V průběhu 19.století řada chemiků usilovala o uspořádání prvků dle velikosti jejich atomů tak, aby byly zřejmé určité podobnosti v jejich vlastnostech a chování. Nejúspěšnější byl Rus Dimitrij Mendělejev, který v roce 1869 vytvořil základ moderní periodické tabulky.

Periodická tabulka - Uspořádání prvků dle jejich protonových čísel. Fyzikální a chemické vlastnosti daného prvku, jakož i jeho sloučenin, souvisí s jeho umístěním v tabulce. Tabulka je rozdělena do skupin a period. Začíná vodíkem umístěným v 1.periodě vlevo. Ve směru zleva doprava se zvyšuje protonové číslo prvků.

Perioda - Vodorovná řada prvků v periodické tabulce. Existuje sedm period. 1.perioda má jen dva prvky - vodík (H) a helium (He). 2. a 3. perioda má po osmi prvcích a nazývají se krátkými periodami. Periody 4. a 7. mají od 18 do 32 prvků. Nazývají se dlouhými periodami. Ve směru zleva doprava rostou protonová čísla od 1 po nejvyšší. Všechny prvky téže periody mají stejný počet elektronových slupek. Postupné změny v počtu elektronů vedou k postupným změnám v chemickém chování prvků v periodách.

Skupiny - Svislý sloupec prvků v periodické tabulce. Všechny skupiny jsou číslovány římskými číslicemi. Prvky téže skupiny mají stejný počet elektronů ve své vnější slupce a vykazují podobné chemické vlastnosti. Skupiny s názvy - I.skupina - Alkalické kovy II.skupina - Kovy alkalických zemin VII.skupina - Halogeny VIII.skupina - Vzácné plyny

Vodík (H2) - je prvním a nejlehčím prvkem v periodické tabulce. Je to hořlavý plyn bez zápachu. Na Zemi se vyskytuje pouze ve sloučeninách. Je vyráběn ze zemního plynu a vodní páry za vysokých teplot nebo reakcí vodního plynu a vodní páry za přítomnosti katalyzátoru. Je redukčním činidlem, na vzduchu hoří světle modrým plamenem, při vyšší teplotě reaguje s řadou látek, např. se sodíkem poskytuje hydrid sodný. Vodík se používá například při ztužování tuků, výrobě amoniaku, jako raketové palivo. Reakce vodíku se sodíkem na hydrid sodný : 2Na(s) + H2(g) * 2NaH(s) Vodík je redukční činidlem : CuO(s) + H2(g) *?Cu(s) + H2O(i)

Prvky I. skupiny, alkalické kovy - jsou například Li, Na, K, Rb, Cs, Fr, ...

  • Lithium (Li) : - výskyt v přírodě je vzácný
  • na vzduchu hoří narůžovělým plamenem
2Li(s) + 2H2O * 2LiOH(aq) + H2(g)

  • Sodík (Na) : - jeho nejdůležitějším nerostem je sůl kamenná
  • na vzduchu hoří oranžovým plamenem
  • používá se jako chladící médium v jaderných elektrárnách
  • Draslík (K) : - prudce reaguje např. s chlorem nebo vodou
  • jako kov se využívá málo, ale řada jeho sloučenin má velký význam

Prvky II. skupiny, kovy alkalických zemin - jsou např. Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra, ...

  • Hořčík (Mg) : - v přírodě se nachází pouze ve svých sloučeninách (dolomit,...)
  • na vzduchu hoří ostrým bílým plamenem
  • používá se k výrobě slitin, např. pro letectví, je nezbytný pro fotosyntézu
( je součástí chlorofylu - rostlinného barviva ).

  • Vápník (Ca) : - v přírodě se nachází vázaný v různých sloučeninách
  • je obsažen v mléce a kostech
  • v kyslíku hoří červeným plamenem
  • používá se při výrobě vysoce kvalitní oceli a při výrobě uranu.

Přechodné prvky

Jsou to kovové prvky, pro něž je typická tvrdost, houževnatost, lesk, kujnost a tažnost, Jsou vodiči tepla a elektřiny, mají vysoké teploty tání, varu a velkou hustotu. Jsou to např. : Sc, Ti, V, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, Y, Zr, Nb, Mo, Tc, Ru, Rh, Pd, Ag, Cd, La, Hf, Ta, W, Re, Os, Ir, Pt, Au, Hg, ... Vnitřní přechodné prvky jsou vzácné a často nestabilní.

  • Železo (Fe) : - poměrně měkký bílý a magnetický kov
  • na vlhkém vzduchu se tvoří na povrchu železa rez
  • možno chránit galvanizací ( pokovením vrstvou zinku )
  • výroba oceli ze surového železa
  • ocel se používá na řadu výrobků, jako auta, sporáky, chladničky, aj.
  • železo se využívá k výrobě řetězů, poklopů na kanalizaci, aj.
  • železo je také důležitým prvkem v lidské výživě
  • Měď (Cu) : - načervenalý, měkký, ale houževnatý kov
  • je to málo reaktivní kov
  • na vzduchu se zvolna potahuje vrstvičkou zeleného síranu měďnatého
  • nereaguje s vodou, ani s ředěnými kyselinami nebo zásadami
  • reaguje s kyselinou sírovou a dusičnou
  • používá se na slitiny, k výrobě drátů (měď má dobrou vodivost)
  • Zinek (Zn) : - je stříbřitý, ale na vzduchu rychle ztrácí lesk
  • reaguje s kyslíkem a kyselinou, rozžhavený s vodní párou
  • používá se k pokovování železa a oceli, aby se zabránilo korozi

Prvky III. skupiny - jsou např. B, Al, Ga, In, Tl, ...

  • Hliník (Al) : - je nejrozšířenější kov na Zemi
  • je tvrdý, tažný, kujný a dobrý vodič tepla a elektřiny
  • reaguje se vzdušným kyslíkem a vytváří na povrchu vrstvičku Al2O3, jenž
zabraňuje další korozi

  • používá se na výrobu fólií k balení potravin, dále slouží k vedení vysokého
napětí

Prvky IV. skupiny - jsou např. C, Si, Ge, Sn, Pb, ...

  • Křemík (Si) : - tvrdý, lesklý nekov šedé barvy a s vysokou teplotou tání
  • nachází se v píscích a horninách jako oxid křemičitý a křemičitany
  • křemík je polovodič proto se používá se k výrobě mikročipů
  • Olovo (Pb) : - je to měkký a kujný kov, který se získává z galenitu (PbS)
  • na vzduchu ztrácí lesk, zvolna reaguje s měkkou vodou, pomalu s Cl a
s HNO3

  • používá se v olověných bateriích pro auta, v nemocnicích k odstínění
škodlivého rentgenového záření

  • Uhlík (C) : - je to nekov, který se vyskytuje ve dvou formách - diamant a grafit
  • tkáně živých organismů jsou tvořeny uhlíkatými sloučeninami a
živočichové dokážou tyto sloučeniny štěpit, aby získali energii

  • uhlík se vyskytuje např. v koksu, v dřevěném uhlí, v oxidu uhelnatém,
v uhličitanech, aj. látkách Rozpuštění uhlíku ve vodě na - CO2(aq) + H2O(l) * 2H(aq) + CO3(aq) slabou kyselinu uhličitou

Prvky V. skupiny - jsou např. N, P, As, Sb, Bi, ...

  • Dusík (N2) : - je to dvouatomový plyn bez zápachu a barvy tvořící 78* atmosféry
  • nachází se v buňkách, např. v bílkovinách
  • kapalný dusík se používá k mražení potravin neboť jeho teplota je -196oC
  • v podobě oxidu dusného se používá k narkóze
  • Fosfor (P) : - v přírodě se nachází pouze vázaný ve sloučeninách
( hlavním nerostem je apatit )

- nejčastěji se vyskytuje ve dvou formách :

Bílý fosfor - jedovatá bílá látka, na vzduchu se sama vzněcuje Červený fosfor - tmavě červený prášek, není vznětlivý ani jedovatý

Prvky VI. skupiny - jsou např. O, S, Se, Te, Po, ...

  • Kyslík (O2) : - plyn bez barvy a zápachu tvořící 21* atmosféry
  • nezbytný pro život, podporuje hoření, silné oxidační činidlo
  • rostliny produkují kyslík při fotosyntéze
  • používá se v nemocnicích a při čištění odpadních vod
  • Síra (S) : - je to žlutý nekov, nerozpustný ve vodě
  • v přírodě se nachází volná v podzemních ložiskách
  • hoří modrým plamenem za vzniku oxidu siřičitého
  • používá se k vulkanizaci kaučuku, na výrobu H2SO4, léků a fungicidů

Prvky VII. skupiny, halogeny - jsou např. F, Cl, I, Br, At, ...

  • Fluor (F): - vyrábí se z kazivce a kryolitu
  • reaguje téměř se všemi prvky
  • přidává se do past na zuby jako fluorid
  • Chlor (Cl) : - je to jedovatý, dusivý plyn
  • je velmi reaktivní, proto se v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách
  • používá se k dezinfikaci vody v bazénech, používá se k výrobě
prostředků dezinfekčních

  • řada prvků reaguje s chlórem za tvorby chloridů ( viz rovnice )
H2(g) + Cl2(g) * 2HCl(g)

  • Brom (Br2) : - je to těkavá kapalina uvolňující jedovaté a dusivé páry
  • v přírodě se nachází ve sloučeninách, které se nachází v mořských
organismech, minerálech a mořské vodě

  • sloučenina bromu nachází uplatnění v lékařství, fotochemii a jako
desinfekční prostředky

  • Jod (I) : - reaktivní krystalická látka
  • je velmi málo rozpustný v čisté vodě, ale dobře se rozpouští v roztoku
jodidu draselného

  • je důležitou složkou v lidské potravě, neboť nedostatek jodu ve stravě
způsobuje nedostatečnou produkci hormonů štítnou žlázou

  • jod se vyskytuje v mořských chaluhách a rybách

Prvky VIII. skupiny, vzácné plyny - jsou např. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn, ...

  • Helium (He) : - je to bezbarvý plyn bez zápachu, nachází se v atmosféře a je nehořlavý
  • je zcela nereaktivní, neexistuje žádná jeho sloučenina
  • helium se používá k plnění vzducholodí
  • Neon (Ne) : - je to plyn bez chuti, zápachu a nachází se v atmosféře
  • je zcela nereaktivní a nejsou známi žádné jeho sloučeniny
  • používá se v reklamních výbojkách
  • Argon (Ar) : - je to plyn bez barvy a zápachu
  • používá se k plnění žárovek a fluorescenčních trubic
  • Krypton (Kr): - je jednoatomový plyn bez barvy a zápachu
  • je nereaktivní, jedinou známou sloučeninou je fluorid kryptonu
  • používá se do laserů a fluorescenčních trubic
  • Xenon (Xe) : - je to plyn bez barvy a zápachu
  • je reaktivní, známo je jen několik sloučenin např. tetrafluorid xenonu, aj.
  • používá se do obyčejných žárovek a žárovek v majáku
  • Radon(Rn) : - je to radioaktivní plyn vznikající radioaktivní přeměnou radia