nebuněčné organismy, mají nejasný původ - charakterizujeme je jako odštěpek živé hmoty, nejsou to buňky

- na rozdíl od buněk prokaryotních a eukaryotních:

  • obsahují většinou pouze jeden typ nukl. kys,. tj. DNA nebo RNA
  • mají pouze 20 - 200 genů
  • nejsou schopny samostatného růstu a dělení
  • nemají aparát pro tvorbu bílkovin (ribozomy, RNA)
  • nemají vlastní metabolismus, proto parazitují
  • velikost 15 - 300 nm

stavba viru:

  • nukleová kyselina - nositel genet. programu viru, DNA nebo RNA, uložena v kapsidě
  • kapsida - schránka z bilkovinných molekul (kapsomer), chrání nukl. kyselinu před vnějším prostředím
  • enzym - obsahují jej jen některé viriony, uvnitř kapsidy, potřebný k zahájení autoreprodukce
  • membránový obal - okolo kapsidy, tvořen fosfolipidovou vrstvou s bílkovinami

dělení virů:

podle napadené buňky:

  • živočišné viry
  • rostlinné viry
  • bakteriální viry = bakteriofágy (zkráceně fágy)
  • cyanofágy - napadají sinice
  • mykofágy - napadají houby

podle obsažené nukleové kyseliny:

  • RNA viry - rostlinné
DNA viry - živočišné retroviry - obsahují enzym katalyzující transkripci virové RNA do DNA

viry se vyskytují ve 2 fázích - extracelulární (vně buňky)

  • intracelulární (uvnitř buňky)
  • extracelulární: viriony - částice viru, které jsou schopny infikovat hostitelskou bu%nku, má 1 nebo víc molekul DNA nebo RNA /nikde ne obě), ta nese veškeré geny viru, je uložena v bílkovinném obalu - kapsidě.
  • intracelulární: spočívá v replikaci virové NK v buňce hostitele a tvorbě nových virionů uvnitř hostitele

průběh virové infekce:

1) přilnutí viru k povrchu buňky (hostitel. buňka obsahuje receptory) 2) vniknutí viru do buňky (u bakteriofága vniká jen NK, u živoč. buněk vniká celý virus) 3) v hostitel. buňce se syntetizují enzymy == rozpad chromozomu v hostitel. buňce, následuje replikace NK a vytvoření kapsidů == hostitel. buňka praská (lýueje) a viriony se uvolňují do prostředí.

formy a důsledky virové infekce:

a) virus nebo samostatný virový genom v buňce přetrvává, aníž se replikuje nebo je v buče pomnožovýn jen nepatrně bez škodlivých důsledků pro buňku b) genom viru se včlení do genomu hostitel. buňky = stane se její součástí - tzv. virový chromozom - je dále předáván dceřiným buňkám jako tzv. provirus - za některých podmínek může udělit hostitel. buňce nové vlastnosti (tzv. nádorová transformace), ale častěji způsobuje nádorová onemocnění - rakovinu c) virus je buňkou pomnožován a buňka tím zaniká, pomnožené viriony infikují sousední buňky tkáně přenos virů:

  • ževočišné - vzduchem (kapénková infekce, prach), potravinami vebo vodou, nebo hmyzem
  • rostlinné - hmyz (nejčastěji), parazitičtí hlísti a houby, infikovaná semena nebo i pyl infikovaných rostlin

onemocnění:

rostlin - virus tabákové mozaiky zvířat - slintavka, kulhavka

člověka - způsobená:

a) RNA viry - dětská obrna, rýma, chřipka, příušnice, spalničky, vzteklina, klíšťová encefalitida, zarděnky. onkogenní viry b) DNA viry - bradavice, opar, pravé a plané neštovice, katary horních cest dýchacích c) retroviry - napadání lymfocytů T, onemocnění je provázeno tvorbou nádorů, nervovými poruchami, zvýšenou citlivostí organismu na různé patogenní mikroorg. (původce zánětu plic. tuberkulozy, houbových onemocnění), dále HIV (human immunode- ficiency virus) - vyvolává AIDS - syndrom získaného selhání imunity.