Stavba a funkce smyslových orgánů člověka

  • informace o vnějším světě získávají Ž a člověk pomocí smyslových orgánů = čidel
  • složení : 1) základem jsou vlastní smyslové buňky (receptory)
2) pomocné útvary (čočky) 3) ochranná zařízení (víčka, řasy)

  • kromě informací o vnějším světě (exteroreceptory) i interoreceptory (o vnitř. orgánech) a
proprioreceptory (ve svalech a šlachách)

  • receptory reagují na působení podnětů změnou velikosti KMP - energii podnětu převádějí v ner. aktivitu (ve formě AP) - obsahuje v kódované formě inf. o intenzitě, místě a době trvání podnětu
  • nerv. signály se dostávají nerv. drahami do nerv. center v mozku - zde konečně zpracovány
  • seskupení receptoru, dostředivých nervů a mozku (popř. míchy) se nazývá analyzátor
  • adekvátní podnět = na který jsou smysl. b. specializované a na který reagují s vysokou citlivostí
  • prahový podnět = podnět s nejmenší intenzitou podnětu
  • podprahový podnět = podnět, který nevyvolá žádný receptorový potenciál
  • podle typu podnětů : mechanoreceptory, foto-, chemo-, termo-, nociceptory

Mechanoreceptory

  • podnětem je mechanické dráždění
  • 1. hmatové
  • jejich prostřednictvím zaznamenáváme smysl. vjemy označované jako hmat
  • informují nás o tlaku, tahu, tvrdosti a chvění
  • v podobě - volných nervových zakončení
  • hmat. tělíska - Vater-Paciniho, Meisnerovo - citlivost zvýšena přídavn. strukturami
  • různě rozptýleny, v exponovaných místech hloučky (zvýšená citlivost)
  • nejvíce citlivé jsou konečky prstů z dlaňové strany a špička jazyka, nejméně kůže zad

  • 2. zaznamenávající natažení
  • čidla pohybového ústrojí zaznamenávající natažení svalů a šlach (proprioreceptory)
  • šlachová tělíska a svalová vřeténka
  • inf. o činn. svalstva potřebné pro udržování postoje těla, pohyb a jinou koordinovanou činnost

3.