Systema Nervosum

Nervová soustava člověka NERVOVÉ ŘÍZENÍ (REFLEXNÍ) · umožňují specializované buňky neurony · receptory = specializované buňky, které zaznamenají změny vnějšího i vnitřního prostředí · tyto změny převádějí na vzruchy (impulzy) · vzruch je veden dostředivými nervovými drahami do centra (mozku nebo míchy) a odtud po zpracování odstředivými nervovými drahami k výkonným orgánům = efektorům · převod vzruchu z receptoru nervovou drahou na efektor (výkonný orgán) = reflex

NEURON = nervová buňka · základní stavební jednotka nervové soustavy · není schopna se dělit a rozmnožovat, poškozená nelze nahradit, porušená vlákna ale srůstají · vodivost nervových vláken závislá na síle myelinové pochvy, kterou tvoří glie · čím je pochva silnější tím rychleji vede vlákno vzruchy (myelinová a Schwanová pochva zabraňují šíření nervových vzruchů mezi sousedními vlákny)

· nervová vlákna s pochvou bílá, bez pochvy šedá · dendrity vedou nervové vzruchy od receptorů do těla neuronu dostředivě · neurit (axon) málo se větví, vede nervový vzruch odstředivě ven z těla buňky · počet neuronů v mozkové kůře 14 miliard

GLIOVÉ BUŇKY

· mezi nervovými buňkami buňky gliové nevedou vzruchy, mají podpůrnou funkci, chrání a vyživují neurony, fagocytují poškozené buňky = drobné, bohatě větvené buňky různého tvaru

· vystýlají dutiny ústředního nervstva nebo vyplňují prostory mezi nervovými buňkami · účastní se výživy a odvádění odpadních látek · tvoří "kostru" nervové tkáně

PRINCIP ŠÍŘENÍ NERVOVÉHO VZRUCHU

I. V KLIDU:

· biomembrána neuronu polopropustná è propouští nitrobuněčné K+ 50 100 x více než mimobuněčné Na+ - K+ odchází z buňky mnohem více než se do ní nastěhuje Na+ - dochází k nerovnováze nábojů è v buňce vzniká záporný náboj, který tam udržují Cl- ionty, venku na membráně vzniká kladný náboj · rozdíl nábojů na membráně vyvolává tzv. klidový potenciál (0,1V)

II. PŘI PODRÁŽDĚNÍ:

· účinkem podráždění se mění vlastnosti membrány è propouští více Na+ do nitra buňky (asi 500 x rychleji) è dochází k DEPOLARIZACI (= změně nábojů) · klidový potenciál se změní na akční potenciál šíří se po neuronu ve formě vzruchu (= vlny elektrické negativity) · tento stav trvá max. 1 2 milisekundy

III. POTÉ

kladné náboje vydávány z buňky ve formě K+, později jsou K+ mechanismem aktivního transportu vyměněny za Na+ - stav REPOLARIZACE = návrat ke klidovému potenciálu

· spotřebovává se obrovské množství E z ATP

PŘENOS VZRUCHU Z JEDNÉ BUŇKY DO DRUHÉ · děje se pomocí synapsí (zápojů) · synapse = mezera mezi ukončením neuritu 1 neuronu a zakončením dendritů druhého neuronu několik tisícin mm · váčky v zakončení neuritu obsahují přenašeč (mediátor) = neurotransmitér

PRINCIP ŠÍŘENÍ VZRUCHU · vzruch dojde na konec neuritů zvláštní smrštitelná vlákna přisouvají váčky s transmitérem k biomembráně è váčky s biomembránou splynou è mediátor se vyleje do synaptické štěrbiny è mediátor se naváže na specifický receptor na membráně sousedního neuronu è změní její vlastnosti je propustná pro Na+ ionty è dochází k depolarizaci

· jakmile podráždění pomine è mediátor rozložen enzymy nebo jeho účinek samovolně vymizí · neurotransmitér se nachází jen v zakončení neuritu vzruch je veden jen jedním směrem

2 typy neurotransmitérů:

• 1. budivé excitační transmitéry acetylcholin, noradrenalin vyvolávají depolarizaci =

změnu membránového potenciálu v synaptické biomembráně následujícího neuronu = vzniká budivý (excitační) postsynaptický poteciál

• 2. tlumivé inhibiční neurotransmitéry kyselina j-aminomáselná = vyvolává hyperpolarizaci

(opačný děj k depolarizaci) = dochází k inhibici (útlumu) šíření nervového vzruchu

· podobný účinek jako neurotransmitery mají drogy

VLASTNOSTI NERVŮ I. DRÁŽDIVOST = schopnost reagovat na vlivy prostředí (optické, akustické, elektrické) è vzniká podráždění

výsledkem podráždění nervový vzruch

Zákonitosti:

· nervový vzruch vzniká pouze při podráždění určité velikosti tzv. prahové hodnoty · prahová hodnota je zároveň podmětem maximálním (velikost vzruchu se s rostoucí intenzitou podráždění nezvětšuje) = "Zákon všechno nebo nic" · nerv lze podráždit elektrickým proudem

· dráždění nervového vlákna má své charakteristické fáze:

· po každém podráždění nastává krátké období è není schopen přijímat další i sebesilnější podráždění = období naprosté nedráždivosti = ABSOLUTNÍ REFRAKTERNÍ FÁZE trvá 2-3 tisíciny vteřiny

· poté se dráždivost postupně zvětšuje až na výchozí úroveň · doba potřebná k úplnému obnovení dráždivosti = RELATIVNÍ REFRAKTERNÍ FÁZE

NERVOVÁ SOUSTAVA

rozlišena na:

I. Ústřední nervovou soustavu - ÚNS

• 1. mozek
• 2. mícha

II. Obvodové periferní nervy

• 1. dostředivé (senzitivní)
• 2. odstředivé motorické

autonomní sympatické parasympatické

VÝVOJ ÚSTŘEDNÍHO NERVSTVA · vzniká z ektodermu na dorzální straně zárodku · neurální ploténka se prohlubuje v neurální rýhu è vnořuje se è uzavírá è přeměňuje se v neurální trubici · mozek se tvoří na hlavovém konci zárodku zde se trubice rozšiřuje a diferencuje se na tři části:

• 1. 1. přední čichový mozek (prosencephalon)
• 2. střední zrakový mozek (mesencephalon)
• 2. 3. zadní sluchový mozek (rhombencephalon)

další vývoj:

přední mozek se diferencuje na:

• 3. přední koncový mozek (telencephalon)
• 4. mezimozek (diencephalon)

střední část zůstává

zadní mozek:

• 5. mozeček (cerebellum)
• 6. prodloužená mícha (medulla oblongata)

původní členění se v dospělosti uchovává jako tzv. mozkový kmen: prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek nejdůležitější a nejstarší části mozku

Po celé délce mozkového kmene na vnitřní části retikulární formace = pruh síťovitě uspořádaných neuronů = převodní soustava do vyšších center mozku, zajišťuje pohybovou koordinaci a důležité

Životní funkce I. ÚSTŘEDNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

1. MÍCHA

2. MOZEK

MOZEK (encephalon)

· 1300 g · v dutině lební, mozek i mích jsou zevně chráněny plenami (=obaly) · 1. tvrdá plena (dura mater) vystýlá dutinu lební (okolo míchy vytváří míšní vak), mezi kostí a tvrdou plenou cévy, tuk a vazivo, pod tvrdou plenou 2 pleny měkké

· 2. plena pavučnice (arachnoidea) bezcévná · 3. plena omozečnice (pia mater) bohatá cévami, kopíruje přesně všechny záhyby mozku (na míše è cévnatá plena míšní) · štěrbina mezi omozečnicí (míšní plenou) a pavučnicí vyplněna mozkomíšním mokem chrání mozek a míchu před otřesy a nárazy

STAVBA MOZKU

I. Prodloužená mícha (medulla oblongata) = pokračování míchy páteřní, zanořuje se do Varolova mostu

· uvnitř IV. mozková komora · vystupuje z ní 7 párů hlavových nervů VI. XII. · šedá hmota prodloužené míchy vytváří jádra zde začínají nebo končí dostředivá a odstředivá vlákna výše uvedených hlavových nervů · nachází se zde centra retikulární formace řízení řady životně důležitých funkcí (dýchání, srdeční frekvence, krevního tlaku, pohybů trávicího ústrojí) · centrum polykání, kýchání, kašlání a zvracení · bílá hmota tvoří ji soubory vzestupných nebo sestupných drah · poranění prodloužené míchy končí zpravidla smrtí

II. Varolův most (pons Varoli) = val nad prodlouženou míchou

· spojuje koncový mozek s mozečkem, je přímým pokračováním prodloužené míchy · skládá se z vzestupných i sestupných mozkových vláken · nachází se zde i část šedé mozkové hmoty kontroluje žlázy produkující sliny a slzy · mezi jádry mozkových nervů jsou roztroušeny nervové buňky è vstupují i do středního mozku è propojují šedou i bílou hmotu è vytváří tzv. retikulární formaci ta pomocí podmětů neuronů aktivují mozkovou kůru a udržují ji v bdělém stavu, pokud podměty ochabují è vzniká spánek · z Varolova mostu vystupuje Trojklanný nerv

III. Mozeček (cerebellum)

· tvořen 2 polokoulemi (hemisférami) spojeny červem mozečkovým (vermis cerebelli) povrch kůra mozečková vytváří závity, je tvořena šedou hmotou

• 1. v závitech Purkyňovy buňky téměř největší a nejsložitější buňky v lidském těle uskutečňují největší počet spojení ze všech mozkových buněk

· uvnitř bílá hmota na řezu mozečkem vytváří stromečkovou strukturu strom života reflexní ústředí pohybu, reguluje svalové napětí, koordinaci (jemných, rychlých a přesných) pohybů, slouží k udržení tělesné rovnováhy

IV. Střední mozek (mesencephalon)

· nejmenší oddíl mozku skrytý mezi mostem a mezimozkem · horní strana čtverhrbolí, na spodní straně 2 stonky mozkové nasedají na most

středem probíhá Sylviův kanálek

a/ čtverhrbolí končí zde část vláken zrakového a sluchového nervu

b/ kolem Sylviova kanálku šedá hmota, z ní vychází 2 páry okohybných nervů, Sylviův

kanálek se dále v mezimozku rozšiřuje v III. mozkovou komoru

c/ stonky mozkové skládají se z bílé hmoty spojují koncový mozek s nižšími oddíly

centrálního nervstva, obsahují sestupné nervové dráhy, nejdůležitější z nich je dráha

pyramidová

V. Mezimozek (diencephalon)

· mezi hemisférami koncového mozku · v něm je uložena III. mozková komora · spodina komory šedá hmota hypotalamus, k hypotalamu je stopkou připojena hypofýza

· strop komory tenčí, v zadu připojena šišinka · Hypotalamus reflexní centra pro řízení tělesné teploty, hospodaření s vodou, látkové

výměny v tkáních, regulace spánku a bdění boční stěny mezimozku silné vejčité útvary - talamy (převážně ze šedé hmoty) = převodní

ústředí pro dostředivá nervová vlákna směřující ke koncovému mozku

VI. Koncový mozek (telencephalon)

· mohutný, překrývá ostatní časti mozku · 2 hemisféry spojeny kalózním tělesem = svazek vláken bílé hmoty · na povrchu hemisfér plášť pallium tvořen šedou hmotou = hluboce rozčleněn brázdami (sulci) vytváří laloky (lobi) čelní, temenní, týlní a spánkový · na spodní ploše čelních laloků přiloženy kyjovité oblasti čichového mozku · uvnitř hemisfér dutiny (v každé hemisféře 1 mozková komora I. a II.) kde vzniká mozkomíšní mok sveden do III. a IV. komory otvorem ve stropu IV. komory se mok pod mozečkem dostává ven a tvoří prostředí kolem mozku a míchy

Limbický systém = útvary kolem III. mozkové komory = mezimozek a útvary pláště na spodní a vnitřní stranu hemisfér = hraniční zóna mezi mozkovým kmenem a mozkovou kůrou

· centrum komplexu instinktivního chování, sídlo emocí strach, hněv, smutek, radost, láska · zajišťuje ukládání paměťových stop · na základě zkušeností dotváří vrozené prvky chování

VII. Mozková kůra (cortex cerebri)

· nejmladší a nejdokonalejší část mozku, silná 2-5 mm · skládá se ze šesti vrstev nervových buněk lišící se tvarem · rozčleňujeme ji na okrsky, ve kterých končí dostředivá vlákna nervů přicházejících z nižších oddílů nervové soustavy a z receptorů (dochází zde k zachycení a zpracování nervových vzruchů a vytváření vhodných odpovědí na ně) · 1. okrsky motorické přední centrální závit · obsahuje velké jehlanovité (pyramidální) buňky è z nich vedou neurity k motorickým buňkám předních míšních rohů = ústředí vědomých pohybů = pyramidová dráha

· pyramidové dráhy se při sestupu kříží è při poškození jednoho motorického centra neschopnost provádět pohyby na opačné straně těla · Motorický okrsek řeči (Brocovo centrum) zadní část čelního závitu, po zničení porušení pohybů potřebných k mluvě

· 2. okrsek kožní citlivosti zadní centrální závit, analyzuje podměty z hmatových tělísek v kůži, z receptorů pro bolest, chlad, teplo, tlak

· 3. sluchový okrsek zadní část horního spánkového závitu, při oboustranném poškození hluchota · 4. zrakový okrsek horní část týlního laloku, oboustranné poškození slepota · 5. chuťový a čichový okrsek na vnitřních, k sobě přivrácených plochách hemisfér

VIII. Kůra předního mozku

· nejvyšší nadřazené nervové ústředí, spojena dostředivými a odstředivými drahami se všemi nižšími oddíly · vznikají zde podmíněné reflexy

HLAVOVÉ NERVY (nervi cranialis)

· rozvětvují se v oblasti hlavy a krku · ústředí hlavových nervů mozek · některé nervy čistě dostředivé (senzitivní) nebo čistě odstředivé (motorické) nebo smíšené · jednotlivá nervová vlákna, která vytváří hlavové nervy se zakončují nebo vystupují ze shluku nervových buněk (uloženy v kmeni mozkovém) = jádra hlavových nervů

ROZDĚLENÍ:

1. - 12 párů:

• 2. I. pár nervy čichové (nervi olfactorii) vychází z čichové sliznice nosní è přes dírkovou
• 3. ploténku čichové kosti è končí v čichovém mozku
• 4. II. pár nerv zrakový (n. opticus) vychází z receptorů v sítnici oka è přes očnicový
• 5. kanálek vstupuje do dutiny lební è před stopkou podvěsku mozkového dochází
• 6. k výměně vláken s druhostranným zrakovým nervemè dochází ke zkřížení nervových

• 7. drah è končí ve zrakové oblasti mozku
• 8. - při poškození nerv. drah dochází ke komplikovaným poruchám vidění

9. III. pár nerv okohybný (n. oculomotorius)

10. IV. pár nerv kladkový (n. trochlaeris)

• 11. VI. pár nerv odtahující (n. abducens) = okohybné nervy motorické, vstupují do očnice, vedou nervové vzruchy ke svalům, které

zabezpečují pohyb oční koule, při poškození šilhání

12. V. pár nerv trojklanný (n. trigeminus)

• 13. - smíšený nerv, vzniká spojením tří větví
• 14. 1. větev dostředivá, od receptorů z kůže čela, horního víčka, nosního kořene
• 15. 2. větev dostředivá, receptory ve tváři, zevního nosu, na patře, zuby horní čelisti
• 16. 3. větev smíšená dostředivá dolní čelist, jazyk a krajiny spánkové
• 17. - odstředivá motorická pro svaly žvýkací
• 18. dráždění bolesti "zubního původu"
• 19. VII. pár nerv lícní (n. facialis) čistě motorický, inervuje mimické svaly

• 20. - poškození ztráta mimiky 1/2 obličeje

VIII. pár nerv sluchově rovnovážný (n. vestibulocochlearis) nerv čistě dostředivý

· nervové vzruchy ze sluchového a polohově rovnovážného ústrojí vnitřního ucha do nižších sluchových a statických center v mozkovém kmeni

IX. pár nerv jazykohltanový (n. glossopharyngeus) smíšený nerv

· dostředivá vlákna ze sliznice jazyka, patrových oblouků a hltanu a vedou do mozkového kmene vzruchy od chuťových receptorů dutiny ústní · odstředivá vlákna svaly hltanu

X. pár nerv bloudivý (n. vagus) smíšený, sestupuje z krku do dutiny hrudní a končí v dutině břišní

· dostředivá vlákna od receptorů trávicí trubice a dýchacích orgánů · odstředivá vlákna zakončují se v hladkém svalstvu trávicí a dýchací soustavy

XI. pár nerv přídatný (n. accessorius) převážně motorický, inervuje některé svaly krku,

zdvihač hlavy a sval trapézový

XII. pár nerv podjazykový (n. hypoglossus) čistě motorický, vystupuje z prodloužené

míchy a rozvětvuje se ve svalech jazyka

PÁTEŘNÍ MÍCHA (medulla spinalis) = provazec v páteřním kanálu, od týlního otvoru až po 2. bederní obratel

· podélnou rýhou rozdělena v pravou a levou polovinu · šedá hmota uvnitř míchy, tvar písmene H, přední rohy míšní krátké a široké, zadní rohy míšní dlouhé a úzké · z velkých motorických nervových buněk v předních rozích míšních vybíhají dlouhé výběžky è vstupují do předních kořenů míšních è vytváří míšní nervy è putují ke kosterním svalům è poškození způsobí ochrnutí · buňky zadních rohů míšních nejnižší senzitivní ústředí, zakončují se zde dostředivá vlákna míšních nervů · postranní rohy míšní vegetativní ústředí, východisko vegetativních nervů · bílá hmota na povrchu míchy, žlábky rozdělena na přední, zadní a postranní provazce míšní

· nervová vlákna v těchto provazcích è vytváří vzestupné a sestupné míšní dráhy è spojují nižší ústředí míchy s vyššími centry v mozku · Vzestupné míšní dráhy v zadních provazcích, zprostředkují pocity dotyku, tlaku a polohy a pohybu končetin

· Sestupné míšní dráhy v postranních a předních provazcích, nejdůležitější je pyramidová dráha vzniká v kůře koncového mozku, končí u motorických jader předních rohů míšních ovládá vědomé pohyby svalů trupu a končetin

VÝZNAM MÍCHY = důležité reflexní ústředí

· př. patelární reflex úderem na čéškový vaz se bérec prudce vymrští dopředu · krční mícha centrum reflexního rozšiřování zornic · bederní, křížová mícha vyprazdňování močového měchýře a konečníku, genitální funkce ztopoření a ochabnutí pyje, uvolnění spermatu zprostředkuje spojení mezi nižšími a vyššími oddíly centrální nervové soustavy

MÍSNÍ NERVY (nervi spinalis)

· mají svá senzitivní a motorická ústředí v míše · 31 párů vystupují meziobratlovými otvory, příp. otvory v křížové kosti · typy: hrudní, krční, bederní, křížové a kostrční · jsou smíšené obsahují vlákna dostředivá i odstředivá · průběh: dostředivá vlákna přicházejí od receptorů è vytváří samostatné svazečky zadní kořeny míšní è vřetenovitě zduřují è vytváří nervovou uzlinu míšní (ganglion spinale) è vyplněna těly nervových buněk è vstupují do zadní části hřbetní míchy

• 1. odstředivá vlákna vystupují z přední části míchy v podobě svazečků (přední kořeny míšní) è v páteřním kanálu se spojují s kořeny zadními
• 2. - spojením předních a zadních kořenů = míšní nerv smíšený ( přerušení ztráta citlivosti a hybnosti)
• 3. po výstupu z páteřního kanálu è rozdělí se ve 3 větve spojovací, přední a zadní

· míšní segmenty části míchy, z každé odstupuje pravý a levý míšní nerv

ROZDĚLENÍ MÍŠNÍCH NERVŮ Nervová pleteň krční (plexus cervicales)

· vzniká spojením 1. 4. krčního nervu · vysílá větve k některým svalům a kůži · nejvýznamnější dlouhý nerv brániční (nervus phrenicus) sestupuje mezihrudím až k bránici zprostředkovává brániční dýchání

Nervová pleteň pažní (plexus brachialis)

· spojením předních větví 5. 8. krčního nervu + částečně 1. hrudního nervu · směřuje za klíční kost a vstupuje do podpažní jámy · nervy pro svaly pletence horní končetiny, končetinové svaly hrudníku, svaly volné horní končetiny · nejvýznamnější nerv vřetenní, středový, loketní dosahují až na prsty ruky

Nervy hrudní · netvoří pleteně, nespojují se předními větvemi · 12 párů probíhají mezi žebry · nervy mezižeberní (mm. intercostales) rozvětvují se ve svalech hrudní a břišní stěny a v kůži přední strany trupu

Nervová pleteň bederní (plexis lumbalis)

· přední větve 1. 4. nervu bederního · je uložena ve svalu bedrostehenním · inervuje svaly břicha, svaly přední a vnitřní strany stehna, zevní pohlavní orgány · největší: nerv stehenní větví se na přední straně stehna

Nervová pleteň křížová (pleus sacralis)

· 5. nerv bederní + 1. 3. nerv křížový · nerv sedací (n. ischiadicus) sbíhá po zadní straně stehna a v zákolenní se dělí na nerv holení a lýtkový dosahují až na prsty nohy

Nervová pleteň stydká (plexus pudendalis)

· ze všech křížových nervů · inervují svaly pánevního dna, orgány malé pánve

Nervová pleteň kostrční (plexus coccygicus)

· drobné kostrční nervy inervující anální otvor

VEGETATIVNÍ NERVY (autonomní)

· větví se k hladkému svalstvu vnitřních orgánů, žláz a srdce · v průběhu jsou přerušeny skupinkami nervových buněk vegetativními uzlinami (ganglii) · 2 skupiny: - nervy sympatické

• 1. - nervy parasympatické

A. Sympatické nervy (sympaticus)

· vychází z míchy krční, hrudní a bederní spolu s míšními nervy · rozvětvují se ve vegetativních uzlinách · vegetativní uzliny jsou podél páteře, jsou vzájemně propojeny nervovými vlákny vytváří sympatický kmen

· z buněk v uzlinách začínají nová nervová vlákna (šedá bez myelinu) è inervují příslušné orgány

B. Parasympatické nervy (parasympaticus)

· vystupují z mozku společně s některými mozkovými nervy a z křížové míchy · vstupují do malých parasympatických ganglií = leží v blízkosti inervovaných vnitřních orgánů

INERVACE VNITŘNÍCH ORGÁNŮ · inervovány sympatikem i parasympatikem, jejich působení je protichůdné činnost orgánů je tak udržena v rovnováze (př. sympatikus zrychluje srdeční činnost, parasympatikus zpomaluje) · přenos impulzů na vnitřní orgány zabezpečují mediátory, zakončení sympatiku směs noradrenalinu a adrenalinu, zakončení parasympatiku acetylcholin

KOORDINACE ČINNOSTI SYMPATIKU A PARASYMPATIKU

· činnost je koordinována nadřazenými oblastmi centrální nervové soustavy

· má několik regulačních úrovní:

• 1. mícha jednoduché reflexní řízení vyprazdňování močového měchýře, střev, pohlavní

funkce atd.

• 2. prodloužená mícha činnost oběhové a trávicí soustavy (životně důležitých dějů)

· obě tyto úrovně nejsou schopny integrovat činnost vnitřních orgánů samostatně, jim nadřízený je

• 3. hypotalamus = nejvyšší centrum vegetativní nervové soustavy

· uvádí v činnost celé komplexy reakcí è má funkci homeostatickou zajišťuje vnitřní stabilitu organismu

NERVOVÁ ČINNOST = soubor funkcí ústřední nervové soustavy umožňují reagovat na podmínky prostředí · projevuje se chováním · základní fyziologickou jednotkou reflex

• 1. 1. vrozené (= nepodmíněné reflexy)
• 2. 2. získané (= podmíněné reflexy)

I. Nepodmíněné reflexy

· dědičné · na stejný podnět è kvalitativně vždy stejná reakce · centra v šedé hmotě nervové soustavy (kromě kůry koncového mozku) · nejsložitější forma vrozených reakcí = pudy (instinkty), př. pud rozmnožovací, sebezáchovy

· u člověka usměrňovány mozkovou kůrou · neumožňují přizpůsobit se měnícím se podmínkám (dráhy, kde probíhají, jsou stálé a neměnné) · u vyšších živočichů dochází k přizpůsobení se vnějším podmínkám vytvořením dočasných nervových spojení = základ podmíněných reflexů

II. Podmíněné reflexy

· vázány na podmínku předcházející nepodmíněnému reflexu, př. pokus se psy (světlo) · biologicky nevýznamný (indiferentní) podmět světlo předcházel biologicky významnému podmětu podání potravy = pes slintal · vysvětlení: vzruchy z chuťových buněk jdou do centra chuti v ÚNS odtud jdou sekrečním nervem do slinných žláz è produkce slin · při opakování pes slintá i při rozsvícení žárovky è mezi zrakovým a chuťovým centrem v ÚNS se vytvořilo spojení, které dříve neexistovalo

· opakováním podnětu bez podání potravy è spojení se zeslabuje è podmíněný reflex vyhasíná è pes přestane reagovat sliněním · podmíněné reflexy zajišťují vyšší nervovou činnost vznikají na určitý podmětový signál

VYŠŠÍ NERVOVÁ ČINNOST

Signální soustava = soubor signálů určitého druhu

· signály, které jsou odrazem reality (chemické, fyzikální a biologické) = první signální soustava - základ konkrétního myšlení · druhá signální soustava člověk dokáže reagovat na abstraktní podměty jako na konkrétní podmět · podmětem druhé signální soustavy je slovo · na základě řeči a schopnosti zevšeobecňovat vzniká abstraktní myšlení, věda, umění, mravní hodnoty

Paměť = uložení informací v mozku v podobě paměťových stop

· typy paměti:

· senzorická uchovává informace ze smyslových orgánů · symbolická uchovává informace ve formě symbolů (slovních, číselných)

· podle délky uchovávání paměťových stop:

· krátkodobá paměť primární několik sekund, opakováním se mění v paměť dlouhodobou, čerstvé paměťové stopy lze vymazat vnějším zásahem (elektrický šok, otřes mozku, silné leknutí) è dojde k porušení elektrické aktivity v nervové tkáni

· dlouhodobá sekundární není závislá na trvalé elektrické aktivitě, pravděpodobně dochází k morfologickým změnám v nervové tkáni

Učení = vytváření paměťových stop Bdění a spánek

· dvě základní životní fáze, které se pravidelně střídají · rytmus střídání je navozen retikulární formací mozkového kmene