/p>
Vývojová fakta vztahující se na člověka:
CH. Darvin - 1871 kniha „Původ člověka pohlavní výběr“ C. Linné
systematika organismů nepřipouští si vývoj ve svém systému zařadit člověka do jedné skupiny s opicemi E. Haeckel - teoreticky hledal chybějící články v Darwinově teorii, německý biolog
E. Dubois - výzkumy na Jávě, holandský lékař, 1891 - 92 - objev části lebky a kostí, Pithecanthropus erectus
Lamark - organismy se vyvíjí
Cuvier - připouští vývoj do určité doby
Dodatečné hodnocení nálezů z Neandertalu a Dusseldorfu z r. 1856.
Datování paleoantropologických a archeologických nálezů:
je důležité při posouzení jednotlivých nálezů lidské vývojové řady. stratigrafické zařazení - podle geologické vrstvy, vrstvy jsou charakterizovány vůdčími fosíliemi (společenstva rostlin a živočichů). artefakty - doprovodné nálezy - lidské výrobky (keramika, kov, kámen,...) chemická a radioaktivní analýza - na základě chemického rozpadu Nejznámější je radioaktivní metoda - každá živá hmota obsahuje konstatní množství radioaktivního izotopu uhlíku. Po smrti organismu není množství tohoto izotopu v organismu. Doplňování a ubývá ho s poločasem rozpadu. Po změření množství radioaktivního izotopu v kosti je možné vypočítat, jak dlouho již není živý.
Prvoústní (primitivní otvor z gastruly)
Druhoústí
strunatci ostnokožci - ježovky KMEN pláštěnci kopytnatci (bezlebeční) PODKMEN obratlovci kruhoústní paryby ryby obojživelníci plazi ptáci TŘÍDA savci primáti hlodavci ŘÁD šelmy lichokopytníci sudokopytníci