(Strigiformes) Noční ptáci většinou střední velikosti. Přes den dřímou a za soumraku vylétají za potravou. Kolem očí mají paprskovitě postavené peří, některé druhy mají na hlavě tzv. ouška. Mají zahnutý zobák a silné,ostré drápy. Živí se drobnými obratlovci. Hnízdí v dutinách stromů, na skalách, lidských stavbách a v hnízdech jiných ptáků.U nás žije především puštík, sýček, sova pálená, výr, kalous a kulíšek.
Sýček obecný (Athene noctua)
Velký jako kos s nápadně krátkým ocasem. Často je aktivní i ve dne. Žije v otevřené krajině se skupinami stromů, alejích, břehových porostech sadech a parcích. Hnízdí v dutinách stromů, zdí, na půdách ap. Živí se drobnými hlodavci, hmyzem, žížalami i ptáky.
Sova pálená (Tyto alba)
Je velká asi jako holub. Vyznačuje se výrazně velkou hlavou s kulatým až srdcovitým obličejem. K hnízdění využívá lidských staveb (stodoly, věže kostelů, ap.). Hnízdo si nestaví, vejce klade do výklenků za trámy, v koutech půd. Živí se drobnými hlodavci, ptáky a hmyzem.
Výr velký (Bubo bubo)
Naše největší sova. Na velké hlavě má pera ve tvaru oušek. Hnízdí v lesnatých a skalnatých místech. Hnízdo má v prohlubni, na skalních římsách, řídčeji ve starých hnízdech dravců a volavek. Živí se ptáky a savci do střední velikosti.
Puštík obecný (Strix aluco)
Větší než holub s velkou kulatou hlavou. Je aktivní v noci, jeho hlas je možné slyšet za prvních teplejších dnů již koncem února. Hnízdí v dutinách stromu i ve zdech lidských obydlí. Jeho ptravu tvoří hlavně hmyz, z menší části myši a ptáci.
Kalous ušatý (Asio otus)
Velký asi jako holub, štíhlejší sova s typickými prodlouženými pery kolem uší. Žije v lesích a výjimečně i ve větších parcích. Hnízdí ve starých hnízdech vran a veverek.Živí se hraboši.
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)
Drobná sova, velká asi jako špaček. Obývá rozlehlé lesní porosty zejména na horách a vrchovinách. Hnízdí v dutinách stromů, často si vybírá dutiny po šplhavcích. Loví drobné savce i ptáky.