Johannes Kepler životopis Život a dílo Jana Keplera Johannes Kepler, objevitel zákonu pohybu planet, se narodil v roce 1571 v nemeckém meste Weil der Stadt. Kepler studoval teologii, filozofii a matematiku na univerzite v Tüebingenu, v roce 1588 získal nižší akademickou hodnost bakaláre a tri roky nato vyšší hodnost mistra svobodných umení. Ackoli vetšina tehdejších vedcu horlive nesouhlasila s Koperníkovou heliocentrickou teorií a stále uznávala starou Ptolemaiovu teorii, totiž že stredem vesmíru je zeme, Kepler Koperníkovu teorii studoval velmi podrobne studoval a v Tüebingenu si ji nechal inteligentne objasnit a brzo jí uveril. Brzy po získání titulu mistra svobodných umení odchází z Tüebingenu a nekolik pracuje na akademii ve Štýrském Hradci. Tam také roku 1596píše svou první vedeckou práci ,knihu o astronomii, Mysterium cosmographicum. Prestože se teorie, kterou v této knize predložil, pozdeji ukazuje jako zcela nesprávná, jasne ukázala jeho matematické schopnosti a originalitu myšlenek, a udelala takový dojem,že ho proslulý hvezdár Tycho Brahe zve r. 1600 do Prahy, aby zde pracoval jako Braheho asistent v jeho observatori. Kepler prijímá nabídku a tak v lednu 1600 prijíždí do Prahy a zacíná s Tycho Brahem spolupracovat. Bohužel necelý rok po Keplerove príjezdu Brahe umírá, avšak mladý Kepler v uplynulých mesících ucinil tak príznivý dojem, že ho císar Rudolf II. ihned jmenoval Tychovým nástupcem na míste ríšského matematika. V této funkci Kepler zustává až do své smrti. V Tychove pozustalosti zdedil Kepler obsáhlé záznamy pozorování známých planet, zvlášte Marsu, které Tycho delal po mnoho let. Tyto záznamy mely pro tehdejší dobu neocenitelnou hodnotu a Kepler veril, že mu peclivý matematický rozbor Tychových záznamu umožní nezvratne urcit, která teorie pohybu planet je správná : zda Koperníkova heliocentrická, starší, Ptolemaiova geocentrická, nebo snad tretí teorie, podaná Tychem. Kepler se tak na mnoho let ponoril do úmorných výpoctu a do intenzivního studia všech trí teorií. Kepler ke svému zdešení prišel na to, že ani Koperníkova ani Ptolemaiova teorie není zcela správná. Proto se Kepler zameril na teorii Brahovu. Po dlouhém bádání a overování objevil, že mars neobíhá, jak si vetšina tehdejších astronomu myslela, po kruhové dráze, ale že Mars, a tím pádem nejspíše vetšina planet, obíhá po dráze eliptické a že Slunce je umísteno v jednom z jejích ohnisek. Po objevení tohoto základního principu se ješte mnoho mesícu zabýval složitými a zdlouhavými výpocty, aby se presvedcil, zda jeho teorie odpovídá Tychovým pozorováním. Teprve až v r. 1609 vydává své dva první zákony v díle Astronomia nova (Nová astronomie). První z nich konstatuje, že se každá planeta pohybuje kolem Slunce po eliptické obežné dráze a Slunce je uprostred. Druhý zákon konstatuje, že plochy opsané pruvodicem jsou za stejnou dobu stejné. O deset let pozdeji Kepler uverejnil svuj tretí zákon: cím dál je planeta od Slunce, tím déle trvá, než je obehne, pricemž druhá mocnina doby obehu je rovna tretí mocnine vzdálenosti od Slunce. Keplerovy zákony podávají v podstate úplný a správný popis pohybu planet kolem Slunce, a tím vyrešily jeden ze základních problému astronomie, jehož rozluštení unikalo i takovým génium, jako byli Koperník a Galileo Galilei. Kepler sice nevysvetlil, proc se planety pohybují po obežných dráhách tak, jak se pohybují,ale tento problém vyrešil o pár desetiletí pozdeji Isaac Newton, pricemž Keplerovy zákony byly duležitým podkladem pro Newtonovu hypotézy. Vzhledem k významu Keplerových výsledku je prekvapující, že je zpocátku takrka nikdo nebral na vedomí, dokonce ani tak velký vedec jako Kepleruv prítel Galileo. Ale Keplerovi nevadilo ,že jeho výsledky jiní vedci nebrali na vedomí a veril, že v budoucnu vedecký svet plne docení Keplerovy objevy.A opravdu v prubehu pár desítek let,zacal být význam Keplerova díla vedeckému svetu zrejmý. Jeho práce Úvod Kopernické astronomie (epitome astronomiae Copernicanae ) se stalo jedním z nejrozšírenejších a nejuznávanejších vedeckých pojednáních o astronomii Evropy, která znacnou merou prispela k výrobe prvních teleskopových cocek. Tato práce obsahovala výklady objevu Novy. Kepleruv osobní príspevek k rozvoji astronomie se skoro dá prirovnat ke Koperníkovu. V jistém smeru byly Keplerovy výsledky ješte impozantnejší. Jeho dílo je totiž naprosto originální a Kepler se potýkal s nárocnými matematickými výpocty, a to bez jakýchkoliv technických pomucek, které by jeho práci usnadnily. Johanes Kepler zemrel v roce 1630 v bavorském Rezne. Jeho zákony pohybu planet se ukázaly jako trvalejší pomník než jeho náhrobek, který byl znicen za tricetileté války.