Hospodárská a sociální rada vykonává funkce, které patrí do její pusobnosti pri
provádení doporucení Valného shromáždení. 2. Za souhlasu Valného shromáždení muže konat služby, o které požádají clenové Organizace spojených národu nebo odborné organizace. 3. Provádí jiné funkce, které jsou stanoveny jinde v této Charte nebo které jí urcí Valné shromáždení. HLASOVÁNÍ Clánek 67

  • 1. Každý clen Hospodárské a sociální rady má jeden hlas. 2. Hospodárská a sociální
rada rozhoduje vetšinou clenu prítomných a hlasujících. RÍZENÍ Clánek 68 Hospodárská a sociální rada zrizuje komise v oboru hospodárském a sociálním a pro podporování lidských práv, i jiné komise, potrebné k výkonu svých funkcí. Clánek 69 Jde-li o vec, na které má zvláštní zájem nekterý clen Organizace, Hospodárská a sociální rada jej vyzve, aby se bez práva hlasu úcastnil jejího jednání v této veci. Clánek 70 Hospodárská a sociální rada muže ucinit opatrení, aby se zástupci odborných organizací bez práva hlasu úcastnili jednání Rady, jakož i jednání komisí jí zrízených a aby se její vlastní zástupci úcastnili jednání odborných organizací. Clánek 71 Hospodárská a sociální rada muže ucinit vhodná opatrení pro poradní styk s nevládními organizacemi, které se zabývají vecmi patrícími do její pusobnosti. Taková opatrení muže dohodnout i s mezinárodními organizacemi, a kde je to vhodné, i s organizacemi vnitrostátními po po-rade s clenem Organizace spojených národu, o kterého jde. Clánek 72 1. Hospodárská a sociální rada se usnáší na svém jednacím rádu, v nemž také stanoví zpusob volby svého predsedy. 2. Hospodárská a sociální rada se schází podle potreby, a to podle svého jednacího rádu, který obsahuje též ustanovení o svolávání schuzí na žádost vetšiny jejích clenu. KAPITOLA XI

DEKLARACE O NESAMOSPRÁVNÝCH ÚZEMÍCH

Clánek 73 Clenové Organizace spojených národu, kterí mají nebo prejímají odpovednost za správu území, jejichž lid ješte nedosáhl v plné míre samosprávy, uznávají zásadu, že zájmy obyvatel techto zemí jsou nejprednejší, a prijímají za svou svatou povinnost závazek, že budou v rámci soustavy mezinárodního míru a bezpecnosti, zrízené touto Chartou,

co nejvíce podporovat jejich blahobyt a že za tím úcelem:

a) zajistí, náležite dbajíce kultury lidu, o nejž jde, jeho politické, hospodárské, sociální a výchovné povznesení, spravedlivé zacházení s ním a jeho ochranu pred zneužíváním; b) budou rozvíjet samosprávu, náležite prihlížet k politickým tužbám lidu a pomáhat mu v postupném rozvíjení jeho svobodných politických institucí, a to podle zvláštních pomeru každého území a jeho lidu i jejich ruzných stupnu rozvoje; c) budou posilovat mezinárodní mír a bezpecnost; d) budou podporovat úcinná opatrení pro rozvoj, podnecovat výzkum, spolupracovat vzájemne, a kdy a kde to bude vhodné, též s odbornými a mezinárodními orgány, aby byly úcinne uskutecnovány sociální, hospodárské a vedecké cíle v tomto clánku stanovené; e) budou pravidelne zasílat generálnímu tajemníkovi pro informaci - s výhradou omezení, jichž by si vyžádala bezpecnost a zretele ústavní - statistické a jiné informace odborného rázu o hospodárských, sociálních a výchovných pomerech území, za která odpovídají, krome území, o nichž platí kapitoly XII a XIII. Clánek 74 Clenové Organizace spojených národu se rovnež shodují v tom, že jejich politika, pokud jde o území, pro než platí tato kapitola, stejne jako pokud jde o jejich vlastní území, musí být založena na obecné zásade dobrého sousedství a náležite prihlížet k zájmum a prospechu ostatního sveta ve vecech sociálních, hospodárských a obchodních.

KAPITOLA XII

MEZINÁRODNÍ PORUCENSKÁ SOUSTAVA

Clánek 75 Organizace spojených národu zrídí pod svým vedením mezinárodní porucenskou soustavu pro správu a kontrolu území, která této soustave budou podrízena jednotlivými pozdejšími dohodami. Tato území se dále oznacují jako „porucenská území". Clánek 76 Základní úkoly porucenské soustavy ve shode s cíli Organizace spojených národu,

vyhlášenými v clánku 1 této Charty, jsou:

a) posilovat mezinárodní mír a bezpecnost; b) podporovat politický, hospodárský a sociální pokrok obyvatel porucenských území, rozvoj jejich vzdelání a jejich postupný vývoj k samospráve nebo nezávislosti, s prihlédnutím k zvláštním okolnostem každého území a jeho lidu a svobodne vysloveným tužbám tohoto lidu a k ustanovením jednotlivých porucenských dohod; c) posilovat úctu k lidským právum a základním svobodám pro všechny, bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství, a posilovat vedomí vzájemné závislosti národu sveta; d) zajistit všem clenum Organizace spojených národu a jejich príslušníkum rovné nakládání v oboru sociálním, hospodárském a obchodním, jakož i rovné nakládání s jejich príslušníky pri výkonu spravedlnosti, aniž by tím bylo dotceno uskutecnování úkolu již uvedených, a s výhradou ustanovení clánku 80. Clánek 77

  • 1. Porucenská soustava se vztahuje na území, která patrí do techto kategorií a budou jí

podrízena porucenskými dohodami:

a) území, která jsou nyní pod mandátem; b) území, která by byla odloucena od neprátelských státu v dusledku druhé svetové války; c) území, která budou dobrovolne podrízena této soustave státy odpovednými za jejich správu. 2. Pozdejší dohoda ustanoví, která území uvedených kategorií budou podrízena porucenské soustave a za jakých podmínek. Clánek 78 Porucenská soustava se nevztahuje na území, která se stanou cleny Organizace spojených národu, ponevadž vztahy mezi cleny jsou založeny na úcte k zásade svrchované rovnosti. Clánek 79 O porucenských podmínkách pro každé území, které má být podrízeno porucenské soustave, jakož i o veškerých úpravách a zmenách, dohodnou se státy prímo zúcastnené, vcetne mocnosti mandátní, jde-li o území pod mandátem nekterého clena Organizace spojených národu. Schvalovány budou podle clánku 83 a 85. Clánek 80

  • 1. S výhradou toho, co bude ujednáno v jednotlivých porucenských dohodách,
uzavrených podle clánku 77, 79 a 81 a podrizujících každé takové území porucenské soustave, a dokud takové dohody nebudou uzavreny, žádné ustanovení v této kapitole nebude prímo ani neprímo vykládáno tak, že nejak pozmenuje jakákoli práva nekterého státu nebo lidu nebo ustanovení platných mezinárodních smluv, jejichž stranami jsou clenové Organizace spojených národu. 2. Odstavec 1 tohoto clánku nebude vykládán tak, jako by skýtal duvody k prodlení nebo odkladu jednání o dohodách nebo sjednání dohod, jimiž se mandátní nebo jiná území podrizují porucenské soustave podle clánku

77. Clánek 81

Porucenská dohoda bude vždy obsahovat podmínky, za kterých bude porucenské území spravováno, a urcí moc, která bude vykonávat správu porucenského území. Takovou mocí, dále nazývanou „spravující moc", muže býti jeden nebo nekolik státu nebo Organizace spojených národu sama. Clánek 82 V porucenské dohode muže být urcena jedna nebo více strategických oblastí, které mohou zahrnovat cást nebo celek porucenského území, pro než dohoda platí, bez újmy zvláštní dohody nebo zvláštních dohod podle clánku 43. Clánek 83

  • 1. Všechny funkce Organizace spojených národu ve strategických oblastech, vcetne
schvalování ustanovení porucenských dohod i jejich úprav nebo zmen, vykonává Rada bezpecnosti. 2. Základní úkoly stanovené v clánku 76 platí pro lid každé strategické oblasti. 3. S výhradou ustanovení porucenských dohod, a aniž by byly dotceny zretele bezpecnostní, použije Rada bezpecnosti v strategických oblastech pomoci Porucenské rady pri výkonu tech funkcí Organizace spojených národu, které vyplývají z porucenské soustavy a týkají se vecí politických, hospodárských, sociálních a výchovných. Clánek 84 Spravující moc je povinna zajistit, aby porucenské území prispívalo k udržování mezinárodního míru a bezpecnosti. Za tím úcelem muže spravující moc použít dobrovolnických sil, prostredku a pomoci porucenského území pri plnení závazku, které v této veci prevzala vuci Rade bezpecnosti, jakož i pro místní obranu a udržování práva a porádku v porucenském území. Clánek 85

  • 1. Funkce Organizace spojených národu ve veci porucenských dohod pro všechny
oblasti neoznacené jako strategické, vcetne schvalování ustanovení porucenských dohod a jejich úprav nebo zmen, vykonává Valné shromáždení. 2. Porucenská rada, jednajíc pod vedením Valného shromáždení, bude Valnému shromáždení pomáhat pri vykonávání techto funkcí. KAPITOLA XIII

PORUCENSKÁ RADA

SLOŽENÍ

Clánek 86

  • 1. Porucenská rada se skládá z techto clenu Organizace spojených národu:
a) z clenu spravujících porucenská území; b) z tech clenu vyjmenovaných v clánku 23, kterí nespravují porucenská území; c) z tolika jiných clenu zvolených na dobu trí let Valným shromáždením, kolika je treba, aby bylo zajišteno, že celkový pocet clenu Porucenské rady bude rovným dílem rozdelen mezi ty cleny Organizace spojených národu, kterí porucenská území spravují, a ty, kterí taková území nespravují. 2. Každý clen Porucenské rady urcí osobu zvlášte kvalifikovanou jako svého zástupce v Rade. FUNKCE A PRAVOMOC Clánek 87 Vykonávajíce své funkce, Valné shromáždení a pod jeho vedením Porucenská rada

mohou:

a) projednávat zprávy predložené spravující mocí; b) prijímat petice a zkoumat je v poradním styku se spravující mocí; c) zarizovat pravidelné návštevy v príslušných porucenských územích ve lhutách dohodnutých se spravující mocí; d) provádet tyto i jiné úkony podle ustanovení porucenských dohod. Clánek 88 Porucenská rada vypracuje dotazník o politickém, hospodárském, sociálním a výchovném pokroku obyvatel každého porucenského území a spravující moc každého porucenského území, které patrí do pusobnosti Valného shromáždení, podává mu na základe tohoto dotazníku každorocne zprávu. HLASOVÁNÍ Clánek 89

  • 1. Každý clen Porucenské rady má jeden hlas. 2. Porucenská rada rozhoduje vetšinou
clenu prítomných a hlasujících. RÍZENÍ Clánek 90

  • 1. Porucenská rada se usnáší na svém jednacím rádu, v nemž také stanoví zpusob
volby svého predsedy. 2. Porucenská rada se schází podle potreby, a to podle svého jednacího rádu, který obsahuje též ustanovení o svolávání schuzí na žádost vetšiny jejích clenu. Clánek 91 Porucenská rada použije, je-li to vhodné, pomoci Hospodárské a sociální rady a odborných organizací ve vecech, které se jich týkají. KAPITOLA XIV

MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DVUR

Clánek 92 Mezinárodní soudní dvur je hlavním soudním orgánem Organizace spojených národu. Pusobí podle pripojeného statutu, který je založen na statutu Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti a je nedílnou cástí této Charty. Clánek 93

  • 1. Všichni clenové Organizace spojených národu jsou ipso facto úcastníky statutu
Mezinárodního soudního dvora. 2. Stát, který není clenem Organizace muže se stát i úcastníkem statutu Mezinárodního soudního dvora za pod-mínek, které v každém prípade urcí Valné shromáždení na doporucení Rady bezpecnosti. Clánek 94

  • 1. Každý clen Organizace se zavazuje, že se podrobí rozhodnutí Mezinárodního
soudního dvora v každém sporu, v kterém je stranou. 2. Jestliže strana v nekterém sporu nesplní své závazky z rozsudku vyneseného Mezinárodním soudním dvorem, muže se druhá strana obrátit na Radu Bezpecnosti, jež, považuje-li to za nutné, muže cinit doporucení nebo rozhodnout, jaká opatrení mají být ucinena, aby rozsudek byl vykonán. Clánek 95 Žádné ustanovení této Charty nebrání clenum Organizace spojených národu, aby nesverovali rešení svých sporu jiným soudum na základe dohod, které již platí nebo které teprve budou sjednány. Clánek 96

  • 1. Valné shromáždení nebo Rada bezpecnosti mohou požádat Mezinárodní soudní dvur,
aby dal posudek o kterékoli právní otázce. 2. Jiné orgány Organizace spojených národu a odborné organizace, které k tomu mohou být Valným shromáždením kdykoli zmocneny, mohou rovnež žádat Dvur o posudek v právních otázkách, které vznikají v oboru jejich cinnosti. KAPITOLA XV

SEKRETARIÁT

Clánek 97 Sekretariát se skládá z generálního tajemníka a zamestnancu, jichž bude Organizace potrebovat. Generálního tajemníka jmenuje Valné shromáždení na doporucení Rady bezpecnosti. Je hlavním správním úredníkem Organizace. Clánek 98 Generální tajemník pusobí v této funkci na všech schuzích Valného shromáždení, Rady bezpecnosti, Hospodárské a sociální rady i Porucenské rady a vykonává všechny ostatní úkoly, které mu tyto orgány sverí. Generální tajemník podává Valnému shromáždení výrocní zprávu o cinnosti Organizace. Clánek 99 Generální tajemník muže upozornit Radu bezpecnosti na každou vec, která podle jeho názoru muže ohrozit udržení mezinárodního míru a bezpecnosti. Clánek 100

  • 1. Generální tajemník a zamestnanci, vykonávajíce své povinnosti, nebudou žádat ani
prijímat pokyny od žádné vlády ani od kterékoli jiné moci vne Organizace. Vystríhají se každého jednání, které by se neslucovalo s jejich postavením mezinárodních úredníku odpovedných pouze Organizaci. 2. Každý clen Organizace se zavazuje, že bude dbát výlucné mezinárodní povahy úkolu generálního tajemníka a zamestnancu a že se nebude snažit, aby na ne pri vykonávání jejich úkolu pusobil. Clánek 101

  • 1. Zamestnance jmenuje generální tajemník podle predpisu stanovených Valným
shromáždením. 2. Vhodní zamestnanci se natrvalo pridelí Hospodárské a so-ciální rade, Porucenské rade a podle potreby i jiným orgánum Organizace. Tito zamestnanci tvorí soucást sekretariátu. 3. Pri príjímání zamestnancu a stanovení jejich služebních podmínek je treba se rídit predevším nutností zajistit co nejvyšší úroven výkonnosti, znalosti a bezúhonnosti. Je treba náležite dbát toho, aby zamestnanci byli vybírání na zemepisné základne co nejširší. KAPITOLA XVI

RUZNÁ USTANOVENÍ

Clánek 102

  • 1. Každá smlouva a každá mezinárodní dohoda, uzavrená kterýmkoli clenem
Organizace spojených národu po tom, kdy tato Charta nabude úcinnosti, bude co nejdríve registrována u sekretariátu a bude jím uverejnena. 2. Žádná strana jakékoli smlouvy nebo mezinárodní dohody, která nebude registrována podle ustanovení odstavce 1 tohoto clánku, nemuže se jí dovolávat pred žádným orgánem Organizace spojených národu. Clánek 103 V prípade rozporu mezi závazky clenu Organizace podle této Charty a jejich závazky podle kterékoli jiné mezinárodní dohody, mají prednost závazky podle této Charty. Clánek 104 Organizace spojených národu požívá na území každého svého clena takové právní zpusobilosti, jaká je nutná k výkonu jejích funkcí a k uskutecnování jejích cílu. Clánek 105

  • 1. Organizace spojených národu požívá na území každého svého clena takových výsad
a imunit, jaké jsou nutné k uskutecnování jejích cílu. 2. Zástupci clenu Organizace spojených národu a úredníci Organizace požívají rovnež takových výsad a imunit, jaké jsou nutné k nezávislému výkonu jejich funkcí, které souvisí s cinností Organizace. 3. Valné shromáždení muže cinit doporucení, pokud jde o urcení, jak v podrobnostech používat odstavcu 1 a 2 tohoto clánku, nebo muže navrhnout clenum Organizace spojených národu úmluvy k tomu cíli. KAPITOLA XVII

PRECHODNÁ OPATRENÍ BEZPECNOSTNÍ

Clánek 106 Dokud nenabudou úcinnosti takové zvláštní dohody, zmínené v clánku 43, které Rade bezpecnosti podle jejího mínení umožní, aby zacala plnit své úkoly podle clánku 42, strany zúcastnené na Deklaraci ctyr státu, podepsané v Moskve dne 30. ríjna 1943, a Francie se poradí podle odstavce 5 této Deklarace navzájem, a bude-li toho podle okolností treba, i s jinými cleny Organizace spojených národu, o takové spolecné akci jménem Organizace, jež by byla nutná k udržení mezinárodního míru a bezpecnosti. Clánek 107 Jde-li o akci proti státu, který byl za druhé svetové války neprítelem kteréhokoli signatáre této Charty, nic v této Charte neciní takovou akci neoprávnenou, ani jí nebrání, jestliže ji jako dusledek této války podnikly nebo schválily vlády, které mají odpovednost za takovou akci. KAPITOLA XVIII

ZMENY

Clánek 108 Zmeny této Charty nabudou úcinnosti pro všechny cleny Organizace spojených národu, budou-li schváleny hlasy dvou tretin clenu Valného shromáždení a ratifikovány dvema tretinami clenu Organizace podle jejich ústavních predpisu, cítajíc v to všechny stálé cleny Rady bezpecnosti. Clánek 109

  • 1. Obecná konference clenu Organizace spojených národu pro revizi této Charty muže
se konat v dobe a míste, které budou urceny hlasy dvou tretin Valného shromáždení a hlasy kterýchkoli devíti clenu Rady bezpecnosti. Každý clen Organizace má na konferenci jeden hlas. 2. Jakékoli pozmenení této Charty, doporucené dvoutretinovou vetšinou hlasu konference, nabude úcinnosti, bude-li ratifikována dvema tretinami clenu Organizace podle jejích ústavních predpisu, cítajíc v to všechny stálé cleny Rady bezpecnosti. 3. Nebude-li se taková konference konat pred desátým výrocním zasedáním Valného shromáždení, pocítáno od té doby, kdy tato Charta nabude úcinnosti, bude návrh na svolání takové konference dán na porad tohoto zasedání Valného shromáždení a konference se bude konat, bude-li tak rozhodnuto vetšinou hlasu clenu Valného shromáždení a hlasy kterýchkoli sedmi clenu Rady bezpecnosti.

KAPITOLA XIX

RATIFIKACE A PODPIS

Clánek 110

  • 1. Tato Charta bude ratifikována signatárními státy podle jejich ústavních predpisu. 2.
Ratifikacní listiny budou uloženy u vlády Spojených státu amerických, jež zpraví o každém uložení všechny signatární státy, jakož i generálního tajemníka Organizace, až bude jmenován. 3. Tato Charta nabude úcinnosti uložením ratifikacních listin Republiky Cínské, Francie, Svazu sovetských socialistických republik, Spojeného království Velké Bri-tánie a Severního Irska, Spojených státu ame-rických a vetšiny ostatních signatárních státu. Poté bude vládou Spojených státu amerických sepsán protokol o uložení ratifikacních listin a jeho opisy zaslány všem signatárním státum. 4. Signatární státy této Charty, které ji budou ratifikovat po tom, kdy nabyla úcinnosti, stanou se puvodními cleny Organizace spojených národu ode dne, kdy uloží své príslušné ratifikacní listiny. Clánek 111 Tato Charta, jejíž cínský, francouzský, ruský, anglický a španelský text jsou stejne autentické, zustane uložena v archivu vlády Spojených státu amerických. Její rádne overené opisy zašle tato vláda vládám ostatních signatárních státu. Na dukaz toho podepsali zástupci vlád Spojených národu tuto Chartu. Dáno v meste San Franciscu dne dvacátého šestého cervna roku tisíc devet set ctyricet pet.